Indie

Oficiální název: Indická republika भारत गणराज्य Indie Oficiální název: Indická republika भारत गणराज्य

Fakta a čísla Rozloha: 3287590 km2 Počet obyvatel: 984004 tis. (1998) Hustota zalidnění: 299 obyv./km2 Státní zřízení (rok vzniku): federativní republika (1947) Správní členění: 25 federálních států a 7 teritorií Hlavní město: New Delhi 301 tis. obyvatel Jiná města (tis. obyvatel): Bombay/Mumbái 9 926, Delhi 7 207, Calcutta 4 400, Madras/Chennái 3841, Hyderábád 2965, Ahmadábád 2877, Bangalore 2660 Nejvyšší hora: Qogir Feng (K2, Mt. Godwin Austen) 8611 m Významné řeky: Brahmaputra 2960 km, Ganges/Meghna 2700 km, Godávari 1448 km, Krishna 1280 km

Hlavní etnické skupiny: Indové 75% (Hindustánci, Bengálci, Maráthové, Pandžábci, Bihárci, Asámci); drávidské národnosti 20% (Telugové, Tamilové) Průměrný přírůstek obyvatel: 1,9% (1991-96) Úřední jazyky: hindština, angličtina Gramotnost: 52% Náboženství: hinduisté 80%, muslimové 11%, křesťané 3%, sikhové, buddhisté Měna: 1 indická rupie (INR) = 100 paisů Hospodářství: zemědělství, průmysl, těžba nerostů

Příroda Dnes je zalesněna jen necelá 1/5 povrchu Indie. Souvislé mangrovové porosty pokrývají pobřeží říčních delt. Sundarban (Krásný les) v ústí Gangy je jednou z největších mangrovových bažin na svět; rozkládá se na ploše 4000km². Ve vyšších polohách se slabými srážkami najdeme suché tropické lesy. Dále vlké tropické deštné lesy se nacházejí na severovýchodě Asámu a na jihozápadním Ghátu. Ve vlhčích částech východního Himaláje roste stále zelený dub a kaštan a ve vyšších polohách rododendrony. Indie má dosud bohatou zvířenu, ale postupným ubýváním lesních porostů dochází k narušování jejího přirozeného prostředí. Mezi chráněné živočichy dnes patří slon, indický nosorožec, gaur(druh divokého býka), asijský lev, tygr bengálský, sněžný levhart, gazela pižmová, indický drop veliký a ganžský krokodýl zvaný gaviál. Mezi další zvířata, žijící na indickém subkontinentu, patří: Gazela obecná, Promyka zlatá, Dikobraz indický, Ježek pustinný, Hyena žíhaná, Makak rhesus, Šakal obecný, Prase divoké, Medvěd pyskatý, Ratufa obrovská, Nilgau, Hulman posvátný, Antilopa jelení, Veverka palmová, mangusty, indická forma vlka, Kočka bengálská, Jeřáb antigonin, a jiná.

Mungo

Historie Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny druhého tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do kast. Od 5. století př. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovců. Od 16. století se od západu prosazoval islám, který byl politicky reprezentován mughalskou říší. Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V 16. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století. Proti koloniální nadvládě Británie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou druhou polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.

Památky

Sarnáth Zříceniny staroindického města v dnešním státě Uttarpradéš na severu od Váránasí. Je to jedno z posvátných měst buddhismu (místo prvního Buddhova kázání). Město bylo zničeno v roce 1194 muslimy. Jsou zde dochovány početné stavební památky (kláštery, stúpy), částečně z Ašókovy doby (3. století př.n.l.). Dhamékhstúpa (6. století) se zbytky bohaté ornamentální výzdoby, buddhistioké plastiky. Plastika na hlavici jednoho z tzv. Ašókových sloupů ze Sarnáthu je dnes státním znakem Indické republiky.

Tádž Mahal Tádž Mahal (anglicky: Taj Mahal, hindsky: ताज महल, persky: تاج محل a IPA ['ta:dʒ mə'ha:l]) je monumentální pomník v Ágoře ve státě Uttarpradéš v Indii. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžáhán na památku své předčasně zesnuvší ženy. V roce 1629 zemřela ve věku 36 let při porodu 14 tého dítěte Arjumand Banu, známá též jako Mumtáz Mahal (Vyvolená palácem), žena indického mogula Šáhdžáhána. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky. Něco čemu by se nevyrovnalo nic na světě. Tádž Mahal se stavěl 22 let a na jeho stavbě se podílelo přibližně 20 000 dělníků. Stavělo se prý podle návrhů jednoho francouzského a jednoho benátského architekta. Žádné konkrétní jméno není však známé. Pomník je postaven z mramoru, který byl na stavbu dopravován z 300 km vzdáleného lomu. Celý povrch je zdoben polodrahokamy, drahokamy a kaligrafická výzdoba je provedena černým mramorem.

Indická kuchyně Asijská kuchyně je velmi lákavá. Ochutnáním těchto pokrmů si dopřejeme nejenom nevšední kulinářský zážitek, ale ponoříme se do historie celé Asie. Při servírování vám předloží vše najednou, neexistují zde chody. Jídla musí vždy obsahovat všechny chutě. Dokonalost jídla nám podtrhne nepřeberné množství koření a omáček např. zázvor, chilli, pepř, česnek, kari, kardamon, sojovou omáčku, ústřicovou. Pokud si bude chtít uvařit nějakou specialitu rozhodně nezapomeňte na velké množství „tradiční“ zeleniny, ale i méně známé druhy jako např. klíčky mungo, bambusové výhonky. Rozhodně nezapomeňte na rýži či rýžové nudle.

Děkujeme za pozornost  Vendula Kotyzová & Anna Vávrová Konec Děkujeme za pozornost  Vendula Kotyzová & Anna Vávrová