PŘÍRODNÍ ZDROJE Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny

Energetické zdroje (primární) Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně Uhlí 24,0% Zemní plyn 23,6% Voda 6,5% Jádro 6,4% Ostatní 0,9%

OPEC a ropný šok 1973/74 Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $ Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 – Katar 1962 – Indonésie, Libye … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE 1973: jomkippurská válka ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

Ropa – těžba (2004) mil. barelů denně Podíl na světě (%) 1. Saudská Arábie 10,37 12,5 2. Rusko 9,27 11,2 3. USA 8,69 10,5 4. Írán 4,09 4,9 5. Mexiko 3,83 4,6 6. Čína 3,62 4,4 7. Norsko 3,18 3,8 8. Kanada 3,14 9. Venezuela 2,86 3,4 10. Spojené Arabské Emiráty 2,76 3,3 11. Kuvajt 2,51 3,0 12. Nigérie 13. Spojené království 2,08 2,5 14. Irák 2,03 2,4

Ropa: spotřeba, těžba a zásoby

Hlavní exportéři (2004) Poř. ve světě stát mil. barelů denně 1. Saudská Arábie 8.73 2. Rusko 6.67 3. Norsko 2.91 4. Írán 2.55 6. SAE 2.33 7. Kuvajt 2.20 11. Irák 1.48 13. Kazachstán 1.06 14. Katar 1.02

Saudská Arábie – USA Srovnání exportu Saudské Arábie a importu USA

Poptávka po surovinách východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu Japonsko: import všech hlavních surovin hlavní zdrojové oblasti ropa: Perský záliv kovy: Austrálie, Indonésie růst prospektorské aktivity Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny… vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu hosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP

Železná ruda (2003) Země Těžba Zásoby 1. Čína 261 22,5 7 000 8,8 2. Poř Země Těžba Zásoby těžba v mil. t obsahu Fe Podíl na svět. produkci (%) zásoby v mil. t obsahu Fe Podíl na svět. zásobách (%) 1. Čína 261 22,5 7 000 8,8 2. Brazílie 212 18,3 14 000 17,5 3. Austrálie 187 16,1 11 000 13,7 4. Indie 106 9,1 4 200 5,2 5. Rusko 92 7,9 6. Ukrajina 62 5,3 9 000 11,2 7. USA 46 4,0 2 100 2,6 8. JAR 38 3,3 650 0,8 9. Kanada 31 2,7 1 100 1,4 10. Švédsko 22 1,9 2 200 x svět 1 160 100,0 80 000

Těžba rudy a výroba železa východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli 40% světové produkce oceli Čína – největší světový producent více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile Indie: významný producent oceli i exportér rudy

Výroba železa a oceli (2003) Poř Země Surové železo Ocel výroba v mil. t Podíl na svět. produkci (%) 1. Čína 202,3 29,3 220,1 22,9 2. Japonsko 82,1 11,9 110,5 11,5 3. USA 40,6 5,9 93,7 9,7 4. Rusko 51,3 7,4 62,7 6,5 5. J. Korea 27,5 4,0 46,3 4,8 6. Německo 30,4 4,4 45,0 4,7 7. Ukrajina 29,6 4,3 36,9 3,8 8. Indie 30,3 31,8 3,3 9. Brazílie 30,0 3,1 10. Itálie 10,0 1,4 26,0 2,7 x Svět 691,0 100,0 962,0 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

Čína: těžba

Bauxit a hliník hlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii v Asii: Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie v Asii: Čína (8,5% světové těžby) provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi) Indie (6,5% svět. těžby) Urísa, Uttarpradéš, Kazachstán (3,2%) Pavlodar Výroba hliníku (2003): Poř země mil. t podíl (%) 1. Austrálie 16,5 29,7 2. Čína 6,1 11,0 3. USA 4,8 8,6 4. Brazílie 4,0 7,2 5. Jamajka 3,8 6,8 6. Rusko 3,2 5,8 7. Indie 2,5 4,5 8. Surinam 2,0 3,6 9. Ukrajina 1,4 10 Kazachstán x svět 55,5 100,0

Produkce rafinované mědi Poř Země Těžba rudy Produkce rafinované mědi E/I těžba v tis. t obsahu Cu Podíl na svět. těžbě (%) výroba v tis. t obsahu Cu Podíl na svět. produkci (%) 1. Chile 4 900 36,0 2 900 19,1 - - 2. USA 1 120 8,2 1 310 8,6 + 3. Indonésie 979 7,2 223 1,5 4. Peru 831 6,1 517 3,4 - 5. Austrálie 830 484 3,2 6. Rusko 675 5,0 840 5,5 7. Čína 610 4,5 1 800 11,8 ++ 8. Kanada 558 4,1 457 3,0 9. Polsko 495 3,6 530 3,5 10. Kazachstán 485 433 2,8 Japonsko 0,7 0,0 1 430 9,4 x svět 13 600 100,0 15 200 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea 25% světové produkce rafinované mědi 60% světového importu zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce

Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína – největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan) Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko

Další kovy olovo a zinek mangan chrom Čína – největší světový producent 29% světové těžby olova 21% těžby zinku (2004) Čína – druhý největší spotřebitel (po USA) mangan Čína: 10% světové těžby, 6. místo Kuang-si (Guangxi) Indie: 8% světové těžby, 7. místo chrom Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo) wolfram: v Číně 88% světové těžby Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)