Dobytí Konstantinopole Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Dějepis Dobytí Konstantinopole Autor: Pavel Hrstka

Dobytí Konstantinopole duben- květen 1453 Istanbul, dnešní Turecko

Účastníci Osmani 80 000 - 100 000 mužů Velitel: sultán Mehmed II. Žádné důvěryhodné odhady ztrát Byzantinci - 10 000 vojáků a 40 000 obyvatel města - Velitelé: císař Konstantin XI. Palaiologos a Giovanni Giustiniani Logo z Janova - Žádné důvěryhodné odhady ztrát

Před bitvou Sultán obnovil mírovou smlouvu s Uherskem, uspořádal tažení proti mocnému turkickému emirátu Karaman v Malé Asii a vyslal expediční armádu na Peloponés proti despotům Thomasovi a Demetriovi Mehmed dal postavit na nejužším místě na Bosporu pevnost

Součástí příprav byla i stavba asi 16 velkých a 60 lehkých galér, 20 lodí pro koně a několika menších plavidel Ve slévárně v Edirne bylo odlito asi 60 nových děl různého kalibru Byzantský císař dělal co mohl, aby se připravil na obléhání Poslal posly s prosbou o pomoc do Benátek, Janova, k papeži, císaři Svaté říše římské a k uherskému a aragonskému králi

Obléhání http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Siege_of_Constantinople_1453_map-fr.svg

5. dubna dorazil sultán Mehmed II 5. dubna dorazil sultán Mehmed II. se zbytkem svých vojsk a postavil si stan naproti bráně sv. Romana Během prvních týdnů probíhaly téměř nepřetržité útoky, ale město odolávalo Ráno 23. dubna Byzantinci s hrůzou zjistili, že se ve vodách Zlatého rohu objevilo asi 70 až 80 menších osmanských lodí Byzantinci museli přeskupit své muže a zdroje k obraně hradeb stojících podél Zlatého rohu

Útoky Osmanů pokračovaly a zásoby ve městě se tenčily Rozhodující útok začal 29. května krátce po půlnoci Zatímco osmanská námořní děla ostřelovala hradby podél Marmanského moře a Zlatého rohu, armáda zaútočila na městské hradby z vnitrozemí Městskou branou vjel do města na koni sultán Mehmed II., který svým vojákům dopřál 3 dny plenění Poté bylo město obnoveno a zalidněno na sultánův příkaz

Význam Dobytí Konstantinopole ukončilo existenci byzantské říše, která v tomto prostoru dominovala téměř tisíc let, a zároveň zvýšilo i osmanskou politickou a psychologickou prestiž Držení města umožnilo Osmanům upevnit si moc v jihovýchodní Evropě a v Malé Asii, a tak vytvořit nejsilnější a jedinou říši v oblasti

Turci zároveň přerušili obchodní spojení Evropy s Orientem a Evropané tak museli hledat nové cesty Dobytí Konstantinopole se tak stává jednou z příčin zámořských objevů

Zdroje Čornej, P.- Čornejová I.- Parkán. F.: Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy; středověk a ranný novověk. Praha: SPN, 2004. ISBN: 978-80-7235-430-6. Black, Jeremy : Sedmdesát velkých historických bitev. Vyd. 1. [Praha] : Slovart, 2007. 304 s. ISBN 8072098128. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/62/Siege_of_Constantinople_1453_map-fr.svg