ZS 2010 - 11 Pracovní právo ZS 2010-11

Pracovní doba a doby odpočinku Dovolená Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz Web: http://akilda.webnode.cz/

Osnova: Pracovní doba a její vymezení Evidence pracovní doby Rozvržení pracovní doby rovnoměrné a nerovnoměrné Pružná pracovní doba Konto pracovní doby Práce přesčas Pracovní pohotovost Doba odpočinku – přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu Státní svátky Soboty a neděle Dovolená Mateřská a rodičovská dovolená

Ústavněprávní základ – čl. 28 Listiny základních práv a svobod, z. č. 2/1993 Sb., v platném znění Právo na spravedlivou odměnu za práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky 1918 – zavedena v Československu 8 hodinová pracovní doba

Pracovní doba a její evidence Negativní vymezení – doba odpočinku je taková, která není pracovní dobou, § 78 odst. 1 písm. b) ZP, zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění Pracovní doba – zaměstnanec je povinen vykonávat práci a zaměstnanec je připraven k výkonu práce na pracovišti, § 78 odst. 1 písm. a) ZP Pracovní pohotovost – doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce v případě naléhavé potřeby nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn na jiném místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele, § 78 odst. 1 písm h) ZP, § 95 ZP dohoda, § 140 ZP – odměna nejméně ve výši 10% prům. výdělku zaměstnance, za výkon práce mzda Stanovená týdenní pracovní doba - určena maximální hranice v zákoníku práce. Konkrétní vymezení určuje zaměstnavatel, písemný rozvrh 2 týdny dopředu, § 84 ZP, nedohodnou-li se na jiné době seznámení Zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu, určuje začátek a konec směn, § 81 ZP Evidence pracovní doby, § 96 ZP - Na žádost zaměstnance umožnit nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a pořizovat si z něj výpisy, stejnopisy na náklady zaměstnavatele

Vícesměnný provoz 1 směnný 40 hodin/týden 2 směnný 38,75 hodin/týden mladiství 40 více p.pom. -

Právo zaměstnance na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP, z. č. 262/2006 Sb., v pl.znění Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce. Výjimky: Konta pracovní doby (§ 86, 87 ZP), Kratší pracovní doba (§ 80 ZP) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 ZP.

Pracovní doba – evidence, rozvržení Evidence pracovní doby, § 78 a násl. ZP Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ 82 - 85 ZP, konto pracovní doby § 86 ZP Přestávky v práci, § 88 a 89 ZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 ZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 ZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 ZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin) Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 ZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 ZP Dny pracovního klidu, § 91 ZP

Denní pracovní doba – přestávky 1. Část do přestávky na jídlo a oddech Denní pracovní doba přesčas max.6 hodin ½ hodin Pracovní doba mladistvých max. 4,5 hod ½ hodin 6 hodin 8 hodin

Týdenní pracovní doba rovnoměrně rozvržená 40 HODIN 5 X 8 hodin max. 9 hodin denně Přesčasy max. 8 hodin týdně

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba 6 hodin 6 hodin 30 m Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance

Pružné rozvržení pracovní doby, § 85 ZP Volitelná pracovní doba Základní pracovní doba – začátek a konec určí zaměstnavatel Průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období Neuplatní se při pracovní cestě, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu, brání-li tomu provozní důvody, v době důležitých osobních překážek v práci(náleží-li zaměstnanci náhrada mzdy či nemocenská, platí předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn určené pro tento účel)

Konto pracovní doby, § 86, 87, 120 ZP Jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby Vymezí kolektivní smlouva či vnitřní předpis zaměstnavatele Vyrovnávací období 26 týdnů, v kol. sml. lze vymezit 52 týdnů Zaměstnavatel vede účet pracovní doby a účet mzdy, každý týden vykazuje rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou dobou Stálá mzda ve výši nejméně 80%prům. výď.

Dny pracovního klidu, § 91 ZP Dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. Práci lze nařídit jen výjimečně. Jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: Naléhavé opravné, nakládací, vykládací, inventurní a závěrkové práce. Práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu. Při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatel. Práce v dopravě. Krmení a ošetřování zvířat.

Práce ve svátek Z. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění Ve svátek lze nařídit výkon prací jako u nepřetržitého odpočinku v týdnu a dále: Práce v nepřetržitém provozu. Práce při střežení objektů zaměstnavatele.

Práce v noci Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod. 1 3 hod 6 – 22 hod. 22 – 6 hod 22 – 6 hod 22 – 6 hod Minimálně 3 hodiny mezi 22.°° – a 6.°° hod. Lékařské prohlídky : před započetím práce v noci min. 1x za rok kdykoliv o to zaměstnanec požádá

Práce přesčas, § 93 ZP - nelze sjednat mzdu nebo plat s přihlédnutím k případné práci přesčas - průměrná délka pracovní doby včetně práce přesčas nesmí přesáhnout 48 hodin v období 7 dnů, délka stanovené týdenní pracovní doby je podle zákoníku práce 40 hodin, přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, 8 hodin zbývá na práci přesčas - pracovní doba zaměstnanců mladších 18 let činí 40 hodin, pracovní doba v jednotlivých dnech u více zaměstnavatelů nesmí přesáhnout 8 hodin

Odměňování za práci přesčas Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo právo, tzv. dosažená mzda. Dále náleží za práci přesčas příplatek nebo náhradní volno. Příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku náleží, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na čerpání náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak se zaměstnancem dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

Odměna za práci přesčas u vedoucích zaměstnanců U vedoucích zaměstnanců může být s účinností od 1. 1. 2008 sjednána mzda již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu nařízené práce přesčas v kalendářním roce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek ani náhradní volno za práci přesčas konanou v tomto sjednaném rozsahu nepřísluší. Vedoucími zaměstnanci jsou v tomto smyslu podle § 11 odst. 4 zákoníku práce, takoví zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Pracovní doba zaměstnanců v dopravě (jen pro ty, kteří by to potřebovali v praxi) N. v. 589/2006 Sb. Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

Odměňování v závislosti na době výkonu práce Část šestá ZP upravuje odměňování za práci, odměnu za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu. § 114 ZP – mzda nebo náhradní volno za práci přesčas + příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku §§ 116, 118 ZP– mzda za noční práci, v sobotu, v neděli + příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku Jinou minimální výši a způsob určení lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.

Dovolená, § 211 ZP a) dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrná část, odpracuje-li zaměstnanec 60 dní, základní výměra dovolené činí 4 týdny b) dovolená za odpracované dny, za každých 21 odpracovaných dní náleží zaměstnanci 1/12 dovolené za kalendářní rok (maximálně 2/12, neboť odpracováním 66 dnů (22x3) zaměstnanec již splní podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracuje alespoň 60 dnů) c) dodatková dovolená, činí 1 týden, za každých 21takto odpracovaných dní- za práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol - koná-li práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé po celý kalendářní rok

Čerpání dovolené § 217 odst. 1 ZP, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu (předchozí souhlas odborové organizace) § 213 odst. 1 – základní výměra činí nejméně 4 týdny § 218 odst. 1 ZP - povinnost určit čerpání alespoň 4 týdnů v kalendářním roce, nejpozději do 31. října příštího roku, nevyčerpá-li ani do konce příštího kalendářního roku, právo na dovolenou zaniká § 220 ZP – hromadné čerpání dovolené, nutnost z provozních důvodů, nesmí činit více než 2 týdny § 213 odst. 4 ZP – nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, přísluší zaměstnanci tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby připadá v celoročním průměru

Nárok na dovolenou při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, § 213 odst. 4 zákoníku práce (§ 83 nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku (§ 83), přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Počet pracovních dnů dovolené (nárok) zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu podle § 83 zákoníku práce lze pak stanovit podle následujícího vzorce:  

nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené) počet skutečně odpracovaných směn za rok Nárok v počtu pracovních dní = ------------------------------------------------------ počet kalendářních týdnů v roce X nárok v týdnech (4, resp. 5 a více týdnů dovolené) PŘ: 240 odpracovaných směn _____________________ . 5 týdnů nárok (dovolená za kal. rok)= 22, 6 = 53 týdnů = 23 pracovních dnů dovolené  

Zaokrouhlování poměrné části dovolené V praxi se lze setkat s různými způsoby zaokrouhlování poměrné části dovolené. Někteří zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem nahoru“, tj. například při nároku na jednu dvanáctinu dovolené ze čtyřtýdenního nároku zaokrouhlí 1, 667 dne na dva dny. Jiní zaměstnavatelé zaokrouhlují dovolenou „směrem dolů“, tj. uvedených 1, 667 dne zaokrouhlí na 1, 5 dne. Nejčastěji se vypočtená poměrná část dovolené v praxi zaokrouhluje na celistvý počet půldnů tak, aby se zaokrouhlená poměrná část dovolené lišila od vypočtené nejvýše o ¼ dne, tedy např. takto: 1, 25 dne na 1 den, 1, 26 – 1, 75 dne na 1, 5 dne, 1, 76 – 2, 25 dne na 2 dny, 2, 26 – 2, 75 dne na 2, 5 dne, 2, 76 – 3, 25 dne na 3 dny, ……

Mateřská dovolená, § 195 a násl. ZP 28 týdnů, příp. 37 porodila-li žena 2 nebo více dětí Nesmí být kratší než 14 týdnů Při převzetí dítěte 22 týdnů, příp. 31 týdnů převzala-li žena 2 a více dětí, ode dne převzetí do doby, kdy dítě dosáhne 1 roku § 217 odst. 5 ZP – požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět Peněžitá pomoc v mateřství – 70% DVZ, dávka nemocenského pojištění zaměstnanců (z. č. 187/2006 Sb.)

Rodičovská dovolená, § 196 a násl. ZP V rozsahu o jaký rodiče požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory (z. č. 117/1995 Sb.), lze pobírat do 4 let věku dítěte, pouze jeden z rodičů

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, 1. květen 2009 – 30. duben 2010 je to 23.542,- Kč. 1,5 násebek činí 35.313,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku 105.940,- Kč.

Příjemný a pohodový zbytek dnešního dne přeji. Děkuji za pozornost. Příjemný a pohodový zbytek dnešního dne přeji. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/