Vých. Asie Čína Oficiální název: Čínská lidová republika Zhōnghuá rénmín gònghéguó (pinyin) Čung-chua žen-min kung-che-kuo Petr Audy

Obecné statistiky a údaje Rozloha: 9 596 960 km2 (pevnina:9 326 410 km2, vodní plochy:270 550 km2) 4. největší stát světa Počet obyvatel: 1 313 973 713 (1. na světě) Státní zřízení: komunistický stát Prezident: Čas pásmo: UTC + 8 Hlavní město: Peking MPZ: PRC Sousedící země: Afghánistán, Bhútán, Barma, Indie, Severní Korea, Kyrgystán, Laos, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Rusko, Tádžikistán, Vietnam. Velká města: Beijing, Shangai, Hongkong, Guangzhou, Nanjing, Harbin čína Hu Jintao Petr Audy

Obyvatelstvo čína Počet obyvatel: 1 313 973 713 Hustota zalidnění: 137 obyv./km2 Národnostní složení: Číňané (Han - 95%) Zhuangové, Uygurové, Huiové, Yiové, Tibeťané, Miaové, Manchuové, Mongolové, Buyiové, Korejci a ostatní. Střední délka života: 72.58 let (70.89-muži, 74.46 ženy) Natalita: 13.25 Mortalita: 6.97 Fertilita: 1.73 Gramotnost: 90,9% Náboženství: Oficiálně atheisté Taoismus, Buddhismus, Křesťanství, Islám čína Petr Audy

Ekonomika čína Yuan CNY Díky reformám roste (začátek r. 1970) HDP: $7 600 Nezaměstnanost: 4,2% Chudoba: 10% Import: stroje, železo, ocel, organické chemikálie sojové boby, bavlněná cupanina, palmový olej, pšenice, ječmen Export: stroje, textil, hedvábí, rudy, paliva ovoce, zelenina, čaj, vepřové, kuřecí, česnek, kukuřice, jablka Obchody: Japonsko, Jižní Korea, USA, Německo Členství: APEC, UNESCO, WTO, Interpol, OSN Měna: ( )ofic. renminbi(RMB) čína Yuan CNY Petr Audy

Politika Hu Jintao Wen Jiabao čína čínština Pochod dobrovolníků Prezident: Premiér: Státní zřízení: komunistický stát Politické strany: Čínská komunistická strana (CCP) + 8 malých stran kontrolovaných CCP Úřední jazyk: Hymna: Vznik: 1. 10. 1949 Hlavní město: Beijing (Peking) Správní dělení: 22(+1) provincií, 5 autonomních oblastí, 4 magistráty, 2 zvláštní správní oblasti (Hong Kong, Macao) MPZ: PRC Doména: cn. Hu Jintao Wen Jiabao čína čínština Pochod dobrovolníků Petr Audy

Přírodní podínky Stát obklopuje Žluté moře (SV), Východočínské moře (V), Jihočínské moře a z malé části i Japonské moře na severu země Vodstvo: řeky převážně na jihu a východě země (Huang He, Jang c´-ťiang , Mekong,, Amur, Brahmaputra) Problémy s pitnou vodou (znečištění) Úhrn srážek: na S a SV 1500-2000 mm, na S a Z cca 750 mm, západní Tibet, Tarimská pánev jen 100 mm Reliéf: převážně hornatá, na východě rozsáhlé nížiny, které se směrem na západ země postupně zvedají až do výšek kolem 7000-8000 m, na severovýchodě kolem 4000 m, na jihovýchodě 800-1000 m, na východě kolem 2000 m Pohoří: Himláj, Kunlun Shan, Tian Shan, Velký Chingan, Tibetská plošina Pouště: Gobi, Taklamakan Pánve: Tarimská, Džungarská, Sichuan čína Petr Audy

Přírodní podínky čína takin Mt. Everest Podnebí: mírný pás, subtropický pás, tropický pás Roční teploty: v zimě - oblast hl. města v průměru -4,7 stupňů, oblast kolem Šanghaje 3,5 stupňů, oblast kolem Kantonu 13,5 stupňů Celsia, extrémní mrazy až 40 stupňů Celsia (Tibet) v létě - teplotní rozdíly jsou menší než v zimě, průměrně 22-30 stupňů Celsia, v Tibetu jsou teploty nižší Flora: lesy mírného pásu, pouště a polopouště, subtropy, stepy Fauna: panda velká, gibon, panda červená, jak, , himálajská divoká koza, irbis, tygr usurijský, karas zlatý Nejnižší bod: Turfanská proláklina (-154 m) Nejvyšší bod: (8848 m) čína takin Mt. Everest Petr Audy

Zemědělství a průmysl čína Z: pěstování: pšenice, oves, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, cukrová třtina, cukrová řepa, hrách, sója, podzemnice olejná, řepka olejná, slunečnice, palmový olej, kokosové ořechy, vinná réva, káva, čaj, citrusy, pomeranče, citróny, grapefruity, jablka, mandarinky, hrušky, broskve, švestky, jedlé kaštany, vlašské ořechy, rajčata, tabák, bavlna, len, konopí, rybolov chov: skot, ovce, kozy, prasata, osli, velbloudi, koně, buvoli, drůbež P: uhlí, ropa, zemní plyn, uran, železná ruda, mangan, antimon, kobalt, bauxit, měď, olovo, zinek, magnezit, rtuť, zlato, stříbro, cín, wolfram, fosfáty, síra, azbest, tuha, baryt, diamanty, kuchyňská sůl, draselná sůl energetika - výroba: 1 173 mld. kWh energetika - spotřeba: 1 084 mld. kWh Velký hydro-energetický potenciál čína Petr Audy

Historie První důkazy o osídlení homo sapiens sapiens staré asi 67 tisíc let První jednotný stát vznikl 221 BC za dynastie Čchin První císař byl Š´-chuang-ti (První císař) 206 BC- Dynastie Čchin svržena dynastii Chan „stříbrný věk” čínských dějin 220 AD- Neshody v říši sjednocení až r. 580 za vlády dynastie Suej Následně „zlatý věk“ čínských dějin za vlády dynastií Tchang a Sung 7-14. stol je čínská civilizace jednou z nejvyspělejších civilizací světa 1271 Čína napadena Mongoly v čele s Kublajchánem Kublajchán poráží dynastii Sung a r. 1279 zakládá dynastii Jüan 1368- dynastie svržena rolníkem Ču Jüan-čangem a vzniká dynastie Ming 1644- Mandžuové napadli oslabenou čínskou říši mandžuská dynastie Čching Její moc nad Čínou přetrvávala až do 20. století, kdy byla po svržení nezletilého panovníka jménem Pchu-i založena republika čína Petr Audy

Historie 1. 1. 1912- V Nankingu slavnostně založena Čínská republika Prvním prezidentem byl Sunjatsen z tehdy jednotného hnutí Kuomintang Brzy byl ale donucen k odstoupení generálem dynastie Čching Jüan Š´-kchajem a ten se stává prezidentem Neúspěšně se pokusil obnovit císařství Po jeho smrti Čínská republika politicky rozdělena Pekingská byla vláda mezinárodně uznávaná, ale prakticky bezmocná 1920- Kuomintangu v čele s Čankajškou se povedlo sjednotit Čínu pod záminkou transformace v demokratický stát Rozpory mezi nacionalisty(Kuomintang) a komunisty(Kungčchantang) Během 2. Světová válka obě strany přinutila spolupracovat Po 2. Světové válce Čína ve finanční krizi Opět jsou zde rozpory mezi nacionalisty a komunisty čína Petr Audy

Historie Komunistům se pod vedením Mao Ce-tunga podařilo ovládnout pevninskou Čínu i s ostrovem Chaj-nan Nacionalisté se stáhli na Tchai-wan 1. 10. 1949- Mao Ce-tung vyhlašuje na Pekingském náměstí Nebeského klidu se slovy „Číňané povstali“ Čínskou lidovou republiku (ČLR) 1949 komunisté také násilně k ČLR připojili Východní Turkestán (dnes AO Sin-t´iang) a r. 1950 i Tibet (dnes také AO) 1950-53 -ČLR se zapojila do Korejské války na straně komunistického bloku 1956- Kampaň Sta květů - intelektuálové vyzváni, aby dali podněty k zlepšení země Kampaň se zvrhla v kritiku vládního režimu 1957- kampaň proti pravičákům a následné odsouzení statisíců lidí k smrti, nebo převýchově 1958-1960 - „Velký skok vpřed“ -Snaha dohnat s předehnat západní státy Snaha skončila katastrofou - na hladomor zemřelo více než 30 milionů lidí Mao Ce-tung odstupuje z KS Číny, ale přesto si ponechává velký vliv čína Petr Audy

Historie čína Na Mao Ce-tungovo místo zvolen Liou Šao-čchi 1966 - Mao iniciuje „Velkou kulturní proletářskou revoluci“ - postaveno na myšlence nepřetržité revoluce a masové demokracie - snaha vymítit kapitalizmus ve straně Hlavní důvod spíše to, že Mao ztrácel vliv ve straně, tak chtěl odstranit své odpůrce Kampaň zaměřena proti : Starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům Hnací silou byli mladí, kteří se spojovali do „ rudých gard“ Oběťmi Liou Šao-čchi, Teng Siao-pching, zahraniční diplomaté a další autority Obrovské škody na kulturním dědictví(pálení knih, ničení muzeí a historických budov,…) V boji o moc však Mao Ce-tung se svými příznivci neuspěl Mao se zastanci obviněn z uvedení země do chaosu a všichni byli odsouzeni k vysokým trestům čína Petr Audy

Historie čína Do čela státu se dostává poreformní křídlo vedené Teng Siao-phingem V následujících letech prováděny reformy, diky kterým se země výrazně přiblížila západu( hlavně v oblasti ekonomiky) Zřízení ekonomických zón - mohou zde podnikat zahraniční investoři 1989 - nespokojenost a protesty studentů proti vládě na náměstí Nebeského klidu v Pekingu Protesty tvrdě potlačeny zásahem armády ČLR uvrhnuta do přechodné izolace K zavedení demokracie nedošlo, ale vláda se přesto obměnila Pokračování v hospodářských reformách 1. 1. 1997 k ČLR připojen Hongkong pod podmínkou „jeden stát, dva systémy“ 20. 12. 1999 připojeno Macao se stejnou podmínkou čína Petr Audy

Doprava čína Letecká: 486 letišť Silniční: 1 870 661 km(354 864 km bez asfaltu) Vlaková: 74 408 km Říční: 123 964 km Námořní: Přístavy-Dalian, Guangzhou, Nanjing, Ningbo, Qingdao, Qinhuangdao, Shanghai Potrubní: plyn-22,664; km ropa-15,256 km čína Petr Audy

Zajímavosti čína Velká čínská zeď Chrám Nebes Hongkong (mrakodrapy moderního města) velké množství klášterů vápencové kopce (u města Guilin) ostrov Lantau (nejvyšší Budha v Asii) čína Petr Audy