Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Sókratovské období antické filozofie Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV0305 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student objasní východiska pro názorové změny mezi předsokratovským a sokratovským obdobím antické filozofie, charakterizuje postoje sofistů k otázkám poznání skutečnosti, vyjmenuje představitele sofistů, dokáže vysvětlit pojmy skepse, relativismus, sofisma. Metodické poznámky:Po červeně zapsané otázce by měla následovat odpověď studentů/diskuse. Vymýšlení vlastních sofismat je vhodnější zadat jako domácí úkol.

Sókratovské období antické filozofie 5. – 4. století př. n. l.

Východiska: polytheismus názorová mnohoznačnost filozofů předchozího období (také nedůvěra ve smyslové poznání) demokracie – vzrůstající význam řečnictví Athény – duchovní a politické centrum – roste význam vzdělání ↓↓↓ sofisté

Sofisté řec. sofistai – učitelé moudrosti potulní učitelé nejrůznějších dovedností, zejména řečnictví ne filosofové v pravém slova smyslu, ale praktici názor, že člověk není schopen poznat, co je pravda, co je dobro <= každý vidí pravdu jinde => pravda není objektivní => poznání není objektivní skepse, etický relativismus

Sofismata logické „úskoky“, způsob argumentace Např. sofisma „rohatý“: Přistoupíme-li na předpoklad, že co jsme neztratili, to máme, musíme pak přistoupit i na to, že máme rohy (neztratili jsme je, tak je máme). Jaké sofisma vymyslíš ty?

Představitelé: Prótagorás z Abdéry 480 – 410 př. n. l. jeden z prvních, který učil, jak v politice a v právnictví prosadit svou věc – získal obrovské bohatství „Mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou.“ Jak bychom mohli tato slova vyložit? Naše hodnocení, soudy jsou vždy subjektivní, relativní (naše poznání je nejisté).

„O bozích nelze vědět ani zda jsou, ani zda nejsou.“ - za bezbožnost vypovězen z Athén

Gorgiás (Georgiás) z Leontín 483 – 375 př. n. l. spis O nejsoucnu, čili o přírodě 3 zásady: 1.Nic není. 2.Je-li něco, nemůže to člověk poznat. 3.Lze-li to poznat, nemůžeme to druhému sdělit, ani vyložit. Jak bychom mohli tento názor pojmenovat? (viz základní filozofická otázka)

Význam sofistů: Poprvé obrátili pozornost na člověka, začali se zabývat etikou.

Zdroje: Archiv autorky.