Jihozápadní Asie Jiří Suchánek, 8.J

Obsah: Vymezení regionu Přírodní poměry Politický vývoj a struktura obyvatelstva Problémy regionu: Arabsko-izraelské vztahy Kypr Kurdistán

Vymezení regionu: Strategicky a hospodářsky významná oblast Oblast tří světadílů Severozápad – Středozemní a Černé moře Jihozápad – Rudé moře Jih – Indický oceán Sever – Kaspické moře Východ – Íránská vysočina, pohoří Hindúkuš Ostrov Kypr Poloostrov Malá Asie, Arabský poloostrov

Vymezení regionu: Afganistán Bahrajn Irák Írán Izrael Jemen Jordánsko Katar Kuvajt Kypr Libanon Omán Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie Turecko

Přírodní poměry: Proláklina Mrtvého moře - Nejníže položené místo na souši (-400) Malá Asie – hornatý poloostrov, pohoří Taurus Arabský poloostrov: Vnitrozemí – pouště (Rub al-Chálí, Náfúd) Pobřeží – nížiny Mezopotámská nížina

Poušť Rub al-Chálí Největší souvislá poušť na světě (640 000km)

Přírodní poměry: Málo vodních toků Častá vádí Největší řeky – Eufrat a Tigris

Přírodní poměry: www.horcicnezrnko.sk

Podnebí: Kontinentální, suché, subtropické Pobřeží Černého a Středozemního moře – středomořské klima Írán, Afganistán, Arabský p. – suché pouštní klima Oblast jihu – suché tropické podnebí

Obyvatelstvo: 300 milionů obyvatel Nízká hustota zalidnění Írán 77 337 000 Turecko 75 626 000 Irák 33 330 000 Saudská Arábie 29 196 000 Afganistán 25 500 000 Sýrie 22 058 000 Izrael 8 002 000 Spojené arabské emiráty 8 264 000 Jordánsko 6 284 000 Libanon 4 324 000 Palestina 4 293 000 Kuvajt 3 582 000 Omán 2 774 000 Katar 1 917 000 Bahrajn 1 235 000 Kypr 862 000 300 milionů obyvatel Nízká hustota zalidnění Nerovnoměrné rozmístění: Většina obyvatel – Mezopotámská nížina Nejméně obyvatel – horské oblast Íránu, Afganistánu a vnitrozemí Arabského p.

Obyvatelstvo: Zhruba 50% obyvatel ve městech Největší urbanizace – Kuvajt, Katar, Izrael Pestrá národnostní a jazyková skladba obyvatel Nejpočetnější – Arabové, Turci, Peršané Početné národnostní menšiny: Kurdové (Turecko, Irák, Írán) Azerbájdžánci (Írán) Arméni (Turecko, Írán)

Náboženství: Tři světová náboženství: Judaismus (Izrael) Křesťanství (Kypr, Libanon) Islám (většina zemí)

Kurdistán: 4 864 000 obyvatel 36 000 km² právně vymezená autonomní oblast - severovýchodní irácké provincie Arbíl, Dahúk a Sulajmáníja Oficiálně součást Iráku finančně závislá na Bagdádu, rozdílná politika, vlastní vlajka, vojenské jednotky a jazyk Oblast vymezena v roce 1970, ale de facto autonomní až v roce 1991(odchod iráckých jednotky) Od roku 1991součástí Organizace nezastoupených států a národů

Kypr: 9 251 km² 1,1 mil. obyvatel Nikósie republika řečtina, turečtina od r. 1960 nezávislost od r. 2004 členem Evropské unie od r. 2008 členem eurozóny

Kypr: řečtí Kypřané 75,4 % - pravoslavné křesťanství turečtí Kypřané 10 % - islám

Kypr: od r. 1961 rozdělen: Kyperská republika 59% Zelená linie - nárazníková zóna pod správou OSN 3% Severokyperská republika 35% vyhlášena 15. listopadu 1983 Lefkosa (Nikósia) turečtina islám 98 % obyvatel

Nikósie:

Izrael: 20 770 km² (22 072 km2 včetně Golanských výšin a východního Jeruzaléma) 8 mil. Obyvatel – Židé 76 %, Arabové 19 % Jeruzalém / Tel Aviv republika hebrejština, arabština Vznikl roku 1948 z rozhodnutím OSN na území britského protektorátu

Sporná území: (A) Golanské výšiny (B) Západní břeh Jordánu (C) Pásmo Gazy

Arabsko–izraelské vztahy: Arabské státy považovaly Stát Izrael za nelegitimní 1967 shromáždili Egypt, Sýrie a Jordánsko svoje armády u hranic Izraele Šestidenní válka - vítězství Izraele a zisk území Západního břehu, Pásma Gazy, Sinajského poloostrova, Golanských výšin a Východního Jeruzaléma přelom 60. a 70. let – řada palestinských teroristických útoků proti izraelským cílům masakr izraelských atletů na LOH v Mnichově v roce 1972 Izrael odpověděl Operací Boží hněv, pokusem izraelské tajné služby Mosad zlikvidovat strůjce mnichovského útoku 1973 - na Izrael zaútočily Egypt a Sýrie, Jomkipurská válka skončila 26. října konečným vítězstvím Izraele

Arabsko–izraelské vztahy: 1978 – operace Lítání, obsazení jižního Libanonu, rozsáhlá expanze izraelských osad na území Západního břehu Jordánu 1982 - zasáhl Izrael do Libanonské občanské války, aby zničil základny, ze kterých byl odstřelován severní Izrael, což vedlo k první libanonské válce 1987 - první intifáda, arabské povstání proti izraelské přítomnosti v Pásmu Gazy a území západně od Jordánu 1991 – válka v Zálivu, raketové útoky Iráku proti Izraeli Madridská konference – jednání znepřátelených stran Mírová dohoda z Osla – dohoda o vzniku Palestinské samosprávy na území Gazy

Arabsko–izraelské vztahy: Po ztroskotání jednání o Palestinském státu vypuklo 29.9. 2000, povstání palestinských Arabů, druhá intifáda 2006 - druhá libanonská válka, bombardování libanonských cílů izraelskou armádou a ostřelování severu Izraele libanonskou milicí Hizballáh 2007 – obnovené izraelsko-palestinské jednání

Golanské výšiny Tel Aviv

http://cs.wikipedia.org/wiki/Izrael http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihoz%C3%A1padn%C3%AD_Asie http://www.hajduch.net/svet/asie/jihozapadni-asie

Írán 77 337 000 Turecko 75 626 000 Irák 33 330 000 Saudská arábie 29 196 000 Afganistá 25 500 000 Sýrie 22 058 000 Izrael 8 002 000) Emiráty 8 264 000 Jorsánsko 6 284 000libanon 4 324 000 Palestina 4 293 000 Kuvajt 3 582 000 Omán 2 774 000 Katar 1 917 000 Bahrajn 1 235 000 Kypr 862 000