Kypr Ostrov dvou národů

Základní informace Rozloha: 9 251 km² (161. na světě) Počet obyvatel: 689 565 (155. na světě,2001) Jazyk: řečtina, turečtina Náboženství: pravoslavné křesťanství (97 %) Nejvyšší bod: Olympos (1 952 m n. m.) Hlavní město: Nikósie (Lefkosía) Státní zřízení: republika Prezident: Tassos Papadopoulos Vznik: 16. srpna 1960 Měna: kyperská libra (CYP)

Historie Starořečtí Achájové – 14. stol. př. K. Byl součástí mnoha státních útvarů – Persie, Řím, Byzance 1192-1489 Křižáci 1489-1571 Benátská republika 1571-1878 Turecko 1878-16.8.1960 Velká Británie

Události v historii 1571-1878 Turci začali dosídlovat ostrov svými občany. I když byli v menšině, turci měli politickou převahu. V roce 1821 v souvislosti s Řeckým povstáním na Balkáně povstali i křesťané na Kypru ale byli potlačeni. V červenci 1821 byl popraven arcibiskup Kyprianos a 470 kyperských předáků.

Změny v politice Ve 40. letech se o Kypr začala zajímat Velká Británie. Britové ostrov získali na Berlínském kongresu v roce 1878 ale až s vypuknutím 1. světové války skutečně anektovali a vytvořili korunní kolonii. Vybudovali zde vojenské základny, které dodnes patří pod jejich nadvládu.

Dekolonizace Kypru Výběr státních symbolů byl veliký problém, nakonec byly zvoleny: bílá vlajka s mapou ostrova a olivovými ratolestmi a znak nesoucí bílou holubici Tyto symboly byly doprovázeny i mírovou ústavou. Ta přiznávala menšinovým turkům 30% zastoupení v parlamentu i ve státních funkcích, 40% velitelských míst v armádě, funkci víceprezidenta, apod.

Červenec 1974 vojenský převrat, odezva řeckého nacionalismu za připojení* Kypru k Řecku. Převrat se nepodařilo úspěšně završit a na Kypr vnikli turečtí vojáci, kteří obsadili celý sever ostrova. Následoval veliký přesun obyvatel. *řecky „enosis“

Rozdělení Kypru Vznik „prozatimní turecko-kyperské administrativy“. Ta se 13.2. 1975 transformovala do podoby „Federativního tureckého státu Kypr“. Prezidentem tohoto útvaru se stal Rauf Denktaş, tehdejší víceprezident Kypru. Následovalo vymezení demarkační linie a turecká strana vyhlásila 15.11.1983 nezávislost turecké republiky severního Kypru.

Problémy jižního Kypru Důsledky invaze: 6000 mrtvých, 1600 pohřešovaných, 200 000 uprchlíků ze severního Kypru, přítomnost 35 000 tureckých vojáků a trvalý přísun přistěhovalců z chudé Anatolie na severu.

Rozdělená území Kypr rozděluje demarkační čára (Attilova linie), kterou hlídá kolem 3000 vojáků OSN Linie protíná i hlavní město Nikósii a velmi připomíná Berlínskou zeď. I tady se vytvořila obrovská ekonomická propast mezi tureckým severem a řeckým jihem

Ekonomika jihu Pro uprchlíky ze severu se podařilo vytvořit dostatek nových pracovních míst Zvýšil se vývoz zemědělských i průmyslových výrobků a hospodářský růst byl až 8% Inflace nízká, nezaměstnanost klesla pod 3%, hrubý domácí produkt na hlavu přesáhl hranici 20 000 dolarů

Ekonomika severu Velké problémy jsou způsobeny především nižší úrovní vzdělání, menší podnikavostí místních obyvatel a navíc je do této části přístup pouze z Turecka. Tím je výrazně omezen rozvoj cestovního ruchu, přitom mají na svém území turistické středisko Varosa u Famagusty – před invazí nejvýznamnější v celé zemi.

Připojení k EU Od roku 1972 je Kypr přidruženým členem Evropského společenství 1988 uzavřel celní unii s „dvanáctkou“ 4.7.1990 nikósijská vláda požádala o vstup do Evropské unie 1997 přizvání Kypru na jednání o plném členství v EU, které rozzlobilo Turky a opět rozvířilo dilema o budoucnosti ostrova

Komplikace se spojením Řečtí kypřané jsou ochotni jít do federace se silnou ústřední vládou, požadují redukci územního rozsahu severního Kypru a odchod všech tureckých přistěhovalců po roce 1974 Turečtí kypřané chtějí volnou konfederaci, ponechání dosavadního území a posílení turecké komunity

Shrnutí Severní Kypr jako stát existuje, chybí mu jen mezinárodní uznání. V důsledku izolace byl přinucen napojit se ekonomicky i politicky na Turecko. To vyvolává domněnku připojení Kypru k Turecku (turecky „taksim“). Můžeme být tedy svědky dvojího připojení, politika „enosis – taksim“ může nakonec Kypr zničit.

Zdroje Národy na prahu 21. století Obrázky – www.google.com www.wikipedia.cz