Hydrosféra

Hydrosféra – vodní obal Země Voda povrchová, podpovrchová a voda v atmosféře Studiem hydrosféry se zabývá vědní obor – Hydrologie Co všechno je myšleno vodou povrchovou a podpovrchovou?

Rozložení vodstva na Zemi (0,001%)

Světový oceán vs. pevnina Z celkové plochy povrchu Země tvoří 71% světový oceán a 29% pevnina. Rozdělení oceánů a pevnin na zemském povrchu je nerovnoměrné Zdroj 1

Koloběh vody na zemi Velký oběh vody – výměna vody mezi oceánem a pevninou Malý oběh vody- probíhá buď nad oceány nebo nadř pevninami Umíte vysvětlit jak tyto oběhy fungují? Zdroj 2

Světový oceán Světový oceán = všechny oceány a moře Má rozlohu 361 mil.km2 Které 4 oceány jej tvoří a jak jdou velikostně za sebou od největšího? Tichý oceán 178 mil.km2 ( Mariánský příkop 11km) Atlantský oceán 91,5 mil.km2 ( Portorický příkop 9 km) Indický oceán 76 mil.km2 ( Sundský příkop 7,5 km) Severní ledový oceán 14,7 mil.km2 ( Grónské moře 5,5 km)

okrajová ( Beringovo m., Severní m.), Moře – jsou součástí oceánů, vnikají do pevniny nebo jsou od oceánů odděleny řetězem ostrovů. okrajová ( Beringovo m., Severní m.), vnitřní ( Středozemní m., Černé nebo Rudé m.) Zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny ( Biskajský, Botnický, Mexický z.) Průlivy – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy ( Bospor, Dardanely, Mosambický p.) Zdroj 3 Zdroj 4

Vlastnosti mořské vody Salinita = Slanost – obsah minerálních látek na 1kg mořské vody, udává se v promile, průměrná salinita je 35‰ (hl.chloridy a sírany) Čím je salinita ovlivňována? Výparem, srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním, pohyby mořské vody Brakická voda – smíšená voda v ústí řek, vrstva sladké vody spočívá na slané vodě. Proč? Zdroj 5

Hustota – závisí na teplotě, salinitě a tlaku Hustota – závisí na teplotě, salinitě a tlaku. Se vzrůstajícím tlakem a salinitou se zvyšuje, s rostoucí teplotou snižuje. Nejmenší hustota je v tropických oblastech a největší v polárních mořích. Barva – závislá na obsahu organických a minerálních látek. Baltské a Severní moře – mají zelenou barvu, voda je bohatá na plankton, moře chudá na plankton mají barvu modrou Žluté moře ? Rudé moře ? Teplota – závisí na zeměpisné šířce a hloubce vody oceán je rezervoárem tepla pohlcuje až 85% dopadajícího slunečního záření horizontální vs. vertikální přenos tepla (mořské proudy vs.konvekční proudění) mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°C

Pohyby mořské vody Mořské dmutí – Slapové jevy- příliv a odliv Vlnění – eolitické vlivy, výška vlny závisí na velikosti vodní plochy, př. Baltské moře max.5m, Atlantský oceán až 25m, erozivní účinky. Vulkanická a zemětřesná činnost- tsunami Mořské proudy – přenos vodních mas - horizontální a vertikální – regulace teploty vody v oceánech, vliv na podnebí, příčinou vzniku je cirkulace atmosféry teplé vs. studené mořské proudy Golfský proud, Kuro-šio, Mosambický proud x Labradorský proud, Oja-šio, Západní příhon Zdroj 6

Vody pevnin Pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod, které vytékají na povrch ve formě pramenů. Vodní toky – místem vzniku je pramen- vývěr podzemní vody na povrch, vznikají menší toky které se spojují v řeky. Říční síť – soustava vodních toků na určitém území, v říční síti se rozlišuje hlavní tok a jeho přítoky. Povodí – základní hydrologická jednotka, území ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu Zdroj 7

Rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími Rozvodnice – myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími Úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do stejného moře. Hranici mezi úmořími tvoří hlavní rozvodnice. Které řeky protékají ČR a ke kterým úmořím patří? Zdroj 8

Podle čeho hodnotíme vodní toky?? Délka toku – vzdálenost od pramene k ústí do moře, nebo k soutoku s jiným tokem Průtok – množství vody které proteče průtočným profilem za sekundu (počítá se jako součin průtočné plochy S a průměrné rychlosti proudění v Q = S.v) Největší délku toku a průtoky na světě mají řeky Amazonka, Kongo, Chang Jiang, Orinoco, Jenisej, Mississippi Režim odtoku – změny průtoku během roku, je závislý na podnebí, geologickém podloží, na georeliéfu a zdrojích ze kterých je vodní tok zásobován – řeky s rovníkovým režimem (vyrovnaný), řeky s vysokohorským režimem ( největší v době tání sněhu) Zdroj 9, řeka Amazonka

Typy řek podle odtokového režimu Horké a subtropické podnebí rovníkový typ (např. Amazonka, Kongo, Orinoko) monzunový typ (např. Mekong, Iravadi, Salwin, Senegal, Gambia) polopouštní typ (např. Amudarja, Eufrat, Tigris, Syrdarja, Jordán) pouštní typ středomořský typ - fiumare (např. Tibera, Tajo, Guadalquiviri, Arno) Mírný pás seinský (např. Seina, Temže, Severn, Temže, Seina, Loira, Garonne) oderský (např. Odra, Labe, Tisa, Mosela, Vezera, Visla, Odra)

východoevropský (např. Volha, Don, Ural, Dněpr, Dněstr) severoamerický (např. Hudson, Mississippi) Studené podnebí vysokohorský (např. Rhôna, Pád, Dunaj, horní Rýn, Columbia, Pád, kavkazské a himalájské toky) subpolární (např. Lena, Yucon, Mackenzie, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Kolyma) Jezerní typ (např. Něva, řeka sv. Vavřince, střední Rýn)

Rovníkový typ (amazonský) Monzunový typ (mekongský) Zdroj 10

Západoevropský typ (seinský) Východoevropský typ (volžský) Zdroj 10

Jaká jezera podle způsobu vzniku znáte? Jezero – přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou, jezera tvoří 0,5% zásob sladké vody na zemi Jaká jezera podle způsobu vzniku znáte? Vulkanická a tektonická – vzniklá působením endogenních sil Ledovcová, krasová a pobřežní – vzniklá působením exogenních sil Jezera smíšeného původu – vzniklá endogenními procesy a později přemodelována exogenními pochody Největší Kaspické moře, nejhlubší Bajkal Aralské jezero – problémy s vysycháním Proč? Zdroj 11

Bažiny – půda prosycená vodou, vznikají za příhodných klimatických podmínek- množství srážek větší než výpar. Rašeliniště – vznikají v jezerních pánvích a na rozvodí řek. Zarůstají rašeliníkem a mechy. Slatiniště – vznikají v okolí vývěrů podzemních vod nebo v oblasti říčních ramen a zarůstají vlhkomilným rostlinstvem(ostřice, rákos). Zdroj 12

Umělé vodní nádrže Rybníky Průtočné Pramenité Nebeské Přehradní nádrže Ochranné Zásobní Vyrovnávací Zdroj 13 Zdroj 14

Podpovrchové vody Půdní voda – voda obsažená v půdních pórech Podzemní (spodní) voda – vyplňuje pukliny a dutiny po nepropustnou vrstvu půdy, vytváří hladinu podzemní vody Krasová podzemní voda – zvláštní typ podzemní vody ve vápencích a dolomitech

Umíte vysvětlit princip fungování artezské studny? Artézská studna Umíte vysvětlit princip fungování artezské studny? Termální prameny (37-50°C), vřídla (nad 50°C), gejzíry Zdroj 15 Zdroj 16

Zdroje KAŠPAROVSKÝ, K. Zeměpis I. v kostce. 1. vyd., Brno: Fragment, 2003. 139 s. ISBN 80-7200-252-X Školní atlas světa. 1. vyd.,Praha: Kartografie PRAHA, 2005. 32 s. ISBN 80-7011-730-3 Obrázky: Zdroj 1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Whole_world_-_land_and_oceans_12000.jpg Zdroj 2: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watercycleczechhigh.jpg Zdroj 3: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NASA_NorthSea1.jpg Zdroj 4: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Biscay_map.png Zdroj 5: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dead_sea_newspaper.jpg Zdroj 6: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Golfstream.jpg Zdroj 7: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra,_Ostrava-Koblov.jpg Zdroj 8: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra-mapa.png Zdroj 9 http://www.panoramio.com/photo/9390524

Zdroj 10: http://www.svp.muni.cz/download.php?docId=477