Obratlovci – ptáci - papoušci

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VLIV ČLOVĚKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Advertisements

Pří_265_Živá příroda_Mapa Chřibů Autor: Mgr. Marie Pížová
Rostliny okolo naší školy
VÝPRAVA DO VESMÍRU Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
DUSIČNANY, SÍRANY A FOSFOREČNANY
Pří_183_Rozmanitost přírody_Krtek obecný Autor: Mgr. Eliška Galíková
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Autor: Mgr. Libor Sovadina
Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková
Autor: Mgr. Libor Sovadina
Neživá příroda – Slunce
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Autor: Mgr. Marie Boučková
OCHRANA DRUHŮ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt.
NÁRODNÍ PARKY ČR - opakování
Pří_059_Rozmanitost přírody _Třídění rostlin Autor: Mgr. Marie Matušů
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Autor: Mgr. Hana Krajčová
Autor: Mgr. Helena Uhříková
PTÁCI KUKAČKY, PAPOUŠCI
KOŘENOVÉ A MECHOVÉ PATRO CHŘIBSKA
Historie a současnost ochrany přírody v České republice
HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE - opakování
Autor: Mgr. Pavla Martincová
Pří_093_Člověk a jeho zdraví_Kostra Autor: Mgr. Marie Boučková
Neživá příroda - vzduch
Autor: Mgr. Marie Boučková
Savci – řád hlodavci (úvod)
Ch_008_Chemické reakce_Vytěsňovací
Litva, Lotyšsko a Estonsko
Měření a měřidla v technické praxi
Neživá příroda - vzduch
Chráněná území v České republice
Ch_009_Chemické reakce_Podvojná záměna
FY_094_Mechanika_ Zákon vzájemného působení těles
PČ_008_Práce z přírodnin – ježek
Fy_099_Elektrický proud v kovech_Elektrická práce, výkon
Autor: Mgr. Helena Uhříková
Opakování – vesmír, sluneční soustava
Autor: Mgr. Hana Krajčová
OXIDAČNÍ ČÍSLO Ch_091_Oxidy_Oxidační číslo Autor: PhDr. Jana Langerová Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace.
VLIV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA NAŠE ZDRAVÍ Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo.
Autor: Mgr. Helena Koždoňová
Planety sluneční soustavy – Velké planety
Př_131_Mineralogie_Uhličitany Autor: Mgr. Drahomíra Kalandrová
VLIV ČLOVĚKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Živočichové – ohrožené druhy -Tapír čabrakový
Autor: Mgr. Hana Krajčová
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Obojživelníci - bezocasí
Obojživelníci - ocasatí
Pří_084_Rozmanitost přírody_ Pavouci Autor: Mgr. Marie Boučková
Národní parky - opakování Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
PŘIZPŮSOBIVOST ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ
Pří_085_Rozmanitost přírody_Dvoukřídlí Autor: Mgr. Marie Boučková
Autor: Mgr. Helena Uhříková
Pří_086_Rozmanitost přírody_Blanokřídlí Autor: Mgr. Marie Boučková
Vlci Pří_087_Rozmanitost přírody_Vlci Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo.
Pří_273_Živá příroda_Bezobratlí v Chřibech Autor: Mgr. Marie Pížová
HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE - opakování Autor: Mgr. Helena Nováková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:
Planety sluneční soustavy – Velké planety
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
PTÁCI KUKAČKY, PAPOUŠCI
Planety sluneční soustavy – Malé planety Pří_114_Rozmanitost přírody_Planety sluneční soustavy – Malé planety Autor: Mgr. Helena Koždoňová Škola: Základní.
Pří_083_Rozmanitost přírody_Brouci Autor: Mgr. Marie Boučková
Pří_081_Rozmanitost přírody_Denní motýli Autor: Mgr. Marie Boučková
Živočichové – ohrožené druhy -Tapír čabrakový
Pří_084_Rozmanitost přírody_ Pavouci Autor: Mgr. Marie Boučková
Rozmnožovací soustava
Transkript prezentace:

Obratlovci – ptáci - papoušci Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Obratlovci – ptáci - papoušci Pří_094_Rozmanitost přírody _Obratlovci – ptáci - papoušci Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

Anotace: Digitální učební materiál je určen pro práci za pomoci počítače s interaktivní tabulí. Je součástí tématického okruhu „Rozmanitost přírody.“ Materiál je v souladu s osnovami vyučovacího předmětu přírodověda a ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Slušovice. Je určený k vyvozování nového učiva, opakování a procvičování učiva. V prezentaci jsou stručným způsobem uvedeny nejznámější druhy ptáků – papoušků. Tento materiál vznikl ze zápisů autora jako doplňující materiál k učebnici: MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA. Přírodověda 5: Člověk a jeho svět. Bratislavská 23d, 602 00 Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., 2011. ISBN 978-807289-301-0. Je určen pro předmět přírodověda 5. ročník.

1. Přírodověda 5.ročník Ptáci - papoušci

Ptáci - papoušci Na světě je známo 322 druhů papoušků. Obývají hlavně tropické oblasti. Obvykle jsou pestrobarevně zbarveni. Mají velmi silný zobák. Papoušci patří mezi velmi inteligentní ptáky. Dokážou napodobovat různé zvuky i slova. Často bývají chováni jako domácí mazlíčci. Rozdělují se do tří skupin: PAPOUŠKOVITÍ KAKADUOVITÍ LORIOVITÍ

Papoušci Ara arakanga 2. Obývá pralesy Střední a Jižní Ameriky. Dosahuje délky 80-90 cm. Je ohrožen vyhubením. Dožívá se 40-50 let, v zajetí až 75 let. Bývá chován i v domácnostech, ale vyžaduje velkou péči. 2. Ara arakanga

Obývá pralesy Jižní Ameriky. Živí se různými plody a ořechy. Papoušci 3. Obývá pralesy Jižní Ameriky. Není ohrožený. Dorůstá délky 76-86 cm. Dožívá se i více než 50 let. Bývá chován i v zajetí. Živí se různými plody a ořechy. Ara ararauna

Papoušci Ara zelenokřídlý Patří mezi největší ary. 4. Patří mezi největší ary. Dorůstá délky až 1 m. Rozpětí křídel dosahuje až 125 cm. Je hojně rozšířený v pralesích Jižní Ameriky. V zajetí se může dožít až 80 let. Ara zelenokřídlý

Papoušci Ara hyacintový 5. Vyznačuje se modrým zbarvením. Je považován za největšího papouška světa. Jeho velikost se pohybuje okolo 1 m. Je velmi ohrožený. Odhaduje se, že jich zbývá na světě méně než 4000 kusů. Ara hyacintový

Papoušci Papoušek šedý 6. Dorůstá délky 30 - 40 cm. V zajetí se dožívá i více než 50 let. Považuje se za jednoho z nejinteligentnějších papoušků světa. Je oblíbeným papouškem mezi chovateli. Umí velmi dobře napodobovat slova a zvuky. Papoušek šedý

Papoušci Andulka vlnkovaná 7. Malý papoušek. Dorůstá délky asi 18 cm. Dožívá se 10 - 18 let. Pochází z Austrálie. Je oblíbeným papouškem mezi chovateli, hlavně díky krásnému zbarvení a nízké ceně. Andulka vlnkovaná

Papoušci Kakadu růžový Pochází z Austrálie. Patří 8. Pochází z Austrálie. Patří mezi nejhojnější a nejrozšířenější zástupce rodu kakadu. Dorůstá délky až 35 cm. Bývá chován v domácnostech. Kakadu růžový

Papoušci Kakadu bílý Patří mezi silně ohrožené druhy. 9. Patří mezi silně ohrožené druhy. Dosahuje délky až 50 cm. Žije v Indonésii. Je oblíbeným papouškem mezi chovateli. V zajetí se dožívá až 70 let. Kakadu bílý

Papoušci Amazoňan modročelý Pochází z Jižní Ameriky. 10. Pochází z Jižní Ameriky. Dorůstá délky až 40 cm. Je to oblíbený papoušek mezi chovateli. Umí velmi dobře napodobovat slova a zvuky. Amazoňan modročelý

Papoušci Korela chocholatá Pochází z Austrálie. 11. Pochází z Austrálie. Dorůstá délky okolo 30 cm. V zajetí se dožívá i více než 20 let. Je velmi oblíbený papoušek mezi chovateli, hlavně díky nenáročné péči. Korela chocholatá

Opakování Který malý papoušek je nejčastěji chován jako domácí mazlíček? Andulka vlnkovaná Kakadu růžový Ara ararauna

Opakování Kde se nejčastěji vyskytují papoušci? v tropických oblastech na pouštích na horách

Opakování Který papoušek je označován jako největší na světě? Andulka vlnkovaná Ara hyacintový Papoušek šedý

Opakování Kolik je na světě známo papoušků? přes 300 asi 1 000 okolo 10 000

Spoj jména ptáků s obrázky: 2. Ara araganga Kakadu bílý 9. Papoušek šedý Andulka vlnkovaná 6. 7.

Obrázky: Zdroje použitých materiálů: Soubor:Dolina Miętusia a2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 6. 7. 2006 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dolina_Mi%C4%99tusia_a2.jpg File:Scarlet Macaw (Ara macao) -raising leg.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 21. 3. 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scarlet_Macaw_(Ara_macao)_-raising_leg.jpg?uselang=cs File:Сине-жёлтый ара (Ara ararauna).jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 16. 2. 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:%D0%A1%D0%B8%D0%BD%D0%B5-%D0%B6%D1%91%D0%BB%D1%82%D1%8B%D0%B9_%D0%B0%D1%80%D0%B0_(Ara_ararauna).jpg?uselang=cs File:Ara chloropterus -Butterfly World, Florida, USA-8a.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 18. 2. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ara_chloropterus_-Butterfly_World,_Florida,_USA-8a.jpg?uselang=cs File:Hyazinthara01.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 9. 6. 2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hyazinthara01.jpg?uselang=cs File:Psittacus erithacus -perching on tray-8d.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 4. 1. 2009 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Psittacus_erithacus_-perching_on_tray-8d.jpg?uselang=cs Soubor:Melopsittacus undulatus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 25. 8. 2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Melopsittacus_undulatus.jpg Soubor:Eolophus roseicapilla -Diergaarde Blijdorp -two-8a.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 19. 10. 2009 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eolophus_roseicapilla_-Diergaarde_Blijdorp_-two-8a.jpg File:Umbrella Cockatoo (Cacatua alba) -upper body.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 25. 3. 2008 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Umbrella_Cockatoo_(Cacatua_alba)_-upper_body.jpg?uselang=cs

Obrázky: Zdroje použitých materiálů: Soubor:Amazona aestiva (x3)-8a.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 12. 3. 2009 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amazona_aestiva_(x3)-8a.jpg Soubor:Cockatielmale.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 3. 6. 2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cockatielmale.jpg

Text: Zdroje použitých materiálů: Papoušci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on 4. 4. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Papou%C5%A1ci