STŘEDOVĚKÁ MĚSTA www.zlinskedumy.cz Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Středověká města Označení DUM VY_32_INOVACE_10_3_08 Autor Mgr. Radek Šipula Datum 14. 07. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Ročník 2. ročník, kvinta - sexta www.zlinskedumy.cz

ROZVOJ MĚST: rostoucí počet obyvatel si v 11. století přímo vynutil zvýšení počtu měst jako středisek řemesel a obchodu přispělo k tomu i rozšíření PENĚZ (v raném středověku nebyly peníze prakticky potřeba, poddaní platili vrchnosti dávky v podobě části úrody a živočišné produkce, ve společnosti pak běžně kvetl SMĚNNÝ obchod) v období VRCHOLNÉHO středověku se již hodnota zboží začala důsledněji vyjadřovat v penězích pro bezpečí obchodu bylo lepší, když se uskutečňoval v chráněných kamenných městech řemeslnické dílny v podhradí již nestačily změněným nárokům, ožívala proto stará a rodila se nová města nejčastěji vznikala u kupecko - řemeslnických osad ležících v blízkosti hradů nebo na křižovatkách obchodních tras část měst byla ale zakládána plánovitě na dosud nezastavěné ploše (tzv. na ZELENÉM DRNU) nebo vznikala nedaleko nalezišť drahých kovů (HORNÍ neboli BÁŇSKÁ města)

MĚSTSKÁ KOLONIZACE: tento termín používáme pro SOUSTAVNÉ ZAKLÁDÁNÍ MĚST zajímavostí je, že první městská práva v českých zemích obdržela města na MORAVĚ nejstarší dochovaný doklad o jejich udělení pochází z roku 1223 (UNIČOV) nejvíce měst u nás vzniklo ve 2. polovině 13. století za vlády PŘEMYSLA OTAKARA ll. video: ZAKLÁDÁNÍ MĚST (2:59) video: HRADY (3:28)

POSTUP při ZAKLÁDÁNÍ MĚSTA na ZELENÉM DRNU: byl podobný jako při zakládání vesnice LOKÁTOR uzavřel smlouvu s vrchností, která poskytla pozemek pro budoucí město poté vybral VHODNÉ MÍSTO (důležitou roli hrála BLÍZKOST VODNÍHO TOKU, OBCHODNÍCH CEST či VZDÁLENOST OD JINÝCH MĚST) vyměřil plochu města, stanovil rozměry jednotlivých parcel, ulic i náměstí a přivedl budoucí obyvatele ti si postavili nejdříve jednoduché provizorní příbytky a poté se pustili do stavby kamenných domů také oni platili po dobudování města své vrchnosti PENĚŽNÍ DÁVKY pro tato města byl typický PRAVIDELNÝ PŮDORYS s velkým ROVNOBĚŽNÝM NÁMĚSTÍM, do něhož KOLMO ústí jednotlivé ulice

PŮDORYS MĚSTA NA ZELENÉM DRNU: obrázek STŘEDOVĚKÉ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE 1]

TYPY MĚST: města lze dělit nejen podle ZPŮSOBU ZALOŽENÍ, ale i podle toho, jaké VRCHNOSTI podléhala z tohoto pohledu je dělíme: 1. KRÁLOVSKÁ patřící PANOVNÍKOVI VĚNNÁ HORNÍ 2. PODDANSKÁ byla v držení CÍRKVE nebo ŠLECHTY

KRÁLOVSKÁ MĚSTA: KRÁLOVSKÁ města: nejvýznamnější česká a moravská města vznikala z podnětu PANOVNÍKA, který byl také jejich vrchností postupem času vyčlenil panovník několik měst, jejichž daně zabezpečovaly živobytí královen a jejich dvorů, tak vznikla VĚNNÁ města (MĚLNÍK, HRADEC KRÁLOVÉ, CHRUDIM, VYSOKÉ MÝTO) pro panovníkovu svrchovanost byla velmi důležitá HORNÍ města založená u bohatých nalezišť drahých kovů (KUTNÁ HORA, JIHLAVA, STŘÍBRO) po roce 1300 u nás existovalo přibližně 40 královských měst

PODDANSKÁ MĚSTA: PODDANSKÁ města: tato města byla v držení CÍRKVE či ŠLECHTY v porovnání s královskými městy byla menší co do rozlohy, počtu obyvatel i významu od svých zakladatelů získávala určitá práva (VÝSADY, PRIVILEGIA) velká KRÁLOVSKÁ města měla VÍCE PRIVILEGIÍ než města PODDANSKÁ

SCHÉMA TYPŮ MĚST: 2]

MĚSTA A JEJICH VÝSADY (PRIVILEGIA): mezi nejvýznamnější náležela výsada postavit si HRADBY právo SOUDNÍ (mohli soudit ty, kteří se dopustili zločinu) HRDELNÍ (výsada popravovat těžké zločince) TRŽNÍ (možnost pořádat trhy) VÁREČNÉ (vařit pivo) MÍLOVÉ (v okruhu 1 míle, tehdy asi 11 kilometrů, se nesměl bez souhlasu města usadit žádný nový řemeslník) obrázek: MĚSTSKÁ PRIVILEGIA

ŽIVOT VE MĚSTĚ: zástupcem vrchnosti ve správě města byl RYCHTÁŘ (postupem času jeho význam klesal) nejdůležitějším městským orgánem byla MĚSTSKÁ RADA složená obvykle z 12 radních (KONŠELŮ) konšelé se pravidelně po měsíci střídali v úřadu prvního radního - PURKMISTR, který předsedal schůzím a měl na starosti městskou pečeť pečetě NÁCHODA a PLZNĚ: 3] 4]

MĚSTSKÁ SPOLEČNOST: plnoprávnými obyvateli města byli MĚŠŤANÉ ti zpravidla vlastnili dům a vykonávali nějaké řemeslo či živnost měšťané měli určitá PRÁVA, ale měli i POVINNOSTI (možnost být zvolen, podílet se na řízení města, platit daně, hájit město v případě napadení) PŘISTĚHOVALCI museli o přijetí mezi plnoprávné občany žádat vedle měšťanů žily ve městě i početné vrstvy obyvatel, kteří dům nevlastnili, bydleli v nájmech a živili se jako TOVARYŠI, SLUŽEBNÍCI či NÁDENÍCI k nejubožejším pak patřili MRZÁCI a ŽEBRÁCI zvláštní skupinu obyvatel tvořili ŽIDÉ

CECHOVNÍ VÝROBA: měšťané vykonávající určitou živnost se sdružovali v seskupení nazývaná CECHY existovaly například cechy ŘEZNÍKŮ, PEKAŘŮ, KREJČÍCH, SOUKENÍKŮ, TRUHLÁŘŮ, PLATNÉŘŮ (vyráběli zbroj), NOŽÍŘŮ či ZLATNÍKŮ běžné bývalo i to, že příslušníci určitého řemesla bydleli v jedné ulici, ta se pak jmenovala HRNČÍŘSKÁ, ZLATNICKÁ, TRUHLÁŘSKÁ atd. řada panovníků pokládala cechy za překážku svobodnějšího podnikání u nás cechy přežily od středověku až do 19. století

ZAJÍMAVOST - CECHOVNÍ HERALDIKA: symboliku cechovních erbů lze rozdělit do čtyř hlavních skupin: 1. nářadí a pracovní pomůcky příslušného řemesla 2. typické výrobky 3. materiál a suroviny používané v daném řemesle 4. patron řemesla či řemeslníků, případně jeho atributy RYBÁŘI

NĚCO K ZAMYŠLENÍ: Jak vznikala města na ZELENÉM DRNU? Z jakého rodu byli panovníci, za jejichž vlády u nás docházelo k soustavnému zakládání měst? Objasněte, jak dělíme města podle vrchnosti. Jednotlivé typy měst více rozeberte. K čemu města potřebovala PRIVILEGIA. Uveďte příklady. Jak se říkalo zástupcům v městské radě? Kdo tvořil nejubožejší skupiny obyvatel ve městě?

ODPOVĚDI NA OTÁZKY: LOKÁTOR uzavřel smlouvu s vrchností, která poskytla pozemek pro budoucí město, poté vybral VHODNÉ MÍSTO, vyměřil plochu města, stanovil rozměry jednotlivých parcel, ulic i náměstí a přivedl budoucí obyvatele PŘEMYSLOVCI KRÁLOVSKÁ (KRÁLOVSKÁ, VĚNNÁ, HORNÍ) a PODDANSKÁ čím více mělo město privilegií, tím bylo důležitější - k nejvýznamnějším patřilo právo hradební, soudní, hrdelní, tržní, mílové . . . RYCHTÁŘ, KONŠELÉ, PURKMISTR . . . mrzáci, žebráci - zvláštní skupinu tvořili ŽIDÉ

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 1] RYCHTECKÝ, Pavel. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:České_Budějovice_-_centrum_letecky.jpg 2] Dokument z vlastních zdrojů. 3] KOZUCH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Seal_of_Náchod_town_from_1570_(small).jpg 4] ACOMA. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plzeň.jpg TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 260 s. ISBN 16-906-68 TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku 2. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 440 s. ISBN 16-913-68

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: MOUČKOVÁ, Miroslava: Za časů přemyslovských králů. Daryl, 2011. 335 s. ISBN 9788090430426 ŽEMLIČKA, Josef: Přemysl Otakar l. 1. vydání. Praha: Svoboda, 1990. 326 s. ISBN ŽEMLIČKA, Josef: Přemysl Otakar ll. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN 978-80-7422-118-7 ŽEMLIČKA, Josef: Století posledních Přemyslovců. 1. vydání. Praha: Panorama, 1986. 324 s. ISBN