ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Řízení látkové je uskutečňováno prostřednictvím hormonů, které jsou vylučovány do krve žlázami s vnitřní sekrecí, neurohormonů, produkovaných neurosekrečními buňkami, a tkáňových hormonů, jež jsou vylučovány z tkání buňka reagující na hormon musí obsahovat receptor hormon působí na buňky cílových orgánů přímo – proniká do buňky a reaguje s receptorem přítomným v cytoplazmě buňky za vzniku hormon-receptorového komplexu, který ovlivňuje syntézu buněčných bílkovin při nepřímém působení je receptor obsažen v cytoplazmatické biomembráně buňky; vzniklý hormon-receptorový komplex ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky hormonální regulace je uspořádána do hierarchických systémů, z nichž nejvýznamnější postavení má komplex hypotalomohypofyzární, v němž zaujímají nejvyšší postavení neurosekreční buňky hypotalamu (spodina mezimozku)

Adenohypofyzární hormony Mezi adenohypofyzární hormony patří: 1. Růstový hormon (somatotropní hormon, STH) - ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek - uplatňuje se v dětství a dospívání - při hyperfunkci v době neukončeného růstu dochází k obřímu růstu (gigantismu) - při hypofunkci dochází k trpasličímu růstu (nanismu) - při zvýšené tvorbě hormonu po ukončeném růstu narůstají části kostry, které nebyly osifikovány, a zvětšují se nadměrně vnitřní orgány = akromegalie 2. Hormony řídící činnost jiných endokrinních žláz: a) adrenokortikotropní hormon ACTH – ovlivňuje činnost nadledvinek b) tyreotropní hormon TSH – ovlivňuje činnost štítné žlázy c) gonadotropní hormony – ovlivňují růst a činnost ženských a mužských pohlavních orgánů; mezi ně patří: folikulostimulující hormon FSH a luteinizační hormon LH d) prolaktin LTH – řídí rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska a ovlivňuje rodičovské chování

Neurohypofyzární hormony Produkují neurosekreční buňky hypotalamu, které vysílají svá zakončení do zadního laloku hypofýzy (neurohyphophysy) Mezi neurohypofyzární hormony patří: 1. Antidiuretický hormon ADH – ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve 2. Oxytocin – působí na hladké svalstvo dělohy, vyvolává jeho stahy při porodu a stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence

Endokrinní žlázy Mezi endokrinní žláza patří: šišinka štítná žláza příštítná tělíska Langerhansovy ostrůvky nadledviny varlata vaječníky plodové lůžko

Šišinka Hormon melatonin: brzdí pohlavní činnost jeho produkce je závislá na délce osvětlení; s prodlužováním světelného dne na jaře jeho tvorba klesá

Štítná žláza párová žláza, jejíž oba laloky leží po stranách chrupavky štítné při mikroskopickém zkoumání lze pozorovat žlázové buňky, uspořádané do uzavřených váčků, které jsou vyplněny bílkovinným roztokem, obsahujícím hormon tyroxin tyroxin – ovlivňuje oxidační procesy v buňkách - nedostatečnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus), u dospělého člověka se projeví útlumem celé řady tělesných funkcí; nadměrná činnost vede k opačným projevům (předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšená produkce tělesného tepla, hubnutí, zvětšení štítné žlázy)

Příštítná tělíska čočkovité útvary uložené na zadní straně štítné žlázy, které produkují hormon parathormon parathormon – udržuje stálou hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi - při hyperfunkci dochází k odvápnění kostí - při hypofunkci se snižuje obsah vápníku v krvi, zvyšuje se nervosvalové dráždění až ke křečím (tetanie) dýchacích svalů, což může být i příčina udušení

Langerhansovy ostrůvky shluky buněk, roztroušené v hmotě slinivky břišní dva typy buněk, z nichž jeden produkuje hormon insulin, druhý typ buněk produkuje hormon glukagon tvorba hormonů je závislá na koncentraci glukózy v krvi - zvýší-li se hladina krevního cukru, zvýší se produkce insulinu a klesne produkce glakagonu a naopak insulin – snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě glukagon – zvyšuje hladinu glukózy v krevní plazmě

Nadledviny párové orgány uložené na horním pólu ledvin; lze na nich rozlišit korovou a dřeňovou část Kůra nadlevin produkuje: 1. Glukokortikoidy, z nichž je nejdůležitější kortisol – zúčastňuje se při řízení přeměny všech živin a zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích 2. Mineralokortikoidy, z nichž nejvýznamnější je aldosteron – řídí zpětné vstřebávání sodíku a současně vylučování draslíku v ledvinových kanálcích 3. Estrogeny – jsou vylučovány v nepatrných množstvích a teprve v důsledku genetických postižení mohou být příčinou maskulinních znaků u žen nebo feminizačních znaků u mužů Dřen nadledvin produkuje: 1. Adrenalin – vyvolává rozšíření svalových cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního svalu, působí také na hladkou svalovinu průdušek 2. Noradrenalin – vyvolává zúžení cév, a zvyšuje tak krevní tlak Oba hormony také zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšují tak obsah glukózy v krvi.

Plodové lůžko (placenta) Varlata produkují hormon testosteron, který ovlivňuje růst a rozvoj mužských sekundárních pohlavních znaků; testosteron podporuje tvorbu bílkovin v těle (anabolický účinek) a urychluje zánik růstových chrupavek Vaječníky buňky tvořící stěnu Graafových folikulů produkují estradiol: řídí menstruační cyklus a podmiňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků žluté tělísko (vzniká přeměnou Graafova folikulu) produkuje progesteron: působí na sliznici děložní, brání zrání dalších Graafových folikulů (došlo-li k oplození vajíčka) a působí na buňky mléčných žláz Plodové lůžko (placenta) vytváří během těhotenství hormon choriongonadotropin: působí na žluté tělísko a udržuje ho v činnosti

Použitá literatura: JELÍNEK, J. - ZICHÁČEK, V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu. Olomouc: FIN PUBLISHING, 1996. ISBN 80–86002–01-2.