Ráno
Když se ráno probudím, touhu svou hned ucítím.
Ženušku svou chtěl bych moc, doufám v malou výpomoc Ženušku svou chtěl bych moc, doufám v malou výpomoc. Láska má však tvrdě dřímá, vztek mou myslí zlostně jímá
Co já s tím teď udělám? Do koupelny pospíchám Naladím já vodičku, ochladím si kuličku
Pomůže to nebo ne? Snad ta tvrdost pomine
Nedaří se, nedaří, páří se i komáři
Vrátím se já za ženou a prosím na kolenou: „Ženo, já tě miluji, modré z nebe slibuji“
Ona mi „To“ dovolí a má bolest přebolí
To je radost, to je slast, to je skoro jako chlast.
Do práce už pospíchám, písničku si zazpívám…. Oh L´Amour