VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE Autor: Mgr. Monika Urbancová Datum: 1. 2. 2013 Cílový ročník: 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací obor: PŘÍRODOPIS Tematický okruh: GEOLOGIE Téma: VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE Metodický list/anotace: slouží k seznámení s vnějšími geologickými ději Jazyk: čeština Očekávaný výstup: žáci se naučí, jak probíhá proces zvětrávání a kteří činitelé se na zvětrávání podílejí Speciální vzdělávací potřeby: žádné Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 14 – 15 let

Vnější geologické děje Přetváření zemského povrchu utváření zemské kůry a povrchu je výsledkem vnitřních geologických dějů vnějších působením gravitace, vody, větru a organismů jsou vyvolány vnější geologické děje, tj. zvětrávání, přenos a usazování hornin

ZVĚTRÁVÁNÍ rozrušování hornin a nerostů vlivem fyzikálních, chemických a biologických pochodů mechanické zvětrávání chemické zvětrávání výsledkem zvětrávání skalního podkladu je vznik zvětralinového pláště na zemském povrchu

Mechanické zvětrávání rozpad hornin na úlomky působením změn teplot, vody a organismů v suchých oblastech např. mrazové zvětrávání

Chemické zvětrávání změna chemického složení nerostů, vznik nerostů nových působením vody, vodných roztoků, kyslíku, oxidu uhličitého a teploty ve vlhkých oblastech např. živec zvětrává na kaolinit ÚKOL 1: Zjisti, které nerosty jsou odolné vůči chemickému zvětrávání?

I. GRAVITACE = zemská přitažlivost způsobuje pohyb (přenos) zvětralin, půdy a vody z výše do níže položených míst a to → volným pádem, skluzem…….. příklady gravitačních pohybů: řícení skal svahový sesuv sesuvy půdy padání lavin aj. → vznik tzv. kamenných moří ochrana před gravitačními pohyby: opěrné zdi, sítě, zalesňování...

II. VÍTR geologická činnost se projevuje hlavně v oblastech s teplým a suchým podnebím (stepi, pouště) 1) rušivá činnost = větrná eroze (spolupůsobení vody a teploty) → odnos částic písku a jílu → obrušování skal vznik skalních měst, mostů, bran, oken, převisů, dutin, hřibů…… např. Prachovské skály v Českém ráji ÚKOL 2: Na mapě ČR vyhledej pískovcové skály a skalní města.

II. VÍTR 2) tvořivá činnost = přenos částic a jejich usazování → vznik navátých sedimentů: A. Naváté písky – v podobě písečných přesypů = dun např. pouště Sahara, Gobi … pobřežní oblasti Baltského moře … ČR – Polabí, Třeboňsko … B. Navátý prach = spraš např. Čína, Jižní Morava …

Řešení úkolů: ÚKOL 1: Nerosty odolné vůči chemickému zvětrávání: např. křemen, granáty, zlato…. ÚKOL 2: CHKO Broumovsko Adršpašské skály, Broumovské stěny, Teplické skály NP České Švýcarsko - CHKO Labské pískovce Pravčická brána, Soutěsky Kamenice CHKO Český ráj Prachovské skály, Hruboskalsko CHKO Beskydy Pulčinské skály CHKO Kokořínsko Kokořínský důl

Použité zdroje: LITERATURA: Vališ, J., a kol. Přírodopis 8. 5.vydání, SPN, Praha 1989 Černík, V., Martinec, Z., Vítek, J. Přírodopis 4 – mineralogie a geologie se základy ekologie. 1. vydání, SPN, Praha 1998. ISBN 80-7235-044-7 Švecová, M., Matějka, D. Přírodopis 9 . 1.vydání, Nakladatelství Fraus, Plzeň 2007. ISBN 978-80-7238-587-4 Foto, obrázky – zdroj vlastní

Děkuji vám za pozornost.