D – P R V K Y.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
CHEMICKÁ VAZBA.
Advertisements

Nástin vazeb v koordinačních sloučeninách
Stabilita koordinačních sloučenin
d – P R V K Y prvky se zaplněnými (částečně či úplně) d či f orbitaly
Skandium, Yttrium, Lanthan
Stavba atomu.
V S E P R VSEPR = Valence-shell electron-pair repulsion
CHEMIE
Úvod k hlavním skupinám – s a p prvky
Stálost v roztoku [M(H2O)6] [MLn] [ML(n – 1) ] · [L] k k3 (kn) =
D-prvky.
Stavba atomu.
OBECNÁ CHEMIE KOMPLEXNÍ SLOUČENINY Ing. Alena Hejtmánková, CSc.
KOMPLEXNÍ SLOUČENINY.
4.4 Elektronová struktura
Chemická vazba.
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Basicita Oxidové materiály (např. sklo, keramika) reakcí basických oxidů (Na 2 O, K 2 O, MgO, CaO, BaO) kyselých oxidů (B 2 O 3, SiO 2, P 2 O 5 ) a amfoterních.
Periodická tabulka prvků
Chemická vazba.
Chemie koordinačních sloučenin
kovalentní koordinačně - kovalentní polarita vazby iontová vazba
Výstavbový princip Periodickou tabulku lze využít také pro určení elektronové konfigurace prvku. Př.: Popište elektronovou konfiguraci H a He H  1s1;
Brönstedovo-Lowryho pojetí kyselin a zásad
Chemická vazba Periodická soustava prvků
Chemická vazba.
Chemická vazba Podmínky vzniku:
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
elektronová konfigurace
CHEMICKÁ VAZBA.
Chemická vazba.
PSP a periodicita vlastností
KOVY.
5.4 Většinu prvků tvoří kovy
Chemické rovnováhy ve vodách
Sloučeniny Chemická vazba Názvosloví a tvorba vzorců
Chemická vazba v látkách III
Více elektronové atomy
V S E P R VSEPR = Valence-Shell Electron-Pair Repulsion
Chemická vazba Vazebné síly působící mezi atomy
Teorie valenčních vazeb (VB)
IONIZACE Ionizační energie atomu je definována jako práce potřebná k odtržení a úplnému vzdálení nejslaběji poutaného elektronu z atomu v základním stavu.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Zastoupení prvků v přírodě Vesmír Vesmír: H > D >> He >> Zemská Zemská kůra kůra: až asi k Fe – přímá syntéza prvekzastoupeníprvekzastoupení.
Mezimolekulové síly.
Periodická soustava prvků
Mezimolekulové síly.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Koordinační neboli komplexní sloučeniny
kyselina ethylen-diamintetraoctová
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BENÁTKY NAD JIZEROU, PRAŽSKÁ 135 projekt v rámci operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: V/2 Název: Využívání.
Komplexní sloučeniny.
VODÍK.
Metoda pro určení tvaru kovalentních molekul nepřechodných prvků -
FS kombinované Mezimolekulové síly
Základní chemické pojmy
Bc. Miroslava Wilczková
CHEMICKÉ VAZBY. CHEMICKÁ VAZBA je to interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
D-PRVKY 10. listopadu 2013 VY_32_INOVACE_130117
Fyzika kondenzovaného stavu
Oxidy a jejich chemické vlastnosti
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Chemie 8. roč.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Tvar molekuly je dán polohou všech atomů molekulu tvořících
Periodická soustava - PSP
Chemická vazba. Chemická vazba Chemická vazba Spojování atomů Změna stavu valenčních elektronů Teorie chemické vazby: 1. Klasické elektrovalence- Kossel.
CHEMICKÁ VAZBA Chemická vazba představuje velké síly působící mezi atomy Dává nižší energii systému volných atomů (vyšší stabilitu)
Mgr. Dagmar Muzikářová Gymnázium Elgartova
Tvary molekul Mezimolekulové síly.
Transkript prezentace:

d – P R V K Y

Energetické pořadí hladin 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, 5f, 6d, 7p …

Energetické pořadí hladin

Vlastnosti d-prvků KOVY Fyzikální vlastnosti Krystalové mříže: pevný stav (až na rtuť), vysoký bod tání velká mechanická pevnost; kujnost a tažnost vysoká reflektivita (kovový lesk) velká tepelná a elektrická vodivost částečně zaplněné energetické pásy, EF magnetické vlastnosti (para, fero, feri, antiferi) Krystalové mříže: kubická plošně, tělesně centrovaná; hexagonální

Vlastnosti d-prvků – Teploty tání

Vlastnosti d-prvků – Atomové poloměry Postupné zmenšování poloměrů v periodě: Ti2+ 90 pm  Cu2+ 72 pm

Vlastnosti d-prvků – Hustota

Vlastnosti d-prvků Chemické vlastnosti Basicita Ag2O , amfoterita Zn2+ známá barevnost sloučenin a komplexů nejsou dostatečně elektropozitivní sloučeniny nejsou vyhraněnými zásadami naopak jsou amfoterní nebo kyselé (ve vyšším oxidačním stavu) Basicita Ag2O , amfoterita Zn2+ 1. přechodná řada Sc  Ni , Zn + H+  H2 + 2 M 2+

Vlastnosti d-prvků oxidační stavy – pestrost a proměnlivost [Mn(CO)5]– ; [Mn2(CO)10]; [Mn(H2O)6]2+ .... MnO4– –I 0 II+ VII+ ionizační E 1. 2. 3. Mg 737 1450 7731 Mn 717 1509 3259 podobnost ve skupinách – převládá v bloku d stálost vyšších oxidačních stavů – stoupá směrem dolů ! zásaditost roste s klesajícím oxidačním stavem zásaditost v daném ox. st. klesá s rostoucí velikostí prvku kyselost roste se vzrůstajícím oxidačním stavem Elektronegativita X ~ 1,7 Podíl kovalentní vazby ~ 50 % Soli ; hydráty

Vlastnosti d-prvků – Ionizační energie

Vlastnosti d-prvků – Elektronegativita

Koordinační sloučeniny (Komplexní sloučeniny, KOMPLEXY) POJMY: [ M (L1)x ... (Ln)z ]m M L1 L2 L3 L4 Ln centrální atom (M), ligand (L), donor (Lewisova báze – L), akceptor (Lewisova kyselina – M), koordinační číslo

Koordinační sloučeniny Alfred Werner 1893 – koordinační teorie Pt(NH3)6Cl4 5 iontů [Pt(NH3)6] Cl4 Pt(NH3)5Cl4 4 ionty [Pt(NH3)5Cl] Cl3 Pt(NH3)4Cl4 3 ionty [Pt(NH3)4Cl2] Cl2 Pt(NH3)3Cl4 2 ionty [Pt(NH3)3Cl3] Cl Pt(NH3)2Cl4 0 iontů [Pt(NH3)2Cl4] hlavní – vedlejší valence

Koordinační čísla – Tvary molekul Koordinační číslo 2, 3 – konfigurace d 10 – lineární Koordinace CN– skupin v K[Cu(CN)2] v pevném stavu

Koordinační čísla – Tvary molekul Koordinační číslo 4 – tetraedr, čtverec cis-[Pt(NH3)2Cl2] trans-[Pt(NH3)2Cl2]

Koordinační číslo 4 – tetraedrické molekuly

Koordinační číslo 4 – čtvercové molekuly

Koordinační číslo 5 trigonální bipyramida a tetragonální pyramida (a) Přechod trigonální bipyramidy (a) na tetragonální pyramidu (b)

Koordinace porfyrinu k železu (k. č. 5) Fe

Tetragonální distorze Koordinační číslo 6 OKTAEDR a trigonální prisma Tetragonální distorze na oktaedru

Tetragonální distorze na oktaedru

Koordinační okolí ve WS2 Koordinační číslo 6 Re Koordinační okolí ve WS2 – trigonální prisma [Re(S2C2(CF3)2)3]

Koordinační číslo 7 Koordinační sféry pro koordinační číslo 7, pentagonalní bipyramida a útvary odvozené od oktaedru a trigonálního prismatu

antiprisma a dodekaedr Koordinační číslo 8, 9 Koordinační číslo 8, antiprisma a dodekaedr

Koordinační číslo 12 Ce koordinace dusičnanu v [Ce(NO3)6]2–

Polymetalické komplexy Cr O 4+ Mn Struktura aniontu -oxo-bis(pentaamminchromitého) Struktura dekakarbonylu dimanganu

Polymetalické komplexy 2– Fe Fe Klecová struktura koordinačního útvaru Fe4S4 nalezeného v řadě enzymů Struktura [Fe4(CO)13]2– s vazbami Fe – Fe jako příklad klastru