Ch_090_NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ Ch_090_Oxidy_Názvosloví oxidů Autor: PhDr. Jana Langerová Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování, seznámení, procvičování a srovnávání učiva 8. ročníku  Materiál rozvíjí, podporuje, prověřuje a vysvětluje učivo – názvosloví oxidů.  Je určen pro předmět chemie a ročník 8.  Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Autoři: Karger, I., Pečová, D., Peč, P. Chemie I. pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Kollárovo nám. 7, Olomouc: PRODOS, ISBN X.

Oxidy  Dvouprvkové sloučeniny kyslíku s jinými prvky nazýváme oxidy.  Protože mnohé z nich jsou pro člověka důležitými látkami, je potřebné naučit se jejich názvosloví.

 Kyslík v oxidech má vždy oxidační číslo –II.  Prvek sloučený s kyslíkem má kladné oxidační číslo a přitom součet oxidačních čísel všech atomů v molekule oxidu musí být roven nule. Jednoduchá matematika.  Na odvozování vzorce nebo názvu oxidu existuje několik metod.

 Vzorec oxidu obvykle odpovídá schématu X n O n, kde X je chemická značka prvku a n je počet atomů, pokud není roven jedné.  Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, - ičitý, ičný (výjimečně -ečný), -ový, -istý, -ičelý).  U některých oxidů není název utvořen pravidelně např. H 2 O není oxid vodný ale voda

 Jedna z nich je mechanická, osvojit si slučovací poměry prvku s kyslíkem v závislosti na jeho oxidačním čísle. oxidační číslo koncovka slučovací poměr prvku a kyslíku I. -ný 2:1 II. -natý 1:1 III. -itý 2:3 IV. -ičitý 1:2 V. -ičitý/-ečný 2:5 VI. -ový 1:3 VII. -istý 2:7 VIII. -ičelý 1:4

 Oxid vápenatý má vzorec CaO (1:1) oxid chlorečnatý Cl 2 O 5 (2:5).  Vzorec MnO 2 (1:2) patří oxidu manganičitému, Na 2 O (2:1) je vzorec oxidu sodného.

 Jiná metoda vychází z logického myšlení a bude se hodit i později.  Využívá tzv. křížového pravidla.  Snadno nahlédneme, že např. pro oxid hlinitý platí:

Al III O -II Al 2 III O 3 -II Al 2 O 3 hlinitý oxid 2x (III) + 3 x (-II) = 0

 V případě použití křížového pravidla dostaneme slučovací poměr, který lze (matematicky) krátit, pak je nutné jej zkrátit:  oxid sírový S VI O -II, S 2 O 6, poměr 2:6 zkrátíme na 1:3, vzorec SO 3

 Naopak ze vzorce lze vyvodit název tímto způsobem: PbO 2 Pb ? O 2 2 x (-II) + 1 x (?) = ? = 0 ? = 4 … tedy koncovka –ičitý, proto oxid olovičitý

 Oxid siřičitý ______________  ______________ KBr  Oxid hlinitý ______________  Fluorid fosforečný ______________  ______________ CO 2  Fluorid jodistý ______________ Doplňte:

Oxid siřičitý SO 2 Bromid draselný KBr Oxid hlinitý Al 2 O 3 Fluorid fosforečný PF 5 Oxid uhličitý CO 2 Fluorid jodistý IF 7 Řešení:

Použité zdroje V prezentaci použity vlastní zdroje