Eukaryotická buňka.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Buňka.
Advertisements

Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Prokaryotická a eukaryotická
1.E Biologie.
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Eukaryota – buněčná stavba
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
Prokaryota vs. Eukaryota
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
EUKARYOTA.
Buňka - test Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Různé typy buněk
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Základy buněčné biologie
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Rozdělení buněk.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
TESTTEST Úvod do bakteriologie Biologie buňky 25. října 2006 Kvinta B.
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní struktura živých organismů
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
BUŇKA.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Základní struktura živých organismů
Semiautonomní organely a cytoskelet
Stavba lidského těla.
BUŇKA.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka I. Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/2 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Buňka Test.
Prokaryotická buňka.
Biologie buňky II Ivo Šauman
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
Stavba buňky.
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

Eukaryotická buňka

Nakreslete a popište buňku!

Pokožkové buňky cibule Základní pojmy Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Buňka – lat. Cellula Termín cellula (buňka) pochází od Roberta HOOKA. Cytologie – nauka o buňkách. Pokožkové buňky cibule

Robert HOOK 1635-1703 Pozoroval buňky u rostlin a použil pro ně termín „cellula“ (komůrka).

Co to je buňka? Může představovat: samostatný organismus (například u trepky velké) nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka).

Eukaryota a prokaryota Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyon (jádro), je označení pro evolučně staré organismy. Řadíme sem bakterie a sinice. Bakterie escherichia coli Sinice

Eukaryota a prokaryota Eukaryota, Jaderní (Eucaryota) jsou organismy tvořené buňkami a oblaněným jádrem. Slovo eukaryota vzniklo spojením řeckých slov eus (česky pravdivý, pravý) a karyon (česky jádro). K eukaryotním organismům se řadí říše: rostliny, houby, živočichové, prvoci.

- POVRCHOVÉ STRUKTURY - ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA - CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY

Eukaryotická buňka x Prokaryotická buňka

Takhle nevypadá žádná skutečná buňka!!!

Buňky mají nejrůznější tvar a jsou různě velké

Buňky mohou být krásné (když je vhodně obarvíme) Svalová buňka neuron fibroblast epitel

Povrchové struktury - CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA polopropustná tvořena lipidovou dvojvrstvou

Jádro Jádro (Buněčné jádro, Nucleus, karyon) je organela, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky. Největší organela (10-20 mikrometrů). Je ohraničena dvojitou jadernou membránou, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami, které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul, např. RNA.

Jádro

Jaderné póry zajišťují výměnu proteinů a RNA s cytoplasmou

V jadérku se přepisuje rRNA sestavují se ribosomy

Základní cytoplazma - CYTOPLAZMA kapalina, která vyplňuje vnitřek buňky poměrně hustá, obsahuje řadu rozpuštěných látek, bílkoviny apod. v buňce proudí (cirkuluje) jejím prostřednictvím se dostávají látky do různých částí buněk

Cytoplazmatické struktury (organely) - MITOCHONDRIE - oválná zrna - probíhá v nich proces dýchání (ve smyslu štěpení organických látek), tedy uvolňování energie - mitochondrie se dá přirovnat k elektrárně

Mitochondrie Je semiautonomní organela, kterou lze nalézt ve vetšině eukaryotických buňek v jedné buňce se nachází stovky až tisíce mitochondrií jejich počet závisí na typu buňky a momentální potřebě energie.

Transport elektronů probíhá na vnitřní mitochondriání membráně

Mitochondrie - stavba má na povrchu dvě membrány jedna (vnější) je hladká, druhá je zvlněná výběžky či vchlípeniny, které tím vznikají, se nazývají kristy mezi nimi se nachází mezimembránový prostor uvnitř výběžkovité membrány se nachází matrix.

Mitochondrie 1 - interní membrána 2 - externí membrána 3 mezimembránový prostor 4 - matrix

Mitochondrie Místo tvorby ATP pomocí aerobního metabolismu Pravděpodobně pochází z pohlcených bakterií Hlavní rysy vnější membrána mezimembránový prostor vnitřní mebrána matrix Figure 5-45

Golgiho komplex dokončuje tvorbu proteinů Soustava diktyozomů Pomáhá rozvádět látky po buňce i jejich vylučování ven

Structure of the Golgi

Cytoplazmatické struktury (organely) - RIBOZÓMY malá kulovitá tělíska přisedlá na endoplazmatickém retikulu nebo volně v cytoplazmě tvoří se v nich bílkoviny

- ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM Cytoplazmatické struktury (organely) - ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM drsné a hladké navazuje na jádro probíhá zde tvorba membránových složek

Endoplasmatické retikulum (ER) Odpovídá za syntézu lipidů syntézu membránových proteinů Skladování Ca++ iontů detoxifikaci Hlavní rysy síť propojených a uzavřených membránových trubiček a váčků obsahuje hladké a drsné oblasti

Základní cytoplazma - CYTOSKELET opora buňky Mikrotubuly Mikrofilamenta Intermediární filamenta

Cytoskeletální sítě se liší strukturou a funkcí

Peroxisomy Degradace/metabolismus mastných kyselin toxických látek Hlavní rysy jednoduchá membrána obsahují enzymy (oxidázy a katalázu)

Vesikulární transport je směrovaný a specifický. Všechny váčky nesou povrchové markery, rozpoznávací molekuly, které označují váčky podle jejich původu a obsahu, který nesou.

Lysosomy Odpovídají za degradaci určitých komponent buňky materiálu vstřebaného z okolí buňky Hlavní rysy jednoduchá membrána pH v lumen  5 kyselé hydrolázy provádějí degradační procesy

Konec