Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka 2. část

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka Období: konec 17. stol. – 1740 Znaky: Stabilizace politicko-náboženských poměrů v Čechách a nahromadění velkých finančních částek umožnily feudální šlechtě a katolické církvi realizovat nákladné projekty ve spolupráci s významnými architekty a umělci domácími či zahraničními v Čechách usazenými --- stavební boom. nové přehodnocení výstavba prostoru – rozvolněné a dynamické tvarování hmoty – důraz na optickou stránku díla – radikální baroko (Dientzenhoferové) či architektonické experimenty (Santini) aktivní zapojení krajinného rámce do výsledného vyznění architektury Stavební druhy: kláštery, poutní místa, kostely městské i venkovské, lorety, morové a mariánské sloupy, drobná architektura (kaple, kalvárie apd.), zámky, městské paláce, zahrady

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka Jan Blažej Santini-Aichl (1677 – 1723) významný architekt italského původu v Čechách zdomácnělý v mládí studijní cesty po Itálii --- seznámení s díly významných architektů (Borromini, Guarini…) tvůrce originálního stylu – barokní gotiky Dílo: přestavby gotických klášterů, např v Sedleci u Kutné Hory, Kladrubech a Plasích Obr. 1 Průčelí cisterciáckého kostela v Sedleci u Kutné Hory, 1703

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného období J. B. Santini-Aichl Dílo: Přestavby gotických klášterů v duchu barokní gotiky Zajímavost: žebra napodobují gotickou konstrukci klenby, ale mají pouze dekorativní funkci Obr. 2 Santini - Interiér klášterního kostela v Kladrubech.

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného období J. B. Santini-Aichl Dílo: novostavby pro katolickou církev, např. klášter ve Křtinách u Brna Obr. 3 Santini – klášterní kostel Jména Panny Marie, Křtiny.

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka J. B. Santini-Aichl Dílo: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru n. Sázavou (1719 – 1722) vrcholné dílo barokní gotiky symbolické zakomponování světcova atributu - pěti hvězd -do hmoty a kompozice komplexu zařazen na seznam UNESCO Obr. 4 Santini – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Žďár n. Sázavou.

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka J. B. Santini-Aichl Dílo: Projekty světských staveb – zámků a městských paláců, např. Kolowratský palác na Malé Straně v Praze Obr. 5 Santini – Detail průčelí Kolowratského paláce v Praze.

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka Další architekti významní architekti: Frant. Maxmilián Kaňka Giovanni Battista Alliprandi (1665 – 1720) např. Šternberský palác v Praze, špitální kostel v Kuksu Obr. 6 Alliprandi – Šternberský palác na Hradčanech v Praze.

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného období Pozdní vývojová fáze: V pol. 18. stol. dožívá velký barokní sloh, dramatické myšlenky se uklidňují např. v dílech Jana Josefa Wircha nebo Anselma Luragha. Stavební činnost pohasíná. 18. století končí nemnoha klasicistními realizacemi, např . Architektonické sjednocení průčelí Hradu. klasicismus v architektuře – zklidnění a ukáznění formy, architektonické články čerpající z antiky Obr. 7 J. Wirch – zámek v Týnci, 1760.

Baroko Baroko v Čechách Architektura vrcholného baroka Nové pojmy: barokní gotika, klasicismus v architektuře

Baroko Citování odborných informačních zdrojů Obr. 1 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 60 Obr. 2 dtto str.55 Obr. 3 Wikipedia (on line): Chrám Jména Panny Marie (Křtiny) . Dostupné z cs.wikipedia.org/wiki/chrám jména panny marie (křtiny). Obr. 4 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 129 Obr. 5 Wikipedia (on line): Kolovratský palác, Praha, Ovocný trh. Dostupné z cs.wikipedia.org/wiki/Kolovratskyýpalac, (Praha,Ovocný trh). Obr. 6 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 99 Obr. 7 NEUMANN, Jaromír. Český barok. Praha 1969: Odeon, str. 41