Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P9_1 Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P9_1.5 TEMATICKÁ OBLAST:Biologie člověka s rozsahem pro ZŠ SRDCE TYP: DUM výkladový Předmět: Teorie TV Ročník: 4. r. (6leté), 2. r. (4leté) Zpracováno v rámci projektu EU peníze školám CZ.1.07/1.5.00/34.0296 Zpracovatel: Jiří Navrátík Gymnázium, Třinec, příspěvková organizace Datum vytvoření: květen 2013

Metodický list Materiál je určen pro 2.ročníky čtyřletého studia a 4.ročníky šestiletého studia Učitel pomoci prezentace zdůrazní stavbu srdečního orgánu a jeho funkci Učitel objasní důležité pojmy a zmíní nemoci srdce a oběhové soustavy

Srdce Srdce (lat. cor nebo cardia - z řec. καρδία, kardia) je dutý svalový orgán živočichů s oběhovým systémem, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh hemolymfy nebo krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin, odpadních látek a další funkce.

Uložení a stavba srdce Srdce je uloženo ve středohrudí, mezi plícemi, hrudní kostí a bránicí, fixováno je hlavně pomocí velkých cév a vazem, který spojuje srdce s hrudní kostí Na povrchu je srdce kryto vazivovým obalem perikardem Uvnitř perikardu je dvojitá membrána naplněná tekutinou (chrání srdce před nárazy) Uvnitř je srdce vystláno endokardem – hydraulicky utěsňuje srdce Mezi endokardem a perikardem je myokard – je tvořen příčně pruhovaným svalstvem – hlavní síla srdce

Popis srdce Srdce má velikost zaťaté pěsti (cca 12x9cm), průměrně za den udělá okolo 100000 úderů 1. Horní dutá žíla 2. Plicní tepna 3. Plicní žíla 4. Mitrální chlopeň 5. Aortální chlopeň 6. Levá komora 7. Pravá komora 8. Levá síň 9. Pravá síň 10. Aorta 11. Plicní chlopeň 12. Trojcípá chlopeň 13. Dolní dutá žíla Obr. č.1 http://commons.wikimedia.org/wiki/Heart

Jak srdce pracuje Krev při průchodu srdcem prochází dutinami, které jsou odděleny chlopněmi (pravá síň, pravá komora, levá síň, levá komora) Síla srdce vychází z jeho komor (ventriculi), které při svém stahu vypuzují krev do tepen. Nad komorami leží předsíně (atria) – spíše pasivní rezervoáry pro krev. Úder srdce (srdeční revoluce) má dvě fáze, které celkem trvají méně než jednu vteřinu: Diastola – svalovina je ochablá a srdce se plní krví Systola – srdce se stáhne a vypudí krev V klidu je tepová frekvence 70-80 stahů/minutu Při námaze či stresu se tepová frekvence zvyšuje

Tepová frekvence Změny hodnot TF jsou charakteristickým a současně nejznámějším projevem adaptace srdečně-cévního systému na dlouhodobou fyzickou zátěž Normální tepová frekvence - 70-80 tepů/min, vytrvalostním tréninkem se normálním tepová frekvence snižuje až na 40-50 tepů/min. Bazální tepová frekvence – ráno po spánku, u vrchol. sportovců i 30 tepů/min, je ovlivněna tréninkovým zatížením Maximální tepová frekvence – 170-210 tepů/min, u netrénovaného jedince dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka, tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna.

Výpočet maximální TF Využívá se zejména u rekreačních sportovců. Tento vzorec označuje hodnoty aerobního pásma PF. 1. Zjištění hodnot maximální tepové frekvenci = 220 – věk, u žen 226 – věk 2. Vypočítat dolní hranici aerobního pásma, tj. 60% z max. TF = 220-věk x 0,6 3. Vypočítat horní hranici aerobního pásma, tj. 90% z max. TF = 220-věk x 0,9 4. Určit aerobní pásmo: pásmo rozvíjející – trénující: 75-90% z max. TF pásmo spalování tuku:          65-75% z max. TF pásmo zdravotní – udržující: 55-65% z max. TF

Nutritivní oběh Srdeční sval potřebuje kyslík a živiny k tomu, aby mohl pracovat. Srdce ale nemůže přijímat živiny z velkého množství krve, která protéká srdcem. Rychlost toku i vnitřní tlak je příliš vysoký a mohl by potrhat jemnou síť kapilár. Srdce je zásobováno zvenku. Z aorty, těsně nad aortální chlopní – odstupují dvě věnčité (koronární) tepny, které zajišťují vlastní zásobování srdce. Vytvářejí jemnou krajkovou síť, která obkružuje celé srdce a svým tvarem připomíná věnec. Odtud pochází název věnčité tepny.

Malý a velký krevní oběh Malý (plicní) krevní oběh Z pravé části srdce je krev vháněna do plic,kde se okysličuje a potom se vrací do levé části srdce. Velký (tělní) krevní oběh Z levé části srdce je okysličená krev vháněna do celého těla. Odkysličená krev ze tkání se vrací do pravé části srdce.

Nemoci srdce Ischemická choroba srdeční – srdeční svalovina je závislá na přítoku krve. Pokud je toto zásobení sníženo, nemohou se kyslík a živiny dostat ke svalovině, následkem toho se mohou rozvinout některé formy ischemické choroby srdeční: angina pectoris – je vyvolána nedostatečným zásobením srdeční svaloviny krví, většinou pro zúžení tepen způsobené aterosklerozou. srdeční infarkt – vzniká na podkladě aterosklerozy a následné tvorby krevní sraženiny neboli trombu

Nemoci srdce ateroskleróza – zúžení tepen a ztuhnutí jejich stěny, do které se ukládá tuk. Ateroskleróza se vyvíjí zvýšené hladiny cholesterolu a jiných tuků v krvi. Zužuje se vnitřní průsvit tepen a to omezí přísun krve do tkáně.

Nemoci srdce Nemoci srdeční svaloviny – některá onemocnění srdce jsou přizpůsobena postižením této svaloviny nebo perikardu. Dlouhodobé nebo těžké poškození srdeční svaloviny může vést k srdečnímu selhání. Perikarditida – zánět perikardu, vniká při virové infekci či infarktu myokardu Myokarditida – zánět srdeční svaloviny - vzniká v důsledku infekce, revmatické horečky, působením některých léků Kardiomyopatie – nezánětlivé onemocnění srdeční svaloviny

Nemoci srdce Poruchy stavby srdce – mohou postihnout lidi v jakémkoliv věku, vrozené jsou přítomné už od narození, zatímco chlopenní se rozvíjejí většinou později. Srdeční šelesty – příčinou neobvyklých zvuků vznikajících turbulentním prouděním krve mohou být chlopenní vady

Zdroje http://www.wikipedia.org/wiki/Srdce Lidské tělo, Dorling Kindersley, 2008 http://www.wikiskripedie.cz http://www.fitCoach.cz