Andrej Stančák, 2.LF UK, kruh 9.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Elektrické vlastnosti buňky
Advertisements

MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
Acetylcholin a noradrenalin v periferní nervové soustavě
Elektrokardiogram a zátěž výukové ilustrace pro fyzioterapeuty
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Fyziologie srdce.
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce
Svalová tkáň Anatomie II..
EKG – pokračování.
SRDCE JAKO PUMPA A tlaková práce B objemová práce
Koronární průtok.
MUDr. Jan Šimek, PhD. 2. Interní klinika VFN
Obvodová nervová soustava
Obvodová nervová soustava
Fyziologie srdce Daniel Hodyc Ústav fyziologie UK 2.LF.
Atriální fibrilace Jirka Wild.
Nervová soustava.
Heterometrická regulace srdeční kontrakce. Předtížení a dotížení.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Dřeň nadledvin - katecholaminy
Neurotransmitery ANS a jejich receptory. Vztah ANS k cirkulaci.
QT intervaly – metody detekce konce T vlny Jitka Jirčíková.
Biomechanika kosterního svalu
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Nervová soustava soustava řídící
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_335 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Koronární průtok - Roman Mizera.
Srdeční sval: syncytium
5. Klidový potenciál.
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Semestrální práce z předmětu Úvod do BMI
Oběhová soustava- srdce
Převodní systém srdeční
Stavba a činnost srdce OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Jan Marek
MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D.
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
Mechanismy a regulace meziorgánové distribuce srdečního výdeje
6. Akční potenciál.
AKČNÍ POTENCIÁL V MYOKARDU, PODSTATA AUTOMACIE SRDEČNÍHO RYTMU,
Řízení srdeční činnosti.
Minutový srdeční výdej
FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU
Vypracoval: Ondřej Mašek 3. Ročník Kybernetika a měření
Martina Kmecíková, kruh 7, roč. 2009/2010
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
Minutový srdeční výdej, jeho regulace a principy měření
Šíření vzruchu v živém organismu
MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D.
Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Elektro(pato)fyziologie
Kontrakce srdečního svalu
Minutový objem srdeční/Cardiac output Systolický objem/Stroke Volume Krevní tlak/Blood Pressure EKG/ECG.
Autonomní nervový systém
Vypracovali Jana Říhová a Jaroslav Chalupa
Fyziologie srdce.
Mechanismy a regulace meziorgánové distribuce srdečního výdeje
Regulace krevního tlaku Systém Renin - Angiotenzin
Klidový membránový potenciál
Transportní systém PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého.
Hemodynamika mechanika toku krve, ovlivněna mnoha faktory:
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
Funkce dutiny ústní a jícnu Aleš Pól 7. kruh. Dutina ústní funkce: řeč žvýkání chuť sekrece slin polykání.
Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému
EKG – začátek… Normální EKG
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce…)
Inzulín - Inzulín, mechanismus a regulace sekrece, receptory. Metabolické účinky inzulínu a jejich mechanismy. Trejbal Tomáš 2.LF 2010.
KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
Interakce srdce a plic, plicní oběh
Transkript prezentace:

Andrej Stančák, 2.LF UK, kruh 9. Akční potenciál v myokardu, automacie srdečního rytmu, mechanismy regulace srdeční frekvence Andrej Stančák, 2.LF UK, kruh 9.

AP v myokardu funkční jednotky srdeční svaloviny – srdeční svalová vlákna srdeční převodní soustava: elektrická aktivita FCE: samovolná tvorba vzruchů a jejich rychlé rozvedení po celém srdci buňky pracovního myokardu: mechanická práce FCE: kontrakce – čerpání krve Převzato z Hájkova histologického atlasu

Klidový membránový potenciál Nestejné rozložení iontů intra a extracelulárně Zajištěno difuzí, permeabilitou membrány, iontovými pumpami Na+ extracelulárně, malá propustnost membrány K+ intracelulárně, relativně snadná propustnost membrány Výsledkem je nestejné napětí vně a uvnitř membrány, moc + náboje vně

Akční potenciál v myokardu fáze depolarizace fáze plató fáze repolarizace Ilustrated Physiology, B.R.Mackenna, R.Callander,Churchill Livingstone 1997

Fáze depolarizace otevření napěťově řízených kanálů pro Na+ v důsledku změny membránového potenciálu Na+ ionty směřuji dovnitř buňky, z -90mV na + 20 až 30mV, během 1-3 ms stejně jako u neuronu nebo kosterního svalu Ilustrated Physiology, B.R.Mackenna, R.Callander,Churchill Livingstone 1997

Fáze plató specifická pro srdeční svalovinu membrána se po malém poklesu nevrací na původní hodnotu po dobu 100-300 ms musí být rovnováha mezi ionty vstupujícími a vystupujícími z buňky Ilustrated Physiology, B.R.Mackenna, R.Callander,Churchill Livingstone 1997

Fáze plató chemický i osmotický gradient pro K+ ionty mají stejný směr, na rozdíl od klidového potenciálu propustnost kanálů pro K+ ionty je v kladných hodnotách menší než v záporných, proto je eflux K+ iontů ve fázi plató menší, než v době klidu otevření Ca2+ kanálů a vtok Ca2+ iontů vyrovnává eflux K+ ven Fáze plató končí uzavřením kanálů pro Ca2+ ionty, následuje fáze repolarizace

Fáze repolarizace význam dlouhé refrakterní fáze v myokardu ??? Zavření Ca2+ kanálů, pokles potenciálu do negativních hodnot, zvýšení propustnosti K+ kanálů, K+ ionty ven a nastolení klidového potenciálu refrakterní fáze: doba nedráždivosti svalu absolutní (zavřené Na+ kanály) Relativní význam dlouhé refrakterní fáze v myokardu ???

Význam dlouhé refrakterní fáze ochrana proti příliš rychlému opakování vzruchů (nelze vyvolat tetanickou kontrakci) průběh vzruchu podle daného pořádku (nekrouží, nevrací se)

Vznik a šíření AP v myokardu princip „vše nebo nic“ Tkáň Rychlost vedení (m/s) SA uzel 0,05 síňové dráhy 1 AV uzel Hisův svazek Purkyňova vlákna 4 myokard komor Převzato z Ganong, Přehled lékařské fyziologie

Šíření AP Převzato z Ganong, Přehled lékařské fyziologie

Šíření AP aktivace síní, z SA uzlu radiálně, pak konvergence do AV aktivace septa zleva doprava aktivace anteroseptální oblasti myokardu komor aktivace většiny komorové masy od endokardiální strany pozdní aktivace posterobazální části levé komory a conus pulmonalis

Vznik AP v myokardu v tzv. P-buňkách (pacemaker cells) probíhá depolarizace k prahové hodnotě spontánně (spontánní diastolická depolarizace, SA a AV uzel během „klidové“ fáze existují 3 iontové proudy proud Na+ dovnitř proud Ca2+ dovnitř proud K+ ven třetí proud doprovází postupné zavírání kanálů, proto roste nerovnováha iontů (potenciál roste) až po dosažení spouštěcí úrovně depolarizace SA a AV uzlu způsobena proudem Ca2+ do buňky, absence hrotité transpolarizace

Vznik AP v myokardu Ilustrated Physiology, B.R.Mackenna, R.Callander,Churchill Livingstone 1997

Měření elektrické aktivity srdce - EKG http://www.eamos.cz/amos/kbf/img_upload/kbf_1526/obrazy/obr_015.jpg

EKG vlna P: depolarizace síní (0,08-0,10 s) komplex QRS: depolarizace komor (0,06-0,10 s) vlna T: repolarizace komor (0,20 s) PQ interval: zpomalení v AV uzlu(0,12 – 0,20 s) QT interval: doba aktivace komor (0,4 s při frekvenci 70 tepů za minutu

Mechanismy regulace srdeční činnosti Nervové (sympatikus, parasympatikus) Humorální (adrenalin, noradrenalin…) Celulární Ilustrated Physiology, B.R.Mackenna, R.Callander,Churchill Livingstone 1997

Děje, které jsou regulovány frekvence (chronotropie, chronos=čas) síla kontrakce (inotropie, ínos=vlákno) síňokomorový převod (dromotropie, dromos=běh) vzrušivost myokardu (batmotropie, bathmos = práh) vše se dá ovlnivňit pozitivně nebo negativně

Nervová regulace – sympatikus zakončení po celém srdci, síně i komory cestou nn.cardiaci, přes hrudní a krční ganglia (ggl.stellatum) obecně pozitivní účinek na srdeční činnost zvýšení rychlosti spontánní diastolické depolarizace, kratší čas k nástupu prahu podráždění, vyšší frekvence (pozitivní chronotropie) mediátorem je noradrenalin, který sníží proud K+ iontů ven a současně zvýší Na+ dovnitř sympatikus (noradrenalin) stimuluje Ca2+ a Na+ kanály, více Ca2+ iontů během fáze plató a tedy větší síla kontrakce (pozitivní inotropie) zvýšení proudu Na+ do buněk AV uzlu, zvýšení klidového potenciálu, zrychlení síňokomorového přechodu (pozitivní dromotropie) přiblížení hodnoty klidového potenciálu k prahové hodnotě (viz.výše), tedy zvýšení vzrušivosti myokardu, pomocí aktivace Na+, K+ ATPázy (pozitivní batmotropie)

Nervová regulace - parasympatikus jako rr.cardiaci n.vagi vpravo do SA uzlu, vlevo do AV uzlu, tedy pouze do síňí obecně snížení srdeční činnosti zpomalení SDD, acetylcholin zvyšuje propustnost membrán buněk SA uzlu pro K+, (negativní chronotropie) zkrácení AP myokardu síňí, stejně jako chronotropie, (negativní inotropie) zpomalení až zastavení síňokomorového přechodu v AV uzlu, zpomalení Na+ do buněk, (negativní dromotropie) tlumení aktivity Na+, K+ ATPázy, (negativní batmotropie)

Humorální regulace adrenergní ß-receptory, reakce na adrenalin a noradrenalin, stejně jako dráždění sympatiku muskarinové receptory pro acetylcholin, analogie parasympatiku glukagon (pozitivně inotropní a chronotropní) hormony štítné žlázy (pozitivně inotropní a chronotropní) prostaglandin E2 (pozitivně inotropně) progesteron (negativně inotropně, chronotropně a batmotropně)

Celulární regulace autonomní regulační systém Starlingův zákon: srdeční práce je úměrná jeho diastolické náplni, tzv.heterometrická regulace srdečního výdeje viz.další referát

Zdroje Lékařská fyziologie, S.Trojan a kol., Grada 2003 Přehled lékařské fyziologie, Ganong, H+H 1999 Ilustrated Physiology, B.R.Mackenna, R.Callander,Churchill Livingstone 1997

Děkuji za pozornost