SOUSTAVA SVALOVÁ

s kostrou tvoří pohybovou soustavu 3 typy svalstva: - kosterní = příčně pruhované - srdeční - hladké

KOSTERNÍ SVALY Průměrně 36% tělesné hmotnosti u mužů a 32% u žen Zhruba 600 svalů V těle je kolem 600 svalů, z nichž většina je párová- tedy 300 svalů v každé polovině těla (přibližně, protože některé svaly a jejich složky nejsou přesně ohraničeny)

Základní stavba kosterního svalu Svalová vlákna Vazivo Svalové cévy a nervy

Základní stavba kosterního svalu Svalová vlákna mnohojaderná 10 – 100 vláken spojeno řídkým vazivem do primárních snopečků - malé svaly snopečky spojeny v sekundární snopce – větší svaly

Základní stavba kosterního svalu Vazivo spojuje a obaluje svalová vlákna a snopce obaluje celý sval (svalová povázka, fascie) šlachy - svazky kolagenních vláken - připojují sval ke kosti v místě svalového úponu

vazivo spojující vlákna a snopce fascie

Funkční a tvarové úseky svalu začátek svalu (origo) – část, kterou je sval pomocí šlachy připojen ke kosti svalové bříško (venter musculi) - nejširší část svalu úpon (insertio) – připojení svalu ke kosti pomocí šlachy Za začátek se obvykle považuje méně pohyblivé místo, za úpon se považuje místo pohyblivější

Mikroskopická stavba myofibrily je příčinnou příčného pruhování vlákénka v cytoplazmě svalového vlákna ze 2 druhů bílkovinných vláken * myozin – silné filamenty * aktin – slabé filamenty * jsou zakotveny v discích Z sarkomera Kosterní sval je příčně pruhovaný, protože se v něm v pravidelných odstavcích střídají soubory paralelně uspořádaných aktinových a myozinových filamentů. Myofibrila je vlákno (typ mikrofilamenta), podélně uložená v cytoplazmě svalového vlákna. Jsou tvořeny jednolomnou bílkovinou - aktinem a dvojlomnou bílkovinou - myosinem. Díky těmto bílkovinám je myofibrila rozdělena na základní úseky, které umožňují její smršťování. Těmto úsekům se říká sarkomery

Myozinové filamenty jsou drženy na svém místě molekulami bílkoviny titinu, nejdelší a jedné z nejtěžších známých bílkovin (Mr=3∙106), která je pružně poutá k diskům Z

Mechanismus svalového stahu

jedno nervové vlákno inervuje přes 100 svalových vláken

Jedno nervové vlákno inervuje vždy více svalových vláken

Mechanismus svalového stahu mediátor (acetylcholin) štěrbiny nervosvalové ploténky akční potenciál Ca2+ podráždění přichází po motorickém nerv. vlákně - vzruch dojde na konec nerv. vlákna- způsobí vylití mediátoru (acetylcholinu) do štěrbiny nervosvalové ploténky- vzniká akční potenciál na sval. vlákně - uvolní se Ca2+ z biomembrán endoplazmatického retikula – proběhne reakce mezi aktinem a myosinem – myosin se nasouvá na aktin – zkracuje se délka myofibrily (dochází ke štěpení ATP) – svalový stah - Ca2+ se vážou zpět do biomembrán endoplazmatického retikula – vazba myosin aktin se uvolní – nastává natažení svalu Acetylcholin:ester octové kyseliny a cholinu, složka tkání; (CH3)3N+CH2CH2OCOCH3

Nervosvalová ploténka Zakončení neuronu 2) mitochondrie (kvůli tvorbě ATP) 3) váčky s mediátorem 4) biomembrána svalového vlákna 5) štěrbina ploténky

Mechanismus svalové kontrakce

Svalová únava Vyčerpání ATP Nahromadění zplodin metabolismu (kyseliny mléčné) Ke svalové kontrakci a relaxaci je potřeba velkého množství kyslíku (10x více než v klidu). Takové množství nemůže krev dodat (kyslíkový dluh), ani odplavit metabolity (kyselinu mléčnou – pocit bolesti při únavě)

Rozdělení svalů podle tvaru: Vřetenovitý sval Dvojhlavý sval Trojhlavý sval Čtyřhlavý sval Plochý sval Dvojbříškový sval Kruhovitý sval

Vřetenovitý sval B) dvojhlavý sval C) trojhlavý sval D) Čtyřhlavý sval

E) Plochý sval F) Dvojbříškový sval G) Kruhovitý sval

Rozdělení svalů podle funkce: OHYBAČE – flexory NATAHOVAČE – extenzory PŘITAHOVAČE – adduktory ODTAHOVAČE – abduktory SVĚRAČE – sfinktery ROZTAHOVAČE – dilatátory

Rozdělení svalů podle vzájemné činnosti: Antagonistické dvojice * Agonisté * Antagonisté Synergisté Agonisté- svaly, které pro pohyb určitého směru působí jako iniciátoři a vykonavatelé pohybu Antagonisté- svaly působící v protilehlém směru a priti předchozímu pohybu Antagonist.dvojice svalů: vytvářeny agonistou a antagonistou a pohyb záleží na jejich souhře Synergisté: svaly, které se spoluúčastní na jednom pohybu

Svaly lidského těla Mechanismy pohybu lidských svalů

Přiřazování pojmů Abdukce Natažení Addukce Přitažení Flexe Odtažení Kontrakce Smrštění Extenze Ohyb

Svaly lidského těla V lidském těle je přes 250 různých svalů. Rozdělují se do funkčních skupin: Svaly hlavy Svaly krku Hrudní svaly Svaly břicha a zad Svaly končetin

Svalstvo hlavy Svaly mimické Svaly žvýkací Zevní sval žvýkací Spánkový sval

Čelní Štíhlý nosní sval Svrašťovač obočí Kruhový Spánkový Nosu Zvedač nosního křídla Zvedač horního rtu Malý sval lícní Zvedač koutku Velký sval lícní Smíchový Tvářový Stahovač koutku Kruhový ústní Bradový Stahovač dolního rtu Boltcový Týlní Čelní sval - příčné vrásky, svrašťuje čelo, vytahuje obočí nahoru Týlní sval - začíná na šupině týlní kosti; vyrovnává vrásky na čele Kruhový sval oční - zavírá oční štěrbinu (svěrač), tvoří podklad víček Sval tvářový (trubačský) - podklad tváře Velký sval lícní (sval smíchu) - zdvíhá ústní koutek

Svalstvo krku Podkožní sval Zdvihač hlavy Podkožní sval- ovládá napětí kůže krku v souladu s pohyby krku- brání tvoření kožních řas při pohybech hlavy Zdvihač- pravý a levý. Začíná na rukojeti kosti hrudní a klíční a upíná se na bradavkový výběžek spánkové kosti

Zdvihač hlavy

Svaly trupu

Svaly hrudníku 1. Velký sval prsní – musculus pectoralis major 2. Přední pilovitý sval – musculus serratus anterior 3. Vnější a vnitřní mezižeberní svaly – mm. intercostales externi et interni 4. Bránice – diahragma

Svaly břicha 1. Přímý sval břišní – m. rectus abdominis 2. Zevní šikmý sval- m. obliguus externus abdominis 3. Vnitřní šikmý sval- m.obliguus internus abdominis

Deltový sval- sval horní končetiny

Biologie člověka - Svalová kosterní soustava Svaly hrudníku Hrudní svaly: Vlastní svaly hrudní stěny a svaly začínající na kostře hrudníku Svaly hrudní stěny tvoří výplně – mezižeberní vnitřní a zevní svaly (vdech a výdech) Velký a malý prsní sval jsou pomocnými dýchacími svaly a účastní se přitahování lopatky a horní končetiny k trupu. Pilovitý boční sval otáčí lopatku a napomáhá tak vzpažení horní končetiny, dále je pomocným vdechovým svalem. SOŠS a SOU Kadaň Biologie člověka - Svalová kosterní soustava

Svaly břicha Svaly břicha – jsou to ploché, deskovité svaly, rozepjaté mezi dolním okrajem hrudníku a horními okraji pánevních kostí. Boční břišní stěnu tvoří zevní a vnitřní šikmý sval a příčný sval. Střední část stěny dotvářejí přímé břišní svaly a zadní úsek doplňuje čtyřhranný bederní sval. Přímé břišní svaly jsou ve středu spojeny vazivovou lineou albou. Břišní svaly vytváří břišní lis, který napomáhá vyprazdňování dutých orgánů břišní dutiny.

Svaly zad 1. Sval trapézový – kápovitý – m. trapezius 2. Široký sval zádový – m. latissimus dorzi 3. Lopatkové svaly

Svalstvo končetin

Horní končetina 1. sval deltový – m. deltoideus 2. dvojhlavý sval pažní – m. biceps brachii 3. trojhlavý sval pažní – m. triceps brachii 4. svaly předloktí – přední (dlaňová) strana – dlouhé ohybače ruky a prstů - zadní (hřbetní) strana – dlouhé natahovače ruky a prstů 5. svaly ruky (pouze na dlaňové straně) Deltový- ovládá ramenní kloub. Dvojhlavý- ohybačem loketního kloubu a natahovačem kloubu ramenního Trojhlavý-(natahovač loketního kloubu)

Svaly horní končetiny Svaly ramenního kloubu Navazují na svaly hrudníku a svaly zad.Vlastní svaly ramena začínají na kostech pletence paže a upínají se na pažní kost. Mimořádný význam má deltový sval – tvoří obrys ramene je jediným odtahovačem (abduktorem) horní končetiny.

Dolní končetina 1.hýžďové svaly – velký, střední, malý – m. gluteus maximus, medius, minimus 2.dlouhý sval stehenní – krejčovský – m. sartorius 3.čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris 4.dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris 5.svaly bérce – přední strana – přední sval holenní –m. tibialis - dlouhý natahovač prstů – m. extensor digitorum longus - dlouhý natahovač palce – m. hallucis longus - zadní strana – trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae - sval chodidlový – m. plantaris – upíná se v Achillově šlaše - ohybače prstů a palce 6. svaly nohy- natahovače, ohybače, odtahovače a přitahovače prstů. Tvoří také klenbu nohy Velký hýžďový- extense dolní končetiny (zadní snopce) abdukce dolní končetiny (přední snopce) addukce dolní končetiny (snopce s úponem na tuberositas glutea) zevní rotace dolní končetiny (zadní snopce) Krejčovský- Je zevním rotátorem kyčelního kloubu, jeho pomocným flexorem a také pomocným flexorem kloubu kolenního (vlastně ho charakterizuje pohyb, jako byste si vsedě položili nohu kotníkem na koleno). Čtyřhlavý- flexe dolní končetiny, extense kolenního kloubu Dvojhlavý-extense dolní končetiny (caput longum) ,flexe kolenního kloubu, zevní rotace bérce (jen při flexi v kolenním kloubu)

m. gluteus maximus

m. quadriceps femoris

m. biceps femoris

m. tibialis

m. triceps surae

Kosterní, srdeční, hladká

SRDEČNÍ SVAL - obsahuje myofibrily – lze pozorovat příčné pruhování - srdeční svalové buňky - buňky nejsou aktivovány nervy, ( vlastní centrum automacie) srdeční svalové buňky – krátké, rozvětvené, mezi sebou propojené vodivými spoji, podrážděním jedné buňky se přenáší na další buňky (není u kosterního svalstva) vlastní centrum automacie, která dávají povely ke stahům srdečních svalových buněk

HLADKÉ SVALY 3% tělesné hmotnosti jednojaderná vřetenovitá buňka buňky menší než u kosterního svalstva v cytoplazmě nejsou myofibrily – není příčné pruhování aktinu je asi10x více než myozinu – jiná organizace Na jejich činnost působí také hormony. Stahy některých typů hladké svaloviny mohou být i hormony vyvolány (např.stahy děložní svaloviny)

HLADKÉ SVALY kontrakce pomalejší než ve svalu kosterním funkce: udržování napětí (tonus) ve stěně vnitřních orgánů řízení: - vegetativní nervstvo – nejsou řízeny vůlí

KONEC