Kmen: KROUŽKOVCI (Annelida) 2015

Charakteristika Kroužkovci (Annelida): jméno je odvozeno z latinského annulus = malý kroužek Nízký počet fosilních druhů (druhy tvořící pevné rourky) Velmi početný kmen – cca 18 tisíc druhů, v ČR přes 200 druhů Nejstarší jsou známi ze spodního kambria, jejich hojný výskyt dokládají části chitinózních čelistí mnohoštětinatců – tzv. Skolekodontů Vápenaté rourky přisedlých rournatců jsou známé od ordoviku a jsou velmi hojné na schránkách nejrůznějších skupin živočichů. Za příznivých podmínek vznikají činností rournatců v mělkých vodách i menší útesy (serpulové útesy)

Charakteristika Mořští, sladkovodní, druhotně suchozemští živočichové 3 zárodečné listy Válcovité nebo dorzoventrálně zploštělé tělo Velikost 0,5mm – 1m Homonomní metamerie – stejnocenná segmentace – všechny články kromě prvního a posledního jsou stejné a obsahují: pár coelomových váčků, pár nervových zauzlin a pár vylučovacích orgánů Vnějšímu členění těla odpovídá členění vnitřní Jednotlivé články – segmenty jsou od sebe odděleny blanitými přepážkami - dissepimenty

Vnitřní stavba článku: střevo řasa tyflosolis štětinky kutikula krevní oběh příčná svalovina podélná svalovina septum (přepážka) sběrný kanálek metanefridie nervová páska [2]

Stavba těla kroužkovců: Na povrchu pružná proteinová kutikula Kožně svalový vak s podélnou a okružní svalovinou umožňuje peristaltický pohyb Trávicí soustava: ústní otvor  hltan  žvýkací žaludek  žláznatý žaludek + střevní řasa tyflosolis (zvětšuje povrch pro vstřebávání)  řitní otvor

Stavba těla kroužkovců: Vylučovací soustava: metanefridie Cévní soustava uzavřená: dorsální (hřbetní) céva pumpuje krev směrem dopředu, ventrální (břišní) cévou proudí krev směrem dozadu. Krevní barviva (u všech je podstatou Fe): chlorocruorin (zelená) – u mořských mnohoštětinatců, erytrocruorin (červená), hemerytrin (fialová) Nervová soustava je gangliová žebříčkovitého typu (také psána jako provazcovitá s tělními uzlinami; u starobylých skupin žebříčkovitá)

Metanefridie Mají tvar obrvené nálevky, kdy jednou stranou je metanefridie otevřena na povrch těla (otvorem zvaným nefroporus − č. 9), zatímco druhá strana (nefrostom − č. 10) ústí do coelomové dutiny. Stáčení do kliček zvětšuje povrch metanefridií. [2] [4]

Metanefridie žížaly

Třída: mnohoštětinatci Mají parapodia – panožky jako orgány pohybu, smyslové buňky i žábry Dýchají žábrami Gonochoristé Nepřímý vývin přes plovoucí obrvenou larvu trochoforu Zachovalá žebříčkovitá NS žábry štětinky hmatový výběžek parapodium

Larva trochofora plovoucí obrvená larva přilbovitého tvaru 1 - nervová destička (ganglium) 2 - apikální svazek brv 3 - prototroch (věnec brv) 4 - paratroch (věnec brv) 5 - coelom 6 - řitní otvor 7 - metanefridie 8 - žaludek 9 - ústní otvor

Mnohoštětinatci: ZÁSTUPCI Nereidka hnědá měří 20 cm, má 4 oči, Žije v mořích Evropy a Severní Ameriky - Je dravá.

Mnohoštětinatci: ZÁSTUPCI Palolo zelený - měří 30 cm žije na korálových útesech Tichého oceánu má zvláštní způsob rozmnožování v říjnu-listopadu se uvolňují od těl zadečky napěchované pohlavními buňkami a dojde k oplození larvy se pak vyvinou ve vodě domorodci pokládají zadečky palola za velkou lahůdku přední části těla palola zůstávají ukryty v útesech a po čase dorůstají - celý rozmnožovací proces je ovládán fázemi Měsíce

Palolo zelený

Mnohoštětinatci: ZÁSTUPCI Afroditka plstnatá – říká se jí mořská housenka. Měří 18 cm a žije při pobřeží evropských moří. Má ploché tělo hustě porostlé dlouhými štětinami, které jsou na bocích pestře zbarveny.

Mnohoštětinatci: ZÁSTUPCI Rournatec vějířový žije ukrytý v pružné schránce, ze které vysunuje jen barevné zpeřené tykadlovité výběžky.

Zdroje http://dum.rvp.cz/materialy/annelida-krouzkovci.html Biologie živočichů, Nakladatelství Fortuna, 2014