ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0111 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ – Dějiny hudby Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh11. Druhá generace franko–vlámských škol –Jean Ockeghem a Jacob Obrecht Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaDruhá generace, formy, mše, motet, chanson, kánon Datum – datum ověření ve výuce
Anotace Text s názvem „Druhá generace franko- vlámských škol – Jean Ockeghem a Jacob Obrecht“ je určen pro výuku předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Pojednává o životě a díle těchto hudebníků a přináší jejich stručné srovnání. Předpokládá se odborný výklad pedagoga, ale text lze použít i jako osnovu pro samostatné studium.
Jean Ockeghem
Druhá polovina 15. století (do roku 1490) přináší další pokrok ve vývoji kontrapunktu. Hudba se snaží podle svých možností vystihnout obsah textu. Vedle skladeb k bohoslužebným účelům nebo s duchovním textem vznikají díla se světskou tematikou. Toto období bývá označováno jako éra druhé generace franko-vlámských škol a představuje další fázi ve vývoji vícehlasé hudby. Dva významní představitelé té doby jsou Jean Ockeghem a Jacob Obrecht.
1. Jean Ockeghem
Jean (Johannes) Ockeghem Narozen mezi léty 1410 a 1425 v Hennegavsku. Byl zpěvákem katedrály v Antverpách. Pravděpodobně se stal žákem Antoina Busnoise. V letech 1446 – 1450 působil jako člen kapely burgundského knížete. Od roku 1451 až do své smrti byl ve službách královského dvora Karla VII., Ludvíka XI. a Karla VIII. Od roku 1465 vedl královskou kapelu.
V letech 1456 – 1459 zastával funkci strážce pokladu nejbohatšího francouzského kláštera v opatství sv. Martina v Tours. Působil pedagogicky, byl učitelem mnoha nizozemských skladatelů. Jean Ockeghem bývá pro dokonalost svého kontrapunktu označován za předchůdce Johanna Sebastiana Bacha. Zemřel asi v roce 1495 v Tours.
Dochovala se jen malá část jeho díla: 15 mší, z toho 10 kompletních 9 motetů 20 chansonů 4 kánony. Unikátní je 36hlasý kánon „Deo gratias“. Ve své době byl nejlepším skladatelem cyklické mše.
Doporučený poslech: J. Ockeghem: Missa Prolationum, Kyrie Missa L´homme armé
Otázky pro ověření znalostí: 1.Kterou generaci franko-vlámských škol Jean Ockeghem reprezentuje? 2.Které hudební formy J. Ockeghem ve svém díle využil? 3.Kolik kompletních mší z jeho díla se dodnes dochovalo?
Jacob Obrecht
2. Jacob Obrecht
Narodil se asi roku Místo narození je nejisté, možná v Bergenu nebo Utrechtu, ale také se někdy hovoří o pouti na Sicílii. Působil v katedrálách v Utrechtu, Bergenu, Cambrai, Bruggách, Antverpách, krátce též na ferrarském dvoře a ve službách papeže v Itálii. Při druhém pobytu ve Ferraře v roce 1504 nebo 1505 zemřel na mor.
Dílo Napsal 26 mší, tvoří 2/3 dochovaných skladeb, 32 motetů, cenné jsou motetové pašije, kde cantus firmus je odvozen z gregoriánského chorálu. Na rozdíl od J. Ockeghema psal také světské skladby. Pobyt v Itálii měl vliv na jeho melodiku, je patrná italská zpěvnost a lidové prvky.
Doporučený poslech: Jacob Obrecht: část některé ze mší nebo Salve Regina
Otázky pro ověření znalostí: 1.Se kterým skladatelem tvoří J. Obrecht dvojici reprezentantů druhé generace franko- vlámských škol? 2.Které hudební formy využil ve svém díle? 3.V čem se liší od J. Ockeghema?
Literatura 1.Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I. – Evropský středověk, Ikar Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II. – Renesance, Ikar Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Brno Šafařík, Jiří: Dějiny hudby, I. díl, Votobia, Praha 2002
Obrazová příloha 1. Jean Ockeghem é Jacob Obrecht