BASKETBAL PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Antropometrická charakteristika hráčů ♂ ♀

Základní antropometrická charakteristika vysoce závislá od herního postu pivotka > křídlo > rozehrávačka 14-25 % tuku ♀

Antropometrická charakteristika vysoce závislá od herního postu pivot > křídlo > rozehrávač 4-15 % tuku ♂

Vývoj základních morfo-parametrů

Fyziologická charakteristika za 40 (48) min basketbalista naběhá od 4500 do 6500 m častá změna směru a intenzity pohybu !!! typ zatížení: intermitentní podíl metabolického krytí je smíšený (McInnes et al., 1995) 15 % ~ vysoce intenzivní (sprinty) 65 % ~ střední intenzita (běh, přesouvání) 20 % ~ nízké (chůze, poklus) : vysoké požadavky na metabolismus pro z důvodu urgentní regenerace ATP (sprinty, výskoky, doskoky, bloky…) (Cormary et al, 2008) metabolická náročnost 7 – 12 MET = (VO2?) (Brooks et al.,2000)

pohybové akce trvající omezenou dobu (1-3 s) zatížení se odvíjí od postu /nejvyšší IZ rozehrávač+křídlo/ za 40 minut: ~105 sprintů (do 4 s): zotavení 21 s 1-3: rozehrávač ; 4-8: pivot/křídlo

DISTRIBUCE POHYBOVÝCH AKTIVIT BĚHEM ZÁPASU

IZ - Fyziologická křivka 50 - 60 % hracího času je realizovaný ve střední intenzitě zatížení 15 % hracího času je odehráno ve vysoké intenzitě během zápasu SFprům. = 169 (9) tep.min-1 = ~89 (2) % SFmax SF zvyšuje práce horních končetin (střelba, bloky, doskoky) snížení SF – trestné hody (~70-75 % SFmax): vliv emocí během time-out nebo střídání na ~60 % SFmax

DYNAMIKA HR a VO2 během utkání

Aerobní kapacita VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY u hráčů basketbalu se pohybuje 57.8 (8) ml.kg.min-1 (Narazaki et al., 2008) ♂ 51-63 ml.kg.min-1 (Cormery et al., 2008) ♂ 50 – 60 ml.kg.min-1 (Ziv & Lidor; 2009) 44-54 ml.kg.min-1 (Ziv & Lidor; 2009) ♀ výrazně ovlivněna herním postem !!!

VÝVOJ AEROBNÍ KAPACITY

VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY Vliv změny pravidel (30 s na 24 s)

% trvání aktivního pohybu (výskok; sprinty) ČÍM VYŠŠÍ AEROBNÍ KAPACITOU BASKETBALISTA DISPONUJE, TÍM VÍCE ČASU BĚHEM ZÁPASU STRÁVÍ V POHYBU. (Narazaki et al., 2008)

HODNOTY VYBRANÝCH PARAMETRŮ během utkání 65 % VO2 ~ běh rychlostí 9-10 km.h-1

DYNAMIKA VYBRANÝCH PARAMETRŮ během utkání (Narazaki et al., 2008)

KONCETRACE LAKTÁTU během utkání HLADINA LAKTÁTU BĚHEM HRY: Ženy: SFprům = 170 (11) tep/min, LA 2.7 (1.2) mmol/L (Narazaki et al., 2008) Muži: U18 prům. 87% HRmax; LA 3.6 mmol/L U19 prům. 91% HRmax; LA 5.5 mmol/L Senioři prům. 89% HRmax; LA 6.8 mmol/L (Abdelkrim et al., 2010)

Kombinace excentrické a koncentrické a svalové kontrakce tzv. cyklu protažení s okamžitým zkrácení svalu (stretch – shortering cycle - SSC) : je podmíněna vysokou elasticitou a kontraktilitou svalu, a neuromuskulární koordinací

DIAGNOSTIKA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ VERTIKÁLNÍ SKOK EXTENZE V KOLENÍM KLOUBU

HÁZENÁ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Antropometrická charakteristika hráčů ♂ ♀

Základní antropometrická charakteristika výška 175 (4) – 196 (5) cm ♂ hmotnost 89 (6) – 108.1 (7) Kg % tuku 8 - 22 výrazně ovlivněna herním postem pivot – starší (zkušenosti; obrana – krytí nej. hráčů, útok – vytváření místa pro střelbu) rozpětí prstů – největší pivot : rychlost hodu = schopnost produkce síly/čas : vyšší rozpětí prstů = vyšší kontrola míče = přesnost (Sporiš et al., 2010) důležitý aspekt (Sporiš et al., 2010) (Chaouachi et al., 2009)

RYCHLOST MÍČE PŘI STŘELBĚ Brankář 85 (7,5) 92 (12) Km/h Obránce 86 (4) 94 (10) Km/h 3. Křídlo 89 (5) 99 (4) Km/h 4. Pivot 88 (3) 93 (7) Km/h (Chaouchi et al., 2009)

NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ vysoká frekvence zranění P-P aparátu, (kontakt se spoluhráčem, s povrchem) odřeniny kůže, popáleniny, distorze hlezenního kloubu, distorze kolene, distorze prstů, zlomeniny prstů a zápěstí, „házenkářské rameno“, poškození Achillovy šlachy http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/index.html

Fyziologická charakteristika intermitentní povaha zatížení, vysoké množství fyzických kontaktů zatížení : zatížení (běh) 14 s : 20 s aktivní zotavení aerobní sport s výrazným příspěvkem anaerobního krytí metabolické nároky: 8 – 12 METs 485 vysoce intenzivních pohybů krátkého trvání (ATP-CP + AnM) vzdálenost za utkání 2000 – 5000 m : křídla 3500 – 4100 m (5000 m - Konzak & Schake (in Cuesta, 1988)) : obránce 3000 – 3500 m : pivot ~ 3500 m

ILUSTRACE INTENZITY POHYBOVÝCH AKCÍ V UTKÁNÍ (Chelly et al., 2011)

Intenzita zatížení SFprům 145 tep.min-1/ SFmax 190 tep.min-1 – přátelské utkání během utkání SF = 140 – 200 tep/min SFprům 150 tep/min ~ 70-85 % SFmax (aerobní zóna ? NE - ZKRESLENÍ ! LaTh

SF monitoring A: 1000 m kontinuální běh a B – intermitentní zatížení AP ANP

SF při vysoce intenzivních cvičeních + aktivní zotavení Posouzení kondice hráčů

! ÚNAVA – redukce pohybů ↑IZ ! Prům. hodnoty ze 6 utkání u 18 elitních házenkářů (Chelly et al., 2011)

Hodnoty laktátu Hladina laktátu: 8-10 mmol/L (Chelly et al., 2011) 9 ± 1.8 mmol/L (Colli, Manzi, Cardinale, Gardini unpublished data, 1988) 4 - 14 mmol/L (Delamarche et al., 1987) nejvyšších hodnot La dosahují nejvíce zatěžovaní hráči – spojky + křídla: 7-10 mmol/L (Bolek & Liška, 1981).

Aerobní kapacita VYBRANÉ FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY u hráčů házené aerobní kapacita – význam se zvyšuje s trváním zápasu Aerobní kapacita u hráčů házené se pohybuje 54.0 (4) ml.kg.min-1 (Sporiš et al., 2010) ~ 53.0 ml.kg.min-1 (Chaouchi et al., 2009) ~ 58.0 ml.kg.min-1 (Bon, 2001) ANP – elitní házenkáři 75 - 85 % VO2max !!!

Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY TENISU PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

Antropometrická charakteristika M (SD) ♀ ♂ Výška [cm] 174,6 183,7 (6) Hmotnost [kg] 57,1 76,1 (6) BMI [kg.m-2] 19,72 22,78 Tělesný tuk [%] 15 – 20 < 10 top 20 ATP (2004) Hraniční výška pro vrcholný tenis u mužů 175 cm (Chang) Typ svalových vláken : není vyhraněnost ani I. ani II.B ♂ ♀ Kovacs, S. M. (2007). Tennis Physiology. Sports Med, 37(3), 189-198. Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno.

Fyziologická charakteristika Věk ♀ 16,5  0,9 ♂ 16,9  1,5 VO2max [ml.kg-1.min-1] 52,9  3,2 57,5  5,2 La [mmol.L-1] 13,1  1,0 13,1  1,2 V [L.min-1] 90,8  8,4 109,5  9,6 Grasgeuber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. C Press: Brno. Fernandez, J. et al. (2006). Intensity of tennis match play. Br J Sports Med,(40),387-391.

Charakteristika zatížení vysoká IZ 4 – 10 s (tvrdý povrch), zotavení 10 – 20 s zatížení : zotavení 1 : 3 až 1 : 4; 5 intermitentní typ zátěže zotavení (ITF, 2004) bod 20 s výměna stran 90 s set 120 s doba trvání zápasu 1,5 hod ale i 5 hodin !!! výměna v singlu žen je významně delší než u mužů Fernandez, J. et al. (2006). Intensity of tennis match play. Br J Sports Med,(40),387-391. Christmass, M.A. et al. (1998). Exercise intensity and metabolic response in single tennis. J Sports Sci,(16),739-747.

Dynamika intenzity zatížení - fyziologická křivka 20 – 30 let SF = 140 – 160 tep.min-1 , SF = 190 – 200 tep.min-1 (TT) SF v rozmezí 94 (15,6) – 164 (15,8) tep.min-1 (2- a 4-hra) zatížení se mužů pohybuje od 64u do 86l % SFmax průměrná SF u podávajícího hráče je významně vyšší (p=0.001) únava snižuje přesnost úderu více než o 81 % !!!, proto techniku na kurtě trénovat pouze v plně zotaveném stavu !!! Kovacs, S. M. (2007). Tennis physiology. Sports. Med,37(3),189-198.

Kondice je důležitá, ale někdy je klíčovější strategie ! :) Dynamika intenzity zatížení a laktátu Kondice je důležitá, ale někdy je klíčovější strategie ! :)

Hodnoty vybraných parametrů během zatížení * u profesionálních hráčů může vzrůst i na 8 mmol.L-1 * ** energetický výdej při tenise činí 0,05 až 0,11 kcal.kg-1.min-1 (Brooks et al.,2000) **

Doba zatížení % podíl čisté hry z celkové doby zápasu : 21,0 (5,5) % při útočném stylu hry : 28,6 (4,2) % při celokurtovém stylu hry : 38,5 (4,9) % při hře od základní čáry Kovacs, S. M. (2007). Tennis physiology. Sports. Med,37(3),189-198. Doba zatížení Fernandez, J. et al. (2006). Intensity of tennis match play. Br J Sports Med,(40),387-391.

TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK : záměrné působené stresových (adaptačních) podnětů na organismus - adaptace adaptace je reversibilní proces : proces vedoucí k částečným nebo úplným ztrátám dosažených adaptačních změn (morfologické – funkční)

TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK : kvalitativní a kvantitativní pokles adaptačních projevů souvisí s délkou přerušení tréninku : krátkodobé < 4 týdny : dlouhodobé > 4 týdny Jongers et al., (1976), Pavlik et al. (1986)

TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX : v kratším období je ↓ poměrně rychlý, čím vyšší je výchozí hodnota, tím je pokles vyšší : u elitních vytrvalců (EV) pokles až o 14 % (Coyle et al., 1984; Lacour et al., 1984) : u NT a trénujících 4-8 týdnů a detrénink 2-4 týdny nastal pokles od 3 do 6 % (Wibom et al., 1992) : v delším období u EV ↓ až o 20 %, ale VO2max zůstává T>NT (Miyamura et al., 1993)

TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE : u vytrvalostně trénovaných sportovců dochází po 2 dnech nečinnosti ke snížení transportní kapacity od 5 do 12 %, vlivem ↓ objemu krve (Coyle et al., 1986)

KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE : důsledkem ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dochází ke ↑ srdeční frekvence při submaximální a maximální práci u trénovaných sportovců o 5 až 10 % : snížení se stabilizuje po 2 až 3 týdnech po přerušení tréninku : hodnoty klidové SF se mění až po 10 dnech přerušení T : u vytrvalců po přerušení T na 80 dní došlo ke ↑ SFmax o 5 % : snížení rychlosti pozátěžového poklesu SF v detréniku !

KVS – SYSTOLICKÝ OBJEM A MINUTOVÝ Q (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 KVS – SYSTOLICKÝ OBJEM A MINUTOVÝ Q : ↓ SV jako důsledek snížení objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje 10 až 17 % po 12 až 20 dnech DT : je doprovázen 10% ↓ end-diastolického objemu LK : ↓ MSV jako důsledek ↓ objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje v maximu o 8 % nižší hodnoty (Klausen et al., 1981; Coyle et al., 1984)

RESPIRAČNÍ SYSTÉM O2 CO2 : Vmax není krátkodobě detréninkem ovlivněna (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 RESPIRAČNÍ SYSTÉM : Vmax není krátkodobě detréninkem ovlivněna : u špičkových vytrvalců ↓ efektivita dýchání, dochází ke zvýšení hodnoty respiračního ekvivalentu pro kyslík : po delší době DT klesá Vmax o 10 až 14 %

DETRÉNINK A METABOLISMUS : krátkodobý DT se projevuje ve zvýšené hodnotě RQ jak při maximální tak submaximálním zatížení. (Coyle et al., 1986; Shoemaker et al., 1998) : po několika dnech DT se u plavců ↑La po max. zatížení, podobě jako u běžců a cyklistů společně s ↓ bikarbonátů (Costil et al., 1985) : změny ukazují na pokles oxidativní kapacity svalového vlákna, které dosahuje po 1 týdnu až 50 % !!!

DETRÉNINK A MORFO-FUNKČNÍ ZMĚNY VE SVALU : pokles hustoty kapilár po 4 týdnech DT, ale zůstává vyšší než u NT (Coyle et al., 1986) : klesá celková oxidační kapacita enzymů (citrátsyntáza 25 - 45 %)

DETRÉNINK A VYTRVALOST : zkracuje se doba nutná pro vyčerpání vytrvalce o 4 až 25 % : nemění se ekonomika běhu, ale účinnost energetických systémů DETRÉNINK A SÍLA : 2 týdny DT mírný pokles síly na bench press, ↓ vertik. výskoku : 4 týdny DT si plavci udrželi silovou úroveň, ale při plavání ji neuměli uplatnit – zhoršený pocit vody : u silově trénovaných klesá síla po 8 -12 týdnů DT o 7 až 12 %

DĚKUJI ZA POZORNOST