Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_HRUBA_31 Tematická oblast: Ošetřovatelství Cílová skupina Žáci školy Téma: Ošetřování chronických ran 1 Anotace: Seznámí žáky se způsoby ošetřování jednotlivých druhů chronických ran Autor: Mgr. Pavla Hrubá Datum vytvoření: 05.10.2012

Ošetřování chronických ran 1 Mgr. Pavla Hrubá

Osnova Rány Třídění a typy ran Rány podle rozsahu Rány podle množství choroboplodných zárodků Rány podle způsobu hojení Příčiny vzniku ran Etiologie ran Akutní rány Chronické rány Hojení Faktory hojení ran Fázové hojení chronických ran Citace

Rány Rána je ztráta či porušení kožního krytu v důsledku fyzikálního, mechanického nebo termického poškození či v důsledku patofyziologických poruch nebo jakékoliv poškození anatomických nebo fyziologických funkcí tkáně. Jednoduché kožní rány zasahují do pokožky, škáry a podkožního tuku. Komplikované rány naproti tomu pronikají hlouběji a poškozují důležité nervově-cévní svazky a orgány. Pokud rána proniká do tělní dutiny, označujeme ji jako penetrující, v opačném případě jako nepenetrující.

Rány U každé rány určujeme a popisujeme její: lokalizaci velikost hloubku tvar směr okraje tyto informace mají význam pro sledování procesu hojení a volbu optimálního způsobu léčby

Třídění a typy ran Rány podle průběhu Rány podle rozsahu Rány podle množství choroboplodných zárodků Rány podle způsobu hojení K dalším logickým způsobům klasifikace patří např. dělení podle lokalizace (rány na hlavě, trupu, končetinách) nebo postižených struktur (kůže a podkoží, šlachy, klouby, …).

Rány podle průběhu akutní rány Vznikají ve zdravé kožní tkáni. Hojí se obvykle v krátkém čase a bez komplikací. chronické rány Rány, které trvají déle než 4 týdny, nebo rány, které vznikají ve změněné tkáni a které i přes odpovídající léčbu nevykazují tendenci k hojení.

Rány podle rozsahu zavřené rány Poškození bez porušení integrity kůže. povrchové rány Poškození pokožky. hluboké rány Poškození celé šíře až do podkoží. rány pronikající Zasahují do tělních dutin. komplikované rány Komplexní rozsáhlá poranění s možným poškozením cév, nervů, svalů, kostí a orgánů.

Rány podle množství choroboplodných zárodků rány aseptické Bez zárodků (např. chirurgický řez) rány kontaminované S přítomností zárodků, které však nemusí vyvolat infekci (většina ran) rány infikované S přemnoženými mikroorganismy (např. rány kousnutím nebo zanedbané, zastaralé rány).

Rány podle způsobu hojení rány s primárním hojením Díky slepení (sešití) okrajů ran nevzniká nová pojivová tkáň rány se sekundárním hojením Rána se hojí novotvořenou tkání

Příčiny vzniku ran lokální poruchy výživy kůže lokální působení tlaku, cévního poškození systémové onemocnění (infekční, nádorové, krevní apod.) vnější příčiny

Etiologie ran Vnější příčiny: řezná – vzniká tlakem a tahem ostrého předmětu po kůži, sečná – vzniká dopadem ostrého předmětu na povrch těla, tržná – vzniká tahem za kůži, který způsobuje její prasknutí, kousnutím – vzniká působením tlakové síly skusu zvířete nebo člověka, bodná – vzniká proniknutím úzkého předmětu do hloubky těla, střelná – je způsobena projektilem nebo střepinou>, zhmožděná – vzniká stlačením kůže mezi pevným předmětem a kostí; popálenina – vzniká působením nadměrného tepla, omrzlina - vzniká působením nadměrného chladu; poleptání – vzniká působením kyselin nebo louhů, rána z ozáření – vzniká působením radioaktivního záření.

Etiologie ran Vnitřní příčiny: cévní vředy dolních končetin (z postižení žil, tepen nebo obou typů cév), neuropatické vředy, proleženiny, rány při nádorových onemocněních, rány při infekčních chorobách (syfilis, tuberkulóza apod.), rána při imunitních poruchách (autoimunitní záněty cév).

Akutní rány Akutní rána je porušení integrity tkání těla vzniklé v důsledku fyzikálního, mechanického nebo termického poškození. Akutní rány vznikají ve zdravé kožní tkáni, hojí se obvykle v krátkém čase a bez komplikací. Jejich příčinou je nejčastěji úraz nebo chirurgický zákrok

Nejčastější typy akutních ran mechanické a traumatické rány termické rány rány chemické a aktinické (rána způsobená radiačním zářením) opary, puchýře

Chronické rány Jako chronická rána se označuje sekundárně se hojící rána, která i přes adekvátní léčbu nemá po dobu 4 týdnů tendenci se hojit. Chronické rány se hojí výstavbou nové tkáně (hojení „per secundam“) s odpovídající anatomickou strukturou, proto doba hojení je zpravidla dlouhá a individuálně podmíněná příčinou a rozsahem poškozené tkáně. Chronické rány mohou vzniknout i z ran akutních

Příčiny vzniku chronické rány působení infekce neadekvátní ošetřování patologicky změněné tkáně lokální poruchy výživy kůže působení tlaku poškození cévního systému (tepen nebo žil) systémové onemocnění (infekční, nádorové, krevní apod.)

K chronickým ranám se řadí především bércové vředy proleženiny (dekubity) diabetická noha nádory s vředovitým rozpadem komplikovaně se hojící pooperační rány

Hojení Hojení je proces obnovy tkání. Patří mezi základní děje, které zajišťují přežití organismů. Je to komplexní děj, jehož průběh ovlivňuje celá řada faktorů.

Faktory hojení ran Faktory, které mohou mít nezávisle na sobě negativní vliv na hojení, je možné rozdělit do dvou základních skupin: LOKÁLNÍ CELKOVÉ

Lokální faktory hojení ran porucha krevního zásobení stav okolních tkání (otok, trauma) působení tlaku přítomnost infekce nevhodné šicí materiály a technika šití pohyb v ráně (aktivní a pasivní) teplota a pH dehydratace a otok

Celkové faktory hojení ran stáří a celkový zdravotní stav stav imunitního systému anémie, ztráta krve hromadění dusíkatých látek v organismu při poruše funkce ledvin podvýživa a nedostatek bílkovin dehydratace nedostatek vitamínů a minerálních látek (Zn, Cu, Ca, Mn, Fe) vliv léků (kortikosteroidy) imobilita psychický stav

Fázové hojení chronických ran Hojení chronických ran probíhá obvykle ve třech fázích: Zánětlivá (exsudativní) fáze Granulační fáze Epitelizační fáze

Zánětlivá (exsudativní) fáze nespecifickou imunitní odpověď organizmu tato fáze se také nazývá čistící ošetřující personál musí odstranit nekrózu, fibrinové povlaky a vyčistit spodinu rány proces odstraňování nekrotických tkání se nazývá nekrektomie - provádí se chirurgickým snesením (nůžky, lžička, pinzeta atd.) po nekrektomii se na ránu využívají moderní přípravky pro vlhké hojení např. hydrogely

Granulační fáze tvoří se nové krevní cévy a granulační tkáň, která postupně vyplní ránu slouží jako podklad pro následnou epitelizaci je třeba udržovat v ráně dostatečně vlhké prostředí pomocí speciálních krytí např. hydrogelů je třeba zamezit infekci a mechanickému poškození nové tkáně

Epitelizační fáze dochází ke kontrakci rány vzniká růžovobílá vrstva tkáně, která vznikla dělením a následnou migrací epiteliálních buněk v této fázi se v některých případech provádí i kompresivní terapie epitelizace je podmíněna stupněm granulace

Citace ROZSYPALOVÁ, Marie; ŠAFRÁNKOVÁ, Alena. Ošetřovatelství I. Praha: Informatorium, 2002, ISBN 80- 86073-96-3. STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. Olomouc: EPAVA, 2001, ISBN 80-86297-06-3. AUTOR NEUVEDEN. Rána [online]. [cit. 05.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1na AUTOR NEUVEDEN. Vlhké hojení [online]. [cit. 05.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlhk%C3%A9_hojen%C3%AD