České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005

Publikace OECD Education at a Glance vydávána OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) od konce 80. let údaje za ČR od roku 1992 podílejí se na ní experti a instituce zapojené do projektu INES (Ukazatele o vzdělávacích systémech) a sekretariát OECD uvolnění dat 13. 9. 2005 11:00 hod.

Publikace OECD Education at a Glance 2005 údaje za školní / akademický rok 2002/03 finanční data rok 2002 další data za rok 2003 (včetně PISA 2003) v roce 2004 změna metodiky výpočtu finančních dat za rok 1995 („trendová data“ neporovnatelná s vydáními před rokem 2004) datové podklady vystaveny na adrese www.oecd.org/edu/ eag2005 podklady PISA vystaveny na adrese www.pisa.oecd.org Novinka – na začátku shrnutí klíčových ukazatelů – i v překladu naprostá novinka – PISA 2003 – nejen gramotnost, ale i problematika řešení problémů

Obsah Education at a Glance 2005 KAPITOLA A Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání KAPITOLA B Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání KAPITOLA C Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou KAPITOLA D Školní prostředí a organizace škol

Kapitola A VÝSLEDKY VE VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A1 STRUKTURA OBYVATEL PODLE NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ populace ve věku 25-64 let ve 21 ze 30 zemí OECD více než 60 % populace má alespoň vyšší sekundární vzdělání v České republice se jedná o 89 % populace podíl obyvatel s ukončeným terciárním vzděláním v zemích OECD od méně než 10 % až do 44 % v České republice má dokončené terciární vzdělání 12 % obyvatel vychází z dat ČSÚ

vyššího sekundárního vzdělávání A2 MÍRA DOKONČOVÁNÍ vyššího sekundárního vzdělávání jedná se o počet absolventů / populace ve věku typickém pro ukončování vyššího sekundárního vzdělávání (v ČR 19 let) v 17 zemích OECD převyšuje míra ukončování vyššího sekundárního vzdělávání 70 % v šesti z jednadvaceti zemí míra „ukončování“ převyšuje 90 % (Německo, Japonsko, Norsko, Řecko, Irsko a Švýcarsko) v České republice je míra ukončování 88 % (což je více než je průměr zemí OECD) míra ukončování = počet absolventů / populace v typickém věku pro absolvování další možný překlad „míra graduace“ vloni 81 % - navýšení díky tomu, že v roce 2001/02 bylo méně absolventů nástavbového studia

vyššího sekundárního vzdělávání (2003) A2 MÍRA DOKONČOVÁNÍ vyššího sekundárního vzdělávání (2003)

terciárního vzdělávání A3 MÍRA DOKONČOVÁNÍ terciárního vzdělávání jedná se o počet absolventů / populace ve věku typickém pro ukončování terciárního vzdělávání (v ČR 24 let) v zemích OECD v průměru 32 % obyvatel ve věku typickém pro absolvování terciárního vzdělávání typu A toto vzdělání získalo v Rakousku, České republice (17 %), Německu a Turecku je míra „dokončování“ 20 % a méně. míra dokončování terciárních programů typu B je v průměru 9,3 % odpovídající typické populace v České republice se jedná o 3,6 % V zemích, kde se převážná většina programů typu A delších (5 a více let) je míra dokončování nižší – jedná se o kumulativní délku programy typu B – u VOŠ se v roce 2002/03 projevuje u absolventů absence absolventů maturitních oborů v roce 1999/2000 (poptávka po VOŠ byla nižší, „odložená poptávka“ se projevila především u vysokých škol)

terciárního vzdělávání typu A (2002) A3 MÍRA DOKONČOVÁNÍ terciárního vzdělávání typu A (2002)

A4 MATEMATICKÁ GRAMOTNOST PATNÁCTILETÝCH ŽÁKŮ z 29 zemí dosahovali nejlepších výsledků žáci z Finska, Koreje a Nizozemí nadprůměrných výsledků dosáhli i žáci z dalších zemí – Austrálie, Belgie, Kanady, České republiky, Dánska, Francie, Islandu, Japonska, Nového Zélandu, Švédska a Švýcarska ve 12 zemích dosahuje podíl žáků, kteří se nacházejí pod úrovní 2, více než jednu pětinu 6 úrovní způsobilosti kdo je na úrovni 1 nebo nedosáhlo ani 1 bude mít v životě problémy s aplikací matematiky

A4 PROCENTO ŽÁKŮ NA ÚROVNÍCH ZPŮSOBILOSTI MATEMATIKA (2003)

A5 VÝSLEDKY PATNÁCTILETÝCH ŽÁKŮ V OBLASTI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ nejlépe si vedli žáci z Finska, Japonska a Koreje nadprůměrných výsledků dosáhli i žáci z dalších 12 zemí – Austrálie, Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Islandu, Kanady, Německa, Nizozemí, Nového Zélandu, Švédska a Švýcarska 3 úrovně způsobilosti kdo nedosahuje úrovně 2 není schopen se vypořádat s řešením složitějších problémů

A5 PROCENTO ŽÁKŮ NA ÚROVNÍCH ZPŮSOBILOSTI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ (2003)

A8 EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ÚROVNĚ DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ míra ekonomické aktivity v populaci mužů ve věku 25-64 let se pohybuje od 75 % až do 85 % v České republice míra ekonomické aktivity mužů dosahuje 83 % v České republice se jedná o 54 % mužů s nižším sekundárním vzděláním a 79 % mužů s vyšším sekundárním vzděláním míra ekonomické aktivity v populaci žen ve věku 25-64 let se pohybuje od 50 % až do 77 % v České republice míra ekonomické aktivity žen dosahuje 63 %, v České republice se jedná o 41 % žen s nižším sekundárním vzděláním a 60 % žen s vyšším sekundárním vzděláním čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší míra ekonomické aktivity

Kapitola B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ B1 VÝDAJE NA ŽÁKA / STUDENTA země OECD celkem vydají na jednoho žáka v primárním až terciárním vzdělávání v průměru 7 343 US $, v České republice 3 449 US $ země OECD v průměru vydají na jednoho žáka na primární úrovni 5 273 US $, v České republice 2 077 US $ země OECD vydají na jednoho žáka na sekundární úrovni v průměru 6 992 US $, v České republice 3 628 US $ země OECD vydají na studenta na terciární úrovni 13 343 US$, student na terciární úrovni „stojí“ v České republice v průměru 6 239 US $ (po odečtení výdajů na výzkum a vývoj se v terciárním vzdělávání jedná o 7 299 US $, v České republice 4 963 US $) terciér – bez výzkumu a vývoje OECD 7 299, ČR 4 963

B1 VÝDAJE NA ŽÁKA (2002) na primární úrovni

B1 VÝDAJE NA ŽÁKA (2002) na sekundární úrovni

B1 VÝDAJE NA STUDENTA (2002) na terciární úrovni

v porovnání s výdaji na žáka primární úrovně B1 VÝDAJE NA ŽÁKA v porovnání s výdaji na žáka primární úrovně na sekundární úrovni jsou výdaje na žáka v zemích OECD v průměru 1,3krát vyšší než výdaje na primární úrovni České republice jsou výdaje na žáka sekundární úrovně v porovnání s primární úrovní 1,7krát vyšší země OECD vydají v průměru 2,2krát více finančních prostředků na studenta na terciární úrovni než na žáka na primární úrovni v České republice stojí student v terciárním vzdělávání téměř 3krát více než žák na primární vzdělávací úrovni Oproti předchozímu roku se to prakticky nemění

v porovnání s primární úrovní B1 VÝDAJE NA ŽÁKA (2002) v porovnání s primární úrovní

ve vztahu k HDP na obyvatele B1 VÝDAJE NA ŽÁKA ve vztahu k HDP na obyvatele pro země OECD se výdaje na studenta pohybují na úrovni 20 % HDP na obyvatele na primární úrovni 26 % HDP na obyvatele na sekundární úrovni 43 % na terciární úrovni v České republice se na vzdělávání žáka vydává 13 % HDP na obyvatele na primární úrovni 22 % HDP na obyvatele na sekundární úrovni 38 % na terciární úrovni bez výdajů na výzkum a vývoj v terciárním vzdělávání OECD ............., ČR 30 %

B1 ZMĚNY VE VÝDAJÍCH NA ŽÁKA výdaje na studenta na primární, sekundární a post-sekundární neterciární vzdělávací úrovni vzrostly mezi roky 1995 a 2002 o cca 30 % v Austrálii, Řecku, Norsku, Portugalsku, Irsku, Polsku, Španělsku a Turecku ve třinácti z 23 zemí OECD výdaje na studenta vzrostly o více než 20 % v porovnání s rokem 1995 Česká republika vykazují po poklesu v předchozích letech stagnaci v pěti z 23 zemí OECD výdaje na studenta terciárního vzdělávání mezi roky 1995 a 2002 poklesly ve všech těchto zemích prudce vzrostly počty studentů o více než 30 % v České republice vzrostly celkové počty studentů o 70 %, zatímco výdaje v meziobdobí 1995 – 2002 vzrostly pouze o 18 %, výdaje na studenty tedy poklesly o 31 %

B1 ZMĚNY NA VÝDAJÍCH NA STUDENTA (1995, 2002) primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání

B1 ZMĚNY NA VÝDAJÍCH NA STUDENTA terciární vzdělávání (1995, 2002)

B2 VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ ve vztahu k HDP země OECD jako celek vydávají na vzdělávání 6,1 % jejich kolektivního HDP devět z 28 zemí OECD dává na vzdělávání pouze 3,6 – 4,2 % HDP Česká republika vydává 4,4 % HDP

B4 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ země OECD v průměru investovaly do vzdělávání 12 % jejich veřejných výdajů v průměru vydávají země OECD třikrát více veřejných výdajů na primární, sekundární a post-sekundární neterciární vzdělávání než na vzdělávání terciární v České republice se výše veřejných výdajů investovaných do vzdělávání rovnala 9,6 % z toho do primárního, sekundárního a post-sekundárního neterciárního vzdělávání se investovalo 6,5 % veřejných rozpočtů, v případě terciárního vzdělávání se jednalo o 1,9 %

B4 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ jako procento veřejných výdajů (2002)

C1 STŘEDNÍ DOBA VZDĚLÁVÁNÍ Kapitola C PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ, ÚČAST NA NĚM A PRŮCHOD VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVOU C1 STŘEDNÍ DOBA VZDĚLÁVÁNÍ pětiletého dítěte ve většině zemí OECD prakticky všichni mladí lidé mohou očekávat, že ve formálním vzdělávání stráví 12 a více let hodnoty se pohybují od 16 a méně let v Lucembursku, Mexiku, na Slovensku a v Turecku až do 19 a více let v Austrálii, Belgii, Finsku, na Islandu, ve Švédsku a ve Velké Británii V České republice je střední délka vzdělávání pětiletého dítěte 16,6 let, což je o 0,7 roku méně, než je průměr zemí OECD očekávaná doba ve vzdělávání mezi roky 1995 a 2003 vzrostla ve všech zemích OECD s dostupnými daty Vloni „očekávaná“ vloni 16,2 – nárůst díky vyššího podílu v nástavbovém OECD – muži

C1 STŘEDNÍ DÉLKA VZDĚLÁVÁNÍ pětiletého dítěte (2003) V terciéru OECD 2,8 roku, ČR 1,9

C2 ÚČAST NA SEKUNDÁRNÍM A TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ absolvování vyššího sekundárního vzdělávání se ve většině zemí OECD stává normou v dnešní době v zemích OECD 53 % mladých lidí nastoupí v průběhu svého života ke studiu na terciární vzdělávací úroveň do programu typu A v České republice se jedná o 33 % podíl lidí, kteří vstupují do terciárního vzdělávání do programů typu B je obecně nižší než podíl vstupujících do programů typu A. v zemích OECD do terciárních programů typu B v průměru vstupuje 16 % mladých lidí v České republice se jedná o 9 % populace Poměrně vysoký typický věk vstupu do terciárního vzdělávání – 27 let – je to dáno odloženou poptávkou v roce 2000???

C2 PŘÍSTUP K TERCIÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ (2003)

C4 VZDĚLÁVACÍ A PRACOVNÍ STATUS MLADÝCH LIDÍ mladí lidé ve věku 15 let mohou očekávat, že ve formálním vzdělávání stráví zhruba 6,5 roku v České republice se jedná o 5,4 roku ve většině zemí OECD se 50-70 % mladých lidí ve věku 20-24 let pohybuje mimo vzdělávání v České republice je v této věkové kategorii mimo vzdělávání 71,3 % mladých lidí míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 20-24 let nižším než vyšším sekundárním vzděláním je v zemích OECD 1,5krát vyšší než u lidí s dokončeným vyšším sekundárním vzděláním v České republice se jedná ve věkové kategorii 20-24 let o 14,9% nezaměstnanost lidí s nižším než vyšším sekundárním vzděláním a 11,3 % u lidí s vyšším sekundárním vzděláním

C6 ÚČAST NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší míra účasti v dalším vzdělávání, ve většině zemí OECD se účastnilo dalšího vzdělávání více než 40 % pracujících v České republice se jednalo o 4 % pracujících s nižším než vyšším středním vzděláním, 13 % pracujících s vyšším středním vzděláním a 31 % pracujících s terciálním vzděláním míra účasti na neformálním vzdělávání souvisejícím s prací klesá spolu s věkem v České republice se jednalo o 14 % ve věkové skupině 25-34 let, o 15 % ve věku 35-44 let 13 % ve věku 45-54 let a 12 % ve věkové kategorii 55-64 let míra účasti na neformálním vzdělávání souvisejícím s prací se mezi muži a ženami příliš neliší účast v posledních 12 měsících v dalším vzdělávání – neformální související s vykonávanou profesí ČR celková účast 14 %

C6 MÍRA ÚČASTI NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ podle dosaženého vzdělání, populace 25-64 let (2003)

Kapitola D ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ A ORGANIZACE ŠKOL D1 DOBA, KTEROU 15LETÍ ŽÁCI STRÁVÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLE A MIMO ŠKOLU v České republice věnují 15letí v průměru kolem 2 hodin týdně mimoškolním aktivitám, ve škole tráví cca 28 hodin. Česká republika patří mezi země, ve kterých žáci tráví mimoškolními aktivitami méně času PISA 2003 mimoškolní aktivity – domácí úkoly, úklid a výzdoba tříd, domácí doučování, vzdělávání mimo školu a ostatní způsoby vzdělávání

D1 PRŮMĚRNÁ VELIKOST TŘÍDY na primární vzdělávací úrovni se průměrná velikost třídy pohybuje na úrovni 22 žáků ve třídě v České republice navštěvuje jednu třídu na primárním vzdělávacím stupni v průměru 20,8 žáka na nižší sekundární úrovni počet žáků ve třídě v průměru činí 24 žáků v České republice se jedná o 23,2 žáka na třídu na nižší sekundární úrovni

D1 PRŮMĚRNÁ VELIKOST TŘÍDY (2003) oproti předchozímu roku se počet žáků ve třídě na primárním stupni snížil

D2 POČET ŽÁKŮ NA UČITELE v průměru v zemích OECD připadá na primární úrovni na učitele 17 žáků. v České republice se jedná o 18,3 žáka na učitele na nižší sekundární úrovni se v průměru v zemích OECD jedná o cca 14 žáků na učitele počet žáků na učitele na nižší sekundární úrovni v České republice je 14,3 žáků počet žáků na učitele na vyšší sekundární úrovni v České republice je 12,6 žáků spolu s rostoucí vzdělávací úrovni klesá počet žáků na učitele

hodinové platy učitelů D3 PLATY UČITELŮ hodinové platy učitelů průměrný typický plat za hodinu výuky učitele s patnáctiletou praxí se v průměru pohybuje na úrovni 41 US $ na primární úrovni 51 US $ na nižší sekundární úrovni 59 US $ na vyšší sekundární úrovni průměrný typický plat za hodinu výuky učitele s patnáctiletou praxí se v České republice v průměru pohybuje na úrovni 24 US $ na primární úrovni 30 US $ na nižší sekundární úrovni 35 US $ na vyšší sekundární úrovni za hodinu výuky ve třídě!!!!!!

D3 HODINOVÉ PLATY UČITELŮ (2003)

D4 VYUČOVACÍ POVINNOSTI UČITELŮ počet vyučovacích hodin učitele za rok se v průměru pohybuje na úrovni 795 hod. na primární úrovni 701 hod. na nižší sekundární úrovni 661 hod. na vyšší sekundární úrovni počet vyučovacích hodin učitele za rok se v České republice v průměru pohybuje na úrovni 772 hod. na primární úrovni 614 hod. na nižší sekundární úrovni 586 hod. na vyšší sekundární úrovni čistý kontaktní čas (přepočet na 60´, pouze oddučené ve třídě)

D4 VYUČOVACÍ POVINNOST UČITELŮ (2003)