Tonometry – principy a aplikace Ing. Roman Matějka, Bc. Ondřej Čadek

Základní informace Neinvazivní měření krevního tlaku Rutinní úkon při diagnostice Oproti invazivnímu způsobu bezbolestné (na úkor přesnosti) Znalost aktuální, nebo i dlouhodobé hodnoty krevního tlaku může odhalit včas závažné onemocnění Zcela běžně je možné měřit tlak i v domácích podmínkách

Krevní tlak Tlak který je vyvíjen na stěnu cév při transportu krve tělem Jednotka používaná v klinické praxi mmHg – milimetr rtuťového sloupce, nebo také Torr pojmenovaný po italském fyziku J.E.Torricellim Dva základní tlaky Systolický – maximální tlak v srdečním cyklu, vypuzení krve ze srdce do tepen Diastolický – nejnižší tlak v srdečním cyklu, před vypuzením krve do tepen

Krevní tlak – normální hodnoty Zápis ve formě 120/80 mmHg (Torr) První číslo udává hodnotu systolického tlaku, druhé hodnotu diastolického Normální tlak 120/80 mmHg Jedná se normální setrvalý stav Může se krátkodobě měnit, např. zvyšovat při fyzické zátěži, nebo naopak snižovat v případě klidu

Krevní tlak – abnormální hodnoty Dlouhodobá výchylka z normální hodnoty Hypotenze < 100/65 mmHg Nejsou přímím ohrožením života Závratě, bolesti hlavy, únava, spavost Hypertenze > 140/90 mmHg Stav, který již může ohrozit život pacienta

Základní součásti tonometrů Manžeta Umísťuje nad loket pacienta, případně také na stehno nebo na zápěstí pacienta Tlakové měřidlo Dle typů, rtuťový manometr, pružinový aneroid, elektronický tlakový senzor Balonek s odpouštěcím ventilkem Kompresor a elektronicky řízený ventil

Rtuťové tonometry Označovány jako „zlatý standard“ Bezúdržbové, díky rtuti si zachovávají svoji přesnosti v běžných podmínkách Rtuť si v průběhu času zachovává svoje fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita, povrchové napětí) Problematika toxicity rtuti Nahrazováno jinými typy

Aneroidní tonometry Rtuťový manometr nahrazen manometrem s deformační pružinou Tato pružina však nemá takové stále vlastnosti jako rtuť

Pseudortuťové tonometry Náhrada rtuťového manometru elektronickým senzorem Podobný design, ukazatel pomocí bargrafu

Automatické tonometry Automatické nafouknutí manžety a vyhodnocení měření – jednoduché ovládání Možnost záznamu profilů a trendů Nižší přesnost

Měření krevního tlaku Základní princip manžeta zaškrtí tepnu, postupně se tlak v manžetě snižuje a dochází k obnovení průtoku krve tepnou Metody měření Palpační Auskultační Oscilometrická Vlastní metody automatických tonometrů

Palpační metoda Lze určit pouze systolický tlak Manžeta umístěná na paži, jejímž nafouknutí nad hodnotu systolického tlaku dojde k zaškrcení a. brachialis Bříško prstu přitlačíme na a. radialis tak jako bychom chtěli detekovat pulz Postupným odpouštěním manžety dojde ke zprůchodnění a. brachialis a na a. radialis detekujeme pulzaci, odečtený tlak je systolický

Auskultační metoda – část 1. Lze určit systolický tlak a diastolický tlak Krom tonometru vyžaduje ještě stetoskop Manžeta umístěná na paži, jejímž nafouknutí nad hodnotu systolického tlaku dojde k zaškrcení a. brachialis, do loketní jamky je umístěn ještě stetoskop

Auskultační metoda – část 2. Postupným odpouštěním manžety dojde k částečnému zprůchodnění a. brachialis, což způsobí vznik tzv. Korotkovových šelestů (fenoménů), jež budou slyšitelné stetoskopem, hodnota aktuální tlaku je právě tlak systolický Dalším odpouštěním manžety dojde k plnému zprůchodnění a. brachialis, odezní slyšitelné šelesty, a tento tlak je brán jako tlak diastolický

Legislativa Ověřování tonometrů 505/1990 Sb. ve znění novelizace č. 119/2000 Sb. a následných úprav zákonem 137/2002 Sb. Tonometr je podle vyhlášky č. 345/2002 Sb. stanoveným měřidlem, které musí být každé dva roky ověřeno.