Pohyby rostlin Schopnost rostlin reagovat pohybem na vnější fyzikální nebo chemický podnět se označuje dráždivost.

Pohyby rostlin AKTIVNÍ PASIVNÍ

Pasivní pohyby Činností vnějších faktorů -vítr,voda,živočichové,gravitace Přiklad přizpůsobení rostlin přenosu: -vzdušné vaky pylových zrn -okřídlená semena a plody -háčky na plodech rozšiřovaných živočichy

Pohyby rostlin AKTIVNÍ PASIVNÍ FYZIKÁLNÍ VITÁLNÍ

Fyzikální pohyby Vykonávají je nejen živé, ale i odumřelé části rostlin bez spotřeby energie HYGROSKOPICKÉ Jsou umožněny bobtnavou schopností buněčné stěny rozdílné bobtnání pletiva na vnitřní a na vnější straně KOHEZNÍ koheze=přilnavost,soudržnost Založeny na kohezi molekul vody k vnitřní straně buněčné stěny Př.otvírání výtrusnic kapradin

Náměty k zamyšlení ? Jaký význam má pro borovici otevírání šišek při jejím vysychání ? ? Jaký význam má pro bobovité rostliny šroubovité stáčení lusků při vysychání?

Náměty k zamyšlení ? Jaký význam má pro borovici otevírání šišek při jejím vysychání ? ( Ze šišky jsou uvolňována a rozšiřována do okolí okřídlená semena.) ? Jaký význam má pro bobovité rostliny šroubovité stáčení lusků při vysychání? ( Po rozpuknutí lusků dochází stočením k uvolnění semen.)

Vitální pohyby mohou je vykonávat pouze živé rostliny OHYBOVÉ beze změny místa zakřivování orgánů a změna jejich postavení LOKOMOČNÍ-TAXE z místa na místo Př.pohyb krásnoočka ke zdroji světla VYVOLANÉ SAMOVOLNÉ TROPISMY NASTIE

Lokomoční pohyby (taxe) Rozmístění chloroplastů v buňkách okřehku (Lemna) ve tmě (a), při nízké (b) a vysoké ozářenosti (c). Chloroplasty se vitálním pohybem, taxí, přemisťují tokem cytoplazmy v rámci buňky na podnět z určitého směru. V buňkách rostlin osvícených přímým světlem se chloroplasty soustředily převážně podél buněčných stěn rovnoběžných s dopadajícím zářením, aby se před nadměrným zářením chránily. V buňkách rostlin z misky rozptýleného světla se chloroplasty soustředily podél stěn kolmých k dopadajícímu záření, aby ho co nejvíce zachytily. Chloroplasty v rostlinách umístěných ve tmě, byly rozmístěné podél všech buněčných stěn. (Pavlová, L., 2005)

Princip pohybu V noci, nebo při nízké světelné ozářenosti se chloroplasty v buňce staví tak, aby co nejefektivněji využily dopadající světlo. Naopak při příliš vysokém, pro rostlinu škodlivém, ozáření se chloroplasty pohybují do míst s nižším ozářením (záporná fototaxe), tak, že se vzájemně stíní, aby došlo k co nejmenšímu poškození.

Námět k zamyšlení ? Jakým způsobem může pohyblivý organismus využít schopnost chemotaxe ?

Námět k zamyšlení ? Jakým způsobem může pohyblivý organismus využít schopnost chemotaxe ? ( Pohyb ve směru vyšší koncentrace živin nebo pohyb směrem od jedovatých látek.)

Ohybové pohyby

SAMOVOLNÉ POHYBY kývavé pohyby klíčících rostlin pohyby ovíjivých stonků

VYVOLANÉ POHYBY

Tropismy ORIENTOVANÉ pohyby vyvolané jednostranně působícími faktory prostředí Pozitivní, negativní fototropismus geotropismus hydrotropismus termotropismus tigmotropismus chemotropismus aerotropismus

FOTOTROPISMUS

Nastie NEORIENTOVANÉ pohyby Např.změnou teploty, otřesy, atd. termonastie fotonastie tigmonastie chemonastie seismonastie nyktinastie

NYKTINASTIE-spánkové pohyby -šťavel kyselý -svěšování listů

Teoretický princip pohybu Seismonastie jsou pohyby vyvolané otřesem, nebo dotykem. V případě rostliny mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je tento pohyb v přírodě vyvolaný hmyzem, který několikanásobně podráždí citlivé trichomy uvnitř „pasti“ – přeměněného listu a rostlina past sklapne a hmyz je tak polapen. mucholapka podivná (Dionaea muscipula)

Seismonastie

SEISMONASTIE -reaguje na otřesy -Citlivka-svěšování listů listů

TERMONASTIE Pohyby okvětních lístků Sněženky podsněžníku CHLAD TEPLO

FOTONASTIE-květenství pampelišky NEDOSTATEK SVĚTLA NA SVĚTLE

FOTONASTIE-leknín bílý

Pohyby rostlin PASIVNÍ AKTIVNÍ VITÁLNÍ FYZIKÁLNÍ OHYBOVÉ HYGROSKOPICKÉ KOHEZNÍ LOKOMOČNÍ-TAXE VYVOLANÉ SAMOVOLNÉ TROPISMY NASTIE