HYDROSFÉRA Je vodní obal Země. Voda je základní podmínkou života na Zemi. Vyskytuje se jako a) povrchová (oceány,moře, jezera, řeky, mokřady, ledovce a sněhová pokrývka) b) Podpovrchová (půdní a podzemní) c) V atmosféře a organizmech

Světový oceán = voda oceánů a moří nestejnoměrné rozložení souše a oceánu => vliv na podnebí, oběh a teplotu vody Podnebí severní polokoule je kontinentálnější a méně vyrovnané než na jižní polokouli

Oběh vody na Zemi Probíhá nepřetržitě Hybnou silou je sluneč.energie Průběh: výpar – přenos - srážky - vsak -(odtok). Základem hydrologického cyklu je výpar z oceánů – převážná část spadne zpět na oceány, jen asi 8% se dostane nad kontinenty, kde se vypaří nebo odteče zpět do moře.

Velký oběh – mezi oceány a pevninou 2) Malý oběh – pevnina-pevnina oceán-oceán

Kontrolní otázky: Co je hydrosféra a jaký má význam? V jakých skupenstvích se vyskytuje voda na Zemi? Jaký je poměr mezi oceánem a souší na jižní a severní polokouli a jaký to má význam pro krajinnou sféru? Co je příčinou oběhu vody na Zemi? Jakou roli hrají oceán a moře v celkovém oběhu vody na Zemi? Jaký význam má poměr mezi srážkami a výparem a vsakem vody na souši? Podle školního atlasu urči největší bezodtoké oblasti světa?

Vodstvo v oceánech Tvoří 97% veškeré vod na Zemi a zabírá 71% povrchu Země Oceány - rozlehlé plochy oceánů mezi kontinenty Moře – okrajové části oceánů v dosahu kontinentů a) vnitřní – obklopené pevninou, s oc. spojená 1-2 průlivy (Středozemní, Černé, Baltské…) b) okrajová – oddělená od oc. poloo. či o.nebo podmořský prahem Zálivy – menší části oc.a moří vnikající do pevnin neoddělené ostrovy ani podmořs.prahem

Pohyby mořské vody Mořské proudy: přesouvají obrovské množství vody na velké vzdálenosti. Příčinou proudění je nestejnoměrné zahřívání oceánů a cirkulace atmosféry. Vyměňují vodu ve svislém i vodorovném směru Regulují teplotu a slanost v oceánech Výrazně ovlivňují podnebí nad oceány a kontinenty teplé:směřují od rovníku do vyšších zem.šířek, kde přináší teplejší vodu (oteplují a zvlhčují klima přilehlých pevnin) Studené:přivádí studenou vodu vyšších zem.š. k rovníku ( ochlazují a srážkově ochuzují přilehlé pevniny)

Mořské vlnění: způsobené větrem Mořské vlnění: způsobené větrem. Na pobřeží se vlnění projevuje příbojem se silnými erozivními účinky Dmutí (příliv-odliv):pravidelné kolísání mořské hladiny (2x/den) způsobené rotací Země a Měsíce kolem společného těžiště a přitažlivou silou kosmických těles (Měsíce, Slunce, planet) příliv: a) hluchý b) skočný

Vlastnosti mořské vody Teplota: závisí na množství dopadajících sluneč.paprsků na mořskou hladinu. Od rovníku (kolem 26°C) směrem k pólům (zamrzá při teplotách až pod 0°C kvůli slanosti a nejvíce do mocnosti 2,5m) klesá. Salinita (slanost): dána množstvím rozpuštěných minerálních látek (solí) – chloridů, síranů a uhličitanů. Vyjadřuje se v ‰. V 1 kg mořské vody je Ø 35g solí. 3) Barva: závisí na obsahu minerálních látek, planktonu a hloubce. Modrá moře – chudá na plankton Zelená(příp.načervenalá) – moře bohatá na živé organizmy Žlutá až hnědá – bohatá na minerální látky (okrajová moře)

Světový oceán, vzhledem ke své rozloze, zachytává asi 85 % slunečního světla a tepla Světový oceán váže velkou část CO2. ( V oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlÍku než v pevninských ekosystémech. )!!! Fytoplankton je zdrojem až 50 % kyslíku

Oceán Rozloha (mil. km²) Procentuální podíl na rozloze oceánů (%) na rozloze Země (%) Tichý oceán 155,557 43,04 30,51 Atlantský oceán 76,762 21,24 15,06 Indický oceán 68,556 18,97 13,45 Jižní oceán 20,327 5,62 3,99 Severní ledový oceán 14,056 3,9 2,76 Vnitřní a okrajová moře všech oceánů 26,161 7,23 5,13 Celkem veškeré vodstvo 361,419 100 70,9

KONTROLNÍ OTÁZKY: Kterým směrem se pohybují mořské proudy studené a teplé? Co je hybnou silou, která unáší obrovské masy mořské vody na veliké vzdálenosti? Jaký vliv mají mořské proudy na přilehlé části kontinentů? Uveď konkrétní příklady ze školního atlasu. Ze škol.atlasu (mapa podnebí – teplot vzduchu) uveď teplotní rozdíl v zimním období mezi pevninou na V pobřeží S Ameriky a Z pobřežím Evropy na a) 66,5° s.z.š. b) 50° s.z.š. Uveď mořské proudy, které ovlivňují klima a) na Z pobřeží S Ameriky b) na Z pobřeží J Ameriky c) na Z pobřeží Afriky d) na Z pobřeží Austrálie e) na V těchto kontinentů a jak je ovlivňují? Porovnej uvedená zjištění s hustotou obyvatelstva ve sledovaných oblastech (podle mapy hustoty a rozmístění obyvatel).

Vodstvo na souši Povrchové vody – vody stékající po povrchu souše a zadržované v nádržích Vodní toky: Nesoustředěný plošný odtok srážkové vody (ron) Potoky – bystřiny – řeky (horní ,střední´, dolní tok)

Ústí – místo, kde řeka vtéká do jiné řeky nebo jezera či moře Říční síť – všechny vodní toky protékající určitým územím (rozlišujeme hlavní tok a jeho přítoky) Povodí – území, ze kterého hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou(i podzemní vodu) Rozvodí – rozhraní povodí Úmoří – území tvořené povodími, ze kterých voda stéká do téhož moře

NEJVĚTŠÍ ŘÍČNÍ SYSTÉMY NA ZEMI průměr.průtok v ústí v m3/s   NEJVĚTŠÍ ŘÍČNÍ SYSTÉMY NA ZEMI délka toku v km průměr.průtok v ústí v m3/s rozloha povodí v km2 1 Amazonka 7025 160 000 7 050 000 2 Nil 6671 Zair-Kongo 42 000 3 822 000 3 Chang-Jiang 6300 Madeira 40 000 Mississippi 3 250 000 4 Mississippi(Missoury) 6212 31 000 Jenisej 2 580 000 5 Huang-He 5464 Orinoco 28 000 Lena 2 490 000 6 Ob(Irtiš, Ertix He) 5410 Tocantins 26 000 1 808 000 7 4835 17 900 Volha 1 360 000 8 Mekong 4500 17 800 1 250 000 9 Amur 4416 16 300 1 180 000 10 4400 Ganga 15 500 1 125 000 Dunaj 2850 6 250 817 000 Labe 1165 790 146 540

Jezera Podle původu rozlišujeme jezera Tektonická - vznikla poklesem ker zemské kůry (př. Východoafrická jezera) Sopečná – vznikla vyplněním kráterů vyhaslých sopek (př.Crater Lake v USA, jezera ve francouzském středohoří..) Hrazená – vznikla za přírodní překážkou (ztuhlý lávový proud, morénový val,..) Karová – vznikla v prohlubních vytvořených ledovci Krasová – vznikla propadnutím stropů v krasových oblastech Pobřežní – vznikla z části mořských zálivů oddělených od okolního moře postupným nárustem písečných náplavů

nadmořs. Výška hladiny v m NEJVĚTŠÍ JEZERA SVĚTA   plocha v km2 Největší hloubka v m objem vody v km3 nadmořs. Výška hladiny v m 1 Kaspické m. 371000 1025 80230 -28 2 Hořejší 82400 393 11635 183 3 Viktoriino 68800 80 2656 1134 4 Huronské 59600 208 4680 177 5 Michigenské 57400 281 5760 6 Aralské 37500 55 380 40 7 Tanganaika 32900 1470 18940 773 8 Bajkal 31500 1620 23000 456 9 Velké Medvědí 30300 137 4000 119 10 Velké Otročí 28600 150 3000

Mokřady Vznikají, kde srážky převažují nad výparem Přirozené zásobarny vod v krajině Příznivě ovlivňují odtokový režim řek v krajině (zejm. v suchých obdobích) Bažiny = území bez náležitého odtoku, trvale přesycená vodou Rašeliniště – vznikají v horských oblastech při vývěrech vod a v jezerních pánvích. Zarůstají rašeliníkem a mechy Slatiniště – většinou v nižších polohách zarůstáním zbahnělých sníženin vlhkomilných rostlinstvem.

Umělé vodní nádrže Rybníky – mělké vodní nádrže za uměle nasypanými zemními hrázemi (podle napájení rozlišujeme r.průtočné, pramenné a nebeské) Přehrady – uměle vytvořené zásobárny vod s hrází. Účel: ochranný, závlahový, energetický, dopravní, zásobárny pitné vody, rybochovný, rekreační

Sníh a led 70% zásob sladké vody vázána v pevném skupenství (nepodílí se na oběhu vody v přírodě). Sněžná čára – hranice zemského povrchu oddělující souvislou sněhovou pokrývku (v závislosti na z.š. a nadm.v.) Sníh - firn(zrnitý led) – led – ledovec Ledovce: a) pevninské b) horské

Kontrolní otázky: Co je světový oceán a jak ho dělíme? Uveď ve šk.atlase příklady jednotlivých částí oceánu. Které mají pro člověka největší význam a proč? Jaké vlastnosti má mořská voda? Jaké pohyby vykonává mořská voda a proč? Jak se v teplotě oceánské vody promítá vztah mezi atmosférou a hydrosférou? Ve šk.atlase vyhledej směry hlavních mořs.proudů a ukaž, jak ovlivňují klima na přilehlých částech pevniny.

Bajkal 20% světových zásob povrchové sladké vody