Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Irák Rusko Čína Syrská opoziční koalice Syrská svobodná armáda Strany  Sýrie Syrské ozbrojené síly milice Šabiha Hizballáh Podpora:  Írán  Irák  Rusko Čína Syrská opoziční koalice Syrská svobodná armáda Podpora: Turecko, Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Libye, Spojené arabské emiráty Mudžahedíni: an-Nusrá Podpora: Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Libye, Hamás Syrští Kurdové Strana demokratického svazu (PYD) Kurdská národní rada (KNC) Jednotky lidové ochrany (YPG) Kurdská demokratická strana Sýrie (KDPS) Podpora: Kurdská strana pracujících (PKK), Strana svobodného Kurdského života (PJAK), Irácký Kurdistán Izrael (pohraniční střety, letecké údery) - 100 000 zabitých celkově dle odhadu OSN - 59 648 zaznamenaných úmrtí dle OSN - 2,5 milionu vnitřně vysídlených dle Červeného kříže - 711 633 – 862 819 uprchlíků v zahraničí dle OSN Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Zelená: Města pod kontrolou syrské vlády Černá: Města pod kontrolou opozice nebo kurdských sil      Modrá: Pokračující konflikt/nejasná situace Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Aspekty občanské války v Sýrii Ekonomický: nízký HDP, špatně fungující hospodářství Sociální: velké sociální rozdíly, vysoká míra chudoby Politický: autoritářský režim, touha po svobodě a demokracii Náboženský: provládní náboženské menšiny (alávité, šíité, křesťané), protivládní většina (sunnité) Mezinárodní: boj velmocí o rozšíření sféry vlivu Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Sociální politika na Jaboku/ETF 1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM) 2. semestr – sociální správa (IP) 3. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP) 4. semestr – sociální politika v mezinárodním kontextu (MM): Základní orientace v mezinárodní politice Globální sociální situace, rozvojová pomoc Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO…) Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika Požadavky: test znalostí z mezinárodní politiky souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze prezenční studium Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Sylabus předmětu Sociální politika v mezinárodním kontextu Globalizace, stav současného světa Globální sociální problémy, rozvojová pomoc Organizace spojených národů NATO Rada Evropy, OBSE, OECD Evropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungování Evropská unie: jednotlivé politiky Evropská unie: sociální politika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Literatura Základní: KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, 2007. BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000. Doporučená: BRDEK, M.; JÍROVÁ, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998 BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002 ČERNÁ, J., VACÍK, A., Politika sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie. Plzeň : Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002 HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001 TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996 TOMEŠ, FESTA, NOVOTNÝ a kol., Konflikt světů a svět konfliktů. Praha : P3K, 2007. Základní internetové zdroje: Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz Evropská unie: www.europa.eu Organizace spojených národů: www.osn.cz Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

http://www.worldometers.info/ Výběrový předmět Aktuální otázky rodinné politiky Test všeobecného rozhledu v mezinárodní politice Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Státy a mezinárodní právo Mezinárodní právo je souhrn právních pravidel, které upravují vzájemné vztahy rovných států a jiných subjektů a stanoví oprávněné způsoby jejich chování v rámci mezinárodního společenství. Jeho protipólem je právo vnitrostátní, které platí vždy v rámci toho kterého státu. Základním subjektem mezinárodního práva je stát. Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii). Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Druhy států podle vztahu k náboženství podle idejí podle suverenity konfesní sekulární podle idejí národní stát – národ má výsadní postavení (Albánie, Řecko) občanský stát – všichni občané státu mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA) podle složení obyvatelstva národní stát – většinu obyvatelstva tvoří jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko) státy s národnostními menšinami – obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko) Státy více národů, typicky federativní – ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA) Zvláštním případem státních celků jsou personální unie (společný panovník více států). podle suverenity svrchované státy nesvrchované (závislé) státy podle způsobu vlády (zdroje moci) demokratické státy - na principech (nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie nedemokratické podle hlavy státu (státní formy) teokracie monarchie republika podle způsobu výkonu státní moci centralizované státy decentralizované státy (subsidiarita) podle uspořádání státu unitární stát federace konfederace Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

V současné době existuje 194 nezávislých států, všechny (kromě Vatikánu) jsou členy OSN. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského. Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Státy světa podle HDP na obyvatele Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Současný svět Státy podle HDP (v bilionech dolarů): (EU): 16,5 USA: 14,3 Čína: 5,3 Japonsko: 5,1 Německo: 3,4 Francie: 2,7 Spojené království: 2,2 Itálie: 2,1 Brazílie: 1,6 Španělsko: 1,5 Kanada: 1,4 Státy podle počtu obyvatel (v milionech): Státy podle rozlohy (v km2): Rusko 17 075 200 Čína: 1 400 Kanada 9 976 140 Indie: 1 200 USA: 9 629 091 (EU): 500 Čína 9 596 960 USA: 310 Brazílie 8 511 965 Indonésie: 250 Austrálie 7 686 850 Brazílie: 200 (EU): 4 200 000 Pákistán: 180 Indie 3 287 590 Bangladéš: 160 Argentina 2 766 890 Nigérie: 150 Kazachstán 2 717 300 Rusko: 140 Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Významné státy světa Rozloha (km²) Počet ob. (mil.) HDP (mld. USD) HDP/ob. (USD) Austrálie 7 686 850 22 930 45 587 Brazílie 8 511 965 200 1 600 8 220 (EU) 4 324 782 500 16 500 23 600 Čína 9 596 960 1 400 5 300 3 678 Indie 3 287 590 1 200 1 300 1 031 Indonésie 1 860 360 250 550 2 329 Japonsko 377 930 130 5 100 39 731 Kanada 9 976 140 35 39 669 Mexiko 1 964 375 110 900 8 135 Rusko 17 075 200 140 1 230 8 694 USA 9 629 091 310 14 300 46 381 Svět 148 940 000 7 000 58 130 11 000 Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Střet civilizací (Samuel Huntington) Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...). Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie. Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013

Sociální politika v mezinárodním kontextu. M. Martinek, 2013