OHYB VLNĚNÍ
Ohyb vlnění, neboli difrakce, nastane tehdy, pokud můžeme pozorovat situaci, kdy na překážku dopadá rovinná vlna a vlnění dospělo i za překážku. Stejný jev lze také sledovat v případě, že v překážce bude malý otvor, kterým se budou vlny šířit i za překážku.
Ohyb vlnění je poměrně složitý jev, jehož podstatu nám pomůže objasnit Huygensův princip. Princip je založený na skutečnosti, že každý bod vlnoplochy, jenž dospěla k překážce, je zdrojem elementárního vlnění. Elementární se šíří všemi směry – tudíž i do prostoru za překážku. Za překážkou nastává interference vlnění, což může způsobit zvětšení či zmenšení amplitudy. Uvedený jev je nazýván jako ohyb vlnění.
Ohyb je souvisí s: Obecně platí: rozměrem překážky, vlnovou délkou Obecně platí: ohyb je při určitém rozměru překážky a pozorovatele tím výraznější, čím větší je vlnová délka. Směr šíření vlnění je ovlivněn ohybem vlnění na překážkách. Tento jev je však menší s klesající vlnovou délkou.