Země MODRÁ PLANETA

POSTAVENÍ PLANET VE SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ MERKUR VENUŠE ZEMĚ MARS JUPITER SATURN URAN NEPTUN PLUTO POSTAVENÍ PLANET VE SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ Planety Sluneční soustavy

Vzdálenost Země od středu k povrchu: 6 400 km Obvod Země na rovníku: 40 000 km Povrch Země: 510 mil. km2 Z vesmíru se jeví Země jako koule. Ve skutečnosti je na pólech zploštělá, její tvar označujeme jako GEOID. Věda zabývající se Zemí (jejím měřením a velikostí) se nazývá GEODESIE.

Základní pohyby Země: Pohyb kolem své osy (rotační) Pohyb Země kolem Slunce (oběžný)

Pohyb kolem své osy (rotační) Země se otáčí proti směru hodinových ručiček Doba jedné otáčky se nazývá den 1 den = 24 hodin Slunce osvětluje vždy jen polovinu Země. Místa na zemském povrchu, která Slunce po určitou část dne osvětluje, mají denní světlo. Jiná místa jsou v téže době ve stínu a mají noc.

Při jarní (21. 3. ) a podzimní (23. 9 Při jarní (21. 3.) a podzimní (23. 9.) rovnodennosti dopadají kolmé paprsky na rovník a na celém světě trvá den 12 hodin. Při zimním slunovratu (21.12.) dopadají kolmé paprsky na obratník Kozoroha a na severní polokouli je nejkratší den. Od 21. 3. začíná na severním pólu polární den (Slunce zde nezapadá), trvá až do 23. 9. V této době je na jižním pólu polární noc (Slunce zde nevychází). Od 23. 9. do 21. 3. je to přesně naopak. Při letním slunovratu (22. 6.) dopadají kolmé paprsky na obratník Raka a na severní polokouli je nejdelší den. Na jižní polokouli to je přesně naopak. Ukázka na internetu

Doba, za kterou oběhne Země kolem Slunce, se nazývá rok. Pohyb Země kolem Slunce (oběžný) Země obíhá Slunce po eliptické dráze, která je dlouhá 939,2 mil. km. Doba, za kterou oběhne Země kolem Slunce, se nazývá rok. Během jednoho oběhu kolem Slunce se Země 365krát otočí kolem své osy. Proto má rok 365 dní. Přesněji 365 dní 5 h 48 min 46 s. Přestupný rok Přebývajících 5 h 48 min 46 s je přibližně čtvrtina dne. Za čtyři roky tvoří tento čas celý den. Proto je každý čtvrtý rok o jeden den delší. Je to přestupný rok a má 366 dní. Ten jeden den je 29. únor. Přestupný rok musí být tedy dělitelný čtyřmi.

Střídání ročních obdobích způsobuje naklonění zemské osy (23,5°). Zemská osa zachovává při oběhu Země kolem Slunce stále stejný směr Množství slunečního záření je závislé na tom, pod jakým sklonem (úhlem) sluneční paprsky dopadají na povrch Země.

Vytvořila: Iveta Kurdzielová pro výuku zeměpisu (6. ročník ZŠ) www.zs-spicak.cz Foto využito ze stock.xchng