Národní obrození 8. ročník

Národní obrození Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: A. Bauer: Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/ český jazyk, nakladatelství Rubico, 2005. J. Soukal: Literární výchova pro II. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, SPN Praha, 1998. J. Košťák: Literatura 1. díl, Fortuna Praha, 1994. T. Polášková a kol.: LITERATURA pro 2. ROČNÍK STŘEDNÍCH škol, Didaktis, 2009. M. Sochrová: KOMPLETNÍ PŘEHLED české a světové LITERATURY, Fragment, 2007.

Národní obrození (posl. 1/3 18. st. – 50. léta 19. st.)

17. – 18. st. = těžká doba pro český jazyk a literaturu odchod vzdělanců po bitvě na Bílé hoře vytlačování češtiny němčinou (česká šlechta a vzdělanci se dorozumívají latinsky nebo německy, češtinu rychle zapomínají) česky se tiskla jen zábavná literatura pro lidové čtenáře  jsou to knížky lidového čtení a kramářské písně (jarmareční od německého výrazu pro pro výroční trhy) = byly zpívány kramářem (prodavačem), který obvykle ukazoval výjevy z písně na veliké obrázkové tabuli. Obsah pojednával o velikých neštěstích, historických událostech hlavně o válkách a svatbách panovníků, dále o vraždách, o nešťastné lásce končící smrtí, o živelních pohromách Kramářské písně se prodávaly natištěné na listech papíru (největší zájem o ně byl v 2. pol. 18. st.) Čeština přežívá na venkově  pokusy čelit úpadku

Národní obrození = proces utváření novodobého národa = vzkříšení (probuzení) národa Obrození: vědy – historiky, jazykovědci (lat.,něm.) literatury – spisovateli politiky – kolem r. 1848 Významným činitelem: Královská společnost nauk (1774) České muzeum (1818) Matice česká (1831) Václav Matěj Kramerius (1753-1808) vydával 1. české noviny Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny - založil vydavatelství Česká expedice (noviny, časopisy, osvětová a zábavná próza)

5) Divadla – české divadlo se prosazovalo v konkurenci něm. scény a it. opery těžce obrozenci považovali hrané české slovo za velmi důležité, a tak vzniklo Divadlo v Kotcích V roce 1771 byla poprvé uvedena česky hra, přeložená jednoaktovka „Kníže Honzík“

Nosticovo (později Stavovské) divadlo byla zde uvedena premiéra opery Don Giovanni, dirigovaná přímo Mozartem - česky se hrálo jen zřídka

Divadlo Bouda – ryze české divadlo (1786-89) na bývalém Koňském trhu, dn. Václavském náměstí Václavské náměstí roce 1886

První etapa chce zachránit a obnovit český jazyk - 70. léta 18. století – 1805) - vliv klasicismu obranná, čelí germanizaci chce zachránit a obnovit český jazyk (vytvořit jeho pevná pravidla) zvýšený zájem o českou kulturu a dějiny

Josef Dobrovský (1753 – 1829) "Požaduji svědectví, spolehlivá svědectví - nikoliv možnosti; důkazy - nikoliv deklamace," prohlásil roku 1786. Jako vědec, který toto krédo naplňoval celým svým dílem, nemohl mít snadný život. www.reflex.cz/Clanek13840.html

zabýval se českými dějinami zabýval se vývojem českého jazyka zabýval se vývojem české literatury účastnil se vědeckého života v Praze vynikající jazykovědec vynikající historik zakladatel bohemistiky a slavistiky cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Dobrovský

Modrý abbé Tuto přezdívku získal Dobrovský pro svůj oblíbený oděv, který nosil takřka stále – tmavě modrý oblek, vestu, bílé punčochy (příslušnost k jezuitskému řádu). ces.mkcr.cz/cz/img.php?imgid=1254

Dobrovský a čeština Dobrovský se narodil v Uhrách v Ďarmotech jako syn dragounského strážmistra.. Jako nemluvně se s rodinou vrátil do Čech, do Horšovského Týna, tenkrát jazykově německého. V rodině se mluvilo německy, a tak jako dítě češtinu vůbec neuměl. www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/umelec...

Česky se Dobrovský naučil až na gymnáziu v Německém Brodě. Spolužáci se mu posmívali: "Němec brouk, hrnce tlouk, pod lavici je házel , " a do provázeli svou průpovídku kameny. Přes tyto zkušenosti zde zvládl základy češtiny,které pak stále zdokonaloval. Jako literární řeč mu však stále zůstávala bližší němčina. Za mateřský jazyk označoval nicméně češtinu. www.reflex.cz/Clanek13840.html

Dobrovský byl geniální na jazyky. Údajně prý uměl 12 jazyků: česky latinsky německy hebrejsky arabsky hindú staroslověnsky kix.fsv.cvut.cz/.../kdojekdo/foto/dobrov.jpg

Dobrovský působil 11 let jako vychovatel čtyř synů v rodině hraběte Františka Antonína Nostice, nejvyššího purkrabí v Čechách.

DRAMA NA LOVU Do aristokratického prostředí zapadl Dobrovský, "krásný muž vysoké štíhlé postavy, pravidelných rysů, živého pohledu a výrazného duchaplného vzezření, nenuceného a uhlazeného chování",dokonale. S přední šlechtickou rodinou ho sblížila i jedna neobvyklá příhoda. V září 1782 se společně s jedním svým svěřencem účastnil honu. Když spatřil, že hraběnka Nosticová zamířila a nedopatřením vystřelila směrem, kde stál její syn, postavil se s neuvěřitelnou duchapřítomností a obětavostí do rány. Kulka se mladého hraběte jen nepatrně dotkla, zatímco Dobrovskému vjela do kyčle. Nostic omdlel a všichni ho začali křísit. Až po chvíli upozornil jeden myslivec, že zraněn byl vlastně Dobrovský, který se vzápětí skácel k zemi. V následujících dnech se pohyboval mezi životem a smrtí; nakonec se sice uzdravil, ale toto zranění stejně poznamenalo jeho zdraví - tělesné i duševní (deprese). www.reflex.cz/Clanek13840.html

Vila modrého abbé Na dohled Karlovu mostu, mezi Vltavou a Čertovkou stojí v parku, na Kampě, dům, který důvěrně známe jako Werichovu vilu. hn.ihned.cz/c3-17422030-500000_d-vila-modreho... Poté, co byl Dobrovský tragicky zraněn na lovu, se u něj začaly projevovat deprese. Míval prudké výbuchy zuřivosti a musel se léčit v ústavu pro choromyslné. Lékaři mu opakovaně doporučovali klid a práci na zahradě. "Prosím, neodepřete mi prosby mé a vstěhujte se do té zahrady," napsal v květnu 1798 Dobrovskému už dospělý hrabě Bedřich Nostic z Vídně. "Tam můžete vládnnuti celým opraveným domkem a zůstanete nám tak na blízku. Z počátku chci Vás rostlinami, sazenicemi, nářadím atd. co možná podporovati. Snad se nebudete ostýchati na příteli svém někdy toho neb onoho žádati, co on by opomenul a Vám by scházelo." Pětiletý pobyt v klidném prostředí Kampy Dobrovskému zjevně pomohl. Vytvořil tam stěžejní díla Slavín a Slovník německo-český. I když se z domu v roce 1803 odstěhoval, zůstal Nosticově rodině nablízku i v dalších letech.

Ze studijních důvodů navštívil množství knihoven a archivů také ve Švédsku a Rusku. Psal německy a latinsky, ale cítil česky. Česky napsal jen několik statí, ale až na konci svého života. Busta na Kampě poblíž zahradního domku. Josef Dobrovský zemřel v Brně roku 1829, kde má čestný náhrobek. www.atlasceska.cz/praha/dobrovsky-josef/

DÍLO: Geschichte der bóhmischen Sprache und Literatur (Dějiny české řeči a literatury) - s vývojem jazyka vylíčil i historii české literatury Ausfúhrliches Lehrgebáude der bóhmischen Sprache (Zevrubná mluvnice jazyka českého) - stanovil jazykovou normu - navrhl tzv. analogický pravopis hadi-kosi; hady-kosy; sedí-vozí + stanovil, aby se po C psalo jedině –i. Platí dodnes. Česká prozódie – stanovil její zásady (nauky o rytmu jazyka) = doporučil používat přízvučný verš (přízvuk na 1. slabice) Institututiones linguae slavicae dialecti veteris (Základy jazyka staroslověnského) - slavistické dílo

František Martin Pelcl (1734 - 1801) profesor českého jazyka na pražské univerzitě www.cojeco.cz/...//photos/pers3951f3a37d06b.jpg

Václav Thám (1765 - 1816) zakladatel Boudy herec, dramatik, básník, zlataky.cz/images/jan_vaclav_tham_2015.jpg

Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859) - po celý život se věnoval českému divadlu - zakladatel české divadelní komedie fraška: Rohovín Čtverrohý Chudí pocestní malíři Čížek, Čečetka a Stehlík, nemají se svými kresbami úspěch, ranhojič Rohovín Čtverrohý jejich práci navíc veřejně zesměšňuje. Malíři se mu chtějí pomstít, proto se s ním vsadí o sto dukátů, že se svým jménem nedokáže projít drážďanskou branou. Malíři se k bráně dostanou první a postupně jí procházejí pod falešnými jmény (i s falešnými doklady): Josef Jednorohý, Pavel Dvourohý a Jerolím Třírohý. Po nich přijíždí Rohovín Čtverrohý, důstojník si myslí, že si z něj dělá legraci a nechá ho zavřít. Čečetka v důstojníkovi poznává starého přítele, vypraví mu o sázce a poprosí ho, aby Rohovína pustil na svobodu, důstojník ho propustí. cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Kliment_Klicpera

Druhá etapa rozšiřovat slovní zásobu podporovat vlastenectví (1806 – 1830) - vliv preromantismu rozvíjet básnický a odborný jazyk rozšiřovat slovní zásobu podporovat vlastenectví vědecká literatura již psána česky

Josef Jungmann (1773 – 1847) Prosazoval myšlenku, že národ najde sám sebe na základě svého vlastního jazyka. www.ceskatelevize.cz/.../dokumenty_osobnosti_41

Narodil se v rodině ševce z Hudlic u Berouna. www.obec-hudlice.cz/.../jungmann.jpg Narodil se v rodině ševce z Hudlic u Berouna. Vystudoval filozofii a práva na pražské univerzitě. Stal se profesorem na gymnáziu v Litoměřicích a v Praze.

jazykovědec tvůrce slovníků literární historik překladatel žurnalista básník

1. vědeckého časopisu Krok stál při zrodu Matice české inicioval vytvoření 1. vědeckého časopisu Krok stál při zrodu Matice české 2x zvolen děkanem filozofické fakulty rektorem univerzity

požadoval zavedení češtiny do škol a úřadů píše už česky nepochybuje o obrodě českého jazyka

Slovník česko-německý pětidílný práce za 30 let pokusil se shromáždit slovní zásobu češtiny obsahuje 120 000 slov (některá z nich nově utvořil – např. ozvěna, povídka jiné převzal z jiných slovanských jazyků – např. věda, vzduch)

Historie literatury české Slovesnost byla to teorie literatury a čítanka pro gymnázia nebyla tištěna švabachem, ale jako 1. učebnice u nás latinkou Historie literatury české - dějiny české literatury

František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852) - básník kritik publicista překladatel (ruš.,pol., něm., ang.) básník sběratel lidové poezie en.wikipedia.org/wiki/František_Čelakovský

redaktor Pražských novin a jejich beletristické přílohy „Česká včela“ nedokončil vysokoškolská studia redaktor Pražských novin a jejich beletristické přílohy „Česká včela“ - profesor slavistiky na univerzitě ve Vratislavi www.cojeco.cz/...//photos/pers3940d7f16d41f.jpg

Slovanské národní písně Mudrosloví národu slovanského ve příslovích sebraná slovanská přísloví a pořekadla Ohlas písní českých - převahu mají lyrické písně balada Toman a lesní panna (tragický příběh zklamaného milence, kterého zvábí lesní panna) Ohlas písní ruských - básně připomínají ruské zpěvy, tzv. byliny = oslavují hrdinství a sílu rus. bohatýrů př. Ilja Muromec www.mu-st.cz/.../podskali/celakovsky_2.jpg

Téma: Národní obrození – 8. ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)