Dej 2 Moderní směry v umění 19.-20. st. /2 Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Pointilismus (1880 Francie) Hlavní zájem pointilistů byl zaměřený na působení barvy a proces vidění, množství malých bodů namíchané barvy vedle sebe, které potom splynuly do jemných smíchaných tónů a odstínů, motiv je jen záminkou pro pokus o vědeckou přesnost přirovnat malbu k procesu vidění, obrazy působí staticky, plošně, dekorativně, barvy pastelové. Náměty: krajina, figury, motivy cirkusu G. Seurat: Eiffelova věž, 1889

Georges Seurat 1859-1891 Francouzský malíř Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte, 1884–1886

Georges Seurat Stojící modelka,1886 Cirkus1890-91

Paul Signac 1859-1891 Francouzský malíř Snídaně, 1886

Paul Signac Žena upravující si vlasy, 1892 Pínie, 1909

Postimpresionismus (1880-1920, Francie) I když postimpresionističtí umělci často vystavovali společně, nebyli sdruženi v žádném společenství a neměli na rozdíl od impresionistů přesně stanovené podmínky či pravidla tvorby. Byli velkými individualisty a samotáři – Cézanne maloval v Aix-en-Provence v jižní Francii, Gauguin v roce 1891 odjel na Tahiti, van Gogh žil zcela sám nebo ve vlastním vyhnanství v Arles.

Paul Cézanne 1839-1906 Francouzský malíř, Autoportrét,1879-85 Francouzský malíř, analyticky rozkládal a skládal svět, předměty zjednodušoval na elementární základní tvary. Má vliv na kubisty, krajiny a zátiší, maluje tak, aby nepoléhali vlivu světla a perspektivy. Dáma v modrém,1899

Paul Cézanne Jablka a pomeranče,1895-1900 Mladík v červené vestě, 1888-1890

Paul Gauguin 1848-1903 Námořník, bankovní úředník, francouzský malíř Autoportrét, 1889

Paul Gauguin Bretonské dívky tančí, 1888 Duševní skutečnost zjednodušuje na tvary, bez stínů a detailů, zářivé plochy barev se zvýrazněnými konturami, směřuje k symbolismu Žlutý Kristus,1889

Paul Gauguin Utíká před civilizací na Tahiti Dívky s květy mangovníku,1899 Zlato jejich těl, 1901

Vincent van Gogh 1853-1890 Holandský malíř, předchůdce expresionistů, přítel Gauguina, za svůj život prodal jediný obraz, dnes zná jeho jméno celý svět. Autoportrét,1889

Vincent van Gogh Směřuje k expresionismu, barvy v intenzivním kontrastu, červená-zelená, modrá-oranžová, žlutá-fialová, s Gauguinem tvoří v francouzském Arles, maluje obrazy květin, ovocných stromů, mostů, domů, interiérů. Slunečnice,1888

Vincent van Gogh V osobním životě strádá - pracovní úsilí, nejistota, finanční potíže a v neposlední řadě i absint jsou tím, co ho pozvolna ubíjí. Těžce na něj doléhá i samota, kromě bratra Thea nemá nikoho, na koho by se mohl obrátit se svými nejistotami a s kým by se mohl podělit o svůj tvůrčí zápal. Přítel Gauguin není tím pravým, kdo by ho mohl z jeho samoty vytrhnout, jejich vztah je jedním z nejtrýznivějších, jaké prožívá. Mezi oběma významnými malíři se začínají stupňovat spory a hádky, vše spěje k dnes všeobecně známému vyvrcholení (známému ovšem jen z Gauguinova podání) - po jedné zvláště prudké hádce vychrstne Gauguinovi do obličeje sklenku absintu a vrhne se na něj s břitvou. Ještě té noci si pak van Gogh uřízne toutéž břitvou část ušního boltce, kterou pak zabalenou v papíru odnese do veřejného domu, aby je odevzdali jedné prostitutce. Příští den ráno je pak van Gogh nalezen zakrvácený a v záchvatu šílenství musí být separován. Devatenáct občanů Arles v reakci na to sepíše žádost o internaci "nebezpečného šílence" van Gogha a Vincent musí město opustit.

Vincent van Gogh Cypřiše pod noční oblohou, 1889 Kostel v Auvres,1890 Moruše, 1889

Fauvismus (1903-1907 Francie) (ze slova le fauve - šelma) Fauvisté nevytvořili žádný program. Šlo jim o čistou barvu a jednoduchou zkratku, o konstrukci obrazového prostoru bez modelace a stínování, o dokonalou harmonii mezi emocionálním výrazem a dekorativní kompozicí. Výrazová síla obrazu má vycházet z barevné plochy, kterou vnímá divák "ve svém nitru".

Henri Matisse 1869-1954 Pohled na Collioure,1906 Barevné plochy klade vedle sebe tak, že kontrasty studených a teplých barev vytvářejí vystupování a ustupování ploch a vzbuzují tak představu objemu. Francouzský malíř

Henri Matisse Žena se zeleným pruhem, 1905 Madam Matisseová,1907

Henri Matisse Tanec, 1910 Žena před akváriem,1921

Expresionismus (1885-1900)  Hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence, co nejvěrněji zobrazuje pochody v lidské mysli, emoce, city, vášně a pudy. První období vyjadřuje reakci na naturalismus a impresionismus 19. století i na dílo postimpresionistů a projevují se v něm vlivy symbolismu, důraz klade na precizní kresebnost, přechází až do karikatury a prudké barevnosti.

Edvard Munch 1863 - 1944 Norský malíř, v díle pocity smutku a úzkosti z osamění, neustále je obklopen smrtí, která byla součástí jeho každodenního života a určitě se podílela i na jeho šílenství. Autoportrét,1895

Edvard Munch Výkřik,1893

Edvard Munch Golgotha,1900 Večer na ulici Karla Johana,1892

Edvard Munch Puberta,1894 Madona,1894-95

Expresionismus (1905-1940 Německo) Druhé období je ovlivňováno francouzskými fauvisty, kteří nikdy nedošli ke tvarové deformaci a koloristické zvůli německých expresionistů; do tohoto období náleží: skupiny Die Brücke (Most,1905-1913 Drážďany, Německo) Ernst Ludwig Kirchner Emil Nolde absence formy, barva jakoby mimovolně rozteklá Der Blaue Reiter (Modrý jezdec,1911-1914 Mnichov, Německo) Vassily Kandinskij odvážné použití barev vzdálených přírodě, harmonie, beznámětové malířství Paul Klee vzpomínky a halucinace, parodie dojmů a myšlenek Der Sturm Oskar Kokoschka odmítá komerčnost umění, zbaveného zážitkové hodnoty

Ernst Ludwig Kirchner 1880-1938 německý malíř a grafik. Jeden ze čtveřice zakladatelů umělecké skupiny Die Brücke Herečka Marcella, 1910 Autoportrét nemocného, 1918

Emil Nolde 1867-1956 Německý malíř a grafik pod vlivem umělců Die Brücke byl fascinován městským životem restaurantů, kabaretů a kaváren, 1913-14 se účastnil německé Imperiální kolonizační výpravy na Novou Guineu, kde měl možnost studovat umění domorodců, navštívili Moskvu, Soul, Tokio, Peking, Šanghaj, Hong Kong, Manilu a Jávu, svých poznatků využil k vytváření nevšedních soch a plastik ovlivněných jejich primitivní kulturou, náměty jeho obrazů akvarelů jsou i biblické výjevy a květiny. Květinová zahrada

Vassily Kandinskij 1866-1944 ruský malíř, grafik a teoretik umění, který později žil a pracoval v Německu a ve Francii, považován za autora prvního abstraktního obrazu (1911). Kompozice improvizace, 1910

Paul Klee 1879 -1940 Švýcarský moderní malíř, grafik a ilustrátor, od 20. let vyučoval na Bauhausu v Dessau a od roku 1931 na akademii v Düsseldorfu. r.1933 byl nacisty označen za zvrhlého umělce, jeho obrazy se nesměly vystavovat a musel uprchnout do Švýcarska. Motiv z Hamamet, 1914

Oskar Kokoschka 1886-1980 Rakouský malíř, ilustrátor a grafik. Maluje expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a krajiny, především množství městských a krajinných panoramat. Autoportrét, 1913

Kubismus (1908-1920 Evropa) Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně, zobrazovaný předmět byl rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary (především krychle - latinsky cubus), snažil se počítat i se čtvrtou dimenzí (ovlivněno A. Einsteinem) a s nekonečnem, řeší nové problémy perspektivy a vytváří nové prostorové vztahy mezi předměty. Picasso: Avignonské slečny 1906-7

Pablo Picasso 1881-1973 modré období (1901-1904) pesimismus, žebráci růžové období (1905-1907) veselý cirkus, klauni období ovlivněné Afrikou, (1908-1909) temnosvit, pevné tvary analytický kubismus (1909-1912) plochy a objemy se rozpadají na samostatné prvky bez perspektivy, mnohopohledovost, nové celky, figury, předměty, písmo, číslice, napodobení dřeva, mramoru, vzniká koláž, význam pro vyjádření prostoru syntetický kubismus (1912-1919) znaky předmětu, živá barevnost, blízko k abstrakci …atd. Španěl malíř,grafik, ilustrátor, sochař, od roku 1900 v Paříži http://www.ceskatelevize.cz/program/vypravej/historie/1973/zemrel-malir-pablo-picasso/

Pablo Picasso Akrobatka na míči, 1905 Tragedie, modré1903 Chlapec s dýmkou, růžové1905

Pablo Picasso Marie Therese Walter,1937 Autoportrét, 1907

Pablo Picasso Hlava ženy, 1909 Tři muzikanti,1921

Pablo Picasso - Guernica Po bombardování stejnojmenného baskického města fašistickým letectvem r. 1937 vytvořil monumentální obraz (349 x 776 cm) Guernica, barvy šedá, černá a bílá zdůrazňují zoufale chmurnou náladu tohoto výjevu, postavy s dramatickými pohyby a úzkostným výrazem ve tváři se hroutí, padají a křičí, působivý obraz ničivých sil, které ohrožovaly lidský život a civilizaci, nadčasový obraz teroru a násilí proti člověku i proti zvířeti.

Pablo Picasso Holubice míru Podporoval světové hnutí obránců míru, pro něž vytvořil slavný plakát. Jacqueline v květech,1954

Georges Braques 1882-1963 Francouzský malíř a sochař, maloval především zátiší, celou řadu zajímavých portrétů, užíval tlumené tóny, jeho hnědě-šedá plátna vytvářela dojem dřevěného povrchu, který byl v počátečních stádiích kubismu základním prvkem obrazu Akt,1907-8

Georges Braques Hlava ženy,1909 Portugalec,1911 Housle a svícen,1910

Emil Filla 1882-1953 Český kubistický malíř, s expresivním výrazem Čtenář Dostojevského, 1907 Koupání, 1912 Zátiší s Uměleckým měsíčníkem, 1914

Bohumil Kubišta 1884-1918 Český malíř, grafik a teoretik umění, kubistické, futuristické a surrealistické obrazy Sv.Šebestian,1912 Fakír, 1915

Josef Čapek 1887–1945 Český malíř pod vlivem kubismu, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor, autor slova „robot“. Pejsek s kočičkou a hračky, 1929 Černošský král,1920 Dívka s fialovou stužkou, 1913

Václav Špála   1885-1946 Český malíř, grafik a ilustrátor, vycházel z fauvismu, později přešel ke kubismu Koupání,1919 Na řece Otavě,1929

František Kupka 1871-1957 Český abstraktní malíř a grafik, jeden z organizátorů československé legie ve Francii za 1. sv. války Mezi vertikálami, 1911-12 Amorfa dvoubarevná fuga,1912

Otto Gutfreund 1889–1927 Český kubistický sochař Don Quijote, 1911 Hlava ženy, bronz 1912-13

Josef Gočár 1880-1945 Jeden z předních českých kubistických architektů, pokračoval ve funkcionalismu Lázeňský komplex v Bohdanči, 1913 Dům U Černé matky Boží, Praha, 1912

Josef Gočár Pro Hradec Králové zpracoval nový územní plán města, plán nábřeží, výstavbu podél Labe, budovy škol a zástavbu dnešního Ulrichova náměstí, systém vnějšího dopravního okruhu. Gymnázium J. K. Tyla Hradec Králové, 1927

Funkcionalismus 20.-70. léta 20. století Architektonický sloh, forma je druhotná za funkcí, budovy jsou velice strohé, účelné, ale umělecké, „ornament je zločin“ používají se nové materiály např. šarlatové cihly, železo nebo beton.

Le Corbusier vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret 1887–1965 Původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř žijící ve Francii. Svým dílem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury, je považován za největšího architekta 20. století

Le Corbusier

Ludwig Mies van der Rohe 1886-1969 Německý architekt, žijící od roku 1938 v USA Interiér Památka UNESCO

Vladimír Karfík 1901–1996 Československý architekt a vysokoškolský pedagog

Konstruktivismus (1915 Rusko) Název pro architektonické a umělecké hnutí, aktivní zejména po Říjnové revoluci 1917, zformoval ruský avantgardní umělec Vladimir Tatlin. Hlavní je konstrukce a její vertikalita, potřeba rozšířit průmysl, po VŘSR přechod k industriálnímu věku, zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby. Prolínal se s raným funkcionalismem, unikátní směr, kombinuje prostředky - kovy, dráty, umělá hmota-litografie fotografie, Objevuje se i v poezii,divadle a filmu.

Konstantin Melnikov 1890—1974 Ruský architekt Melnikův moskevský dům, 1927 Garáže na Novorjazaňské ulici v Moskvě

Ljubov Popova   1889-1924 Jedna z nejdůležitějších a nejtalentovanějších postav ruské avantgardy, vytvářela svoje díla pod vlivem konstruktivismu a kladla vysoký důraz na užití barev a forem, věřila, že by umění mělo sloužit užitečnému účelu, což dokládá její tvrzení: „Nikdy jsem se žádným svým uměleckým úspěchem nebyla tak spokojená, jako když jsem viděla chuďase nebo dělníka kupovat kus plátna, který jsem já sama navrhla.“ Konstrukce vesmírné síly kolem r. 1920 – 1921

Futurismus (1909-1914 Itálie) Zakládá Filippo Thomas Marinetti, italský básník, (latinsky Futurus=budoucí), zavrhují předchůdce, odmítají všechny dosavadní kulturní a umělecké hodnoty, moderní svět pro ně je nejlepší inspirací „Automobil je hezčí než Niké Samotrácká“, nadšení strojovou technikou, rychlostí, hledání výrazu pro pohyb – rozfázování. Velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého).

Umberto Boccioni 1882-1916 Italský malíř a sochař, zabýval se zachycením pohybu – nezobrazoval postavu samotnou, spíše vzdušnou turbulenci, která jeho postavy pomyslně obklopovala. Oblé a zaostřené tvary děl svým podáním pak jen podporovaly dojem dynamického smyslu síly. Dynamika cyklisty, 1913

Umberto Boccioni Unikátní forma kontinuity vesmíru, 1913, bronz

Surrealismus (1924-1950 Evropa) Hledají nadskutečnost, usilují o osvobození mysli, zdůrazňují podvědomí, překonávají rozkol mezi skutečností a fantazií, mezi uměním a společností, vnitřním a vnějším světem, zakladatelem je francouzský básník André Breton, psychický automatismus, vyloučení kontroly rozumu, koláže.

Max Ernst 1891-1976 Francouzský malíř německého původu, žijící v USA Pokušení sv. Antonína, 1945 Ochránce domácího krbu, 1937

Hans Arp 1886-1966 Německý sochař, malíř a básník. Píseň,1937 Lidské zhutnění,1933

Joan Miró 1893–1983 katalánský malíř, sochař a keramik. Harlekýnův karneval, 1924-25 Portrét paní Miró, 1929

Salvador Dalí 1904 -1989 španělský malíř, grafik, fotograf, sochař Jeho rané fantaskní obrazy patří k nejvýznamnějším artefaktům surrealismu, fascinovala ho i Einsteinova teorie relativity, která zcela převrátila zažité pojetí času a prostoru. Pokušení Sant'Antonio,1946

Salvador Dalí Persistence paměti, 1931 “Tekoucí” a “pevné” hodiny symbolizují jeho teorii času – spojenou s teorií relativity Sen,1937

Toyen - Marie Čermínová 1902-1980 Česká malířka a grafička, žijící ve Francii, odmítla dobovou ženskost a dokumentovala to způsobem života Noc, litografie, 1936 Zbytek noci, 1934

Jindřich Štýrský 1899-1942 Český malíř, fotograf a básník, v letech 1928-29 byl ředitelem Osvobozeného divadla, kde spolupracoval s V. Nezvalem. Z mého deníku,1933

Dej 2 Moderní směry v umění 19.-20. st. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity materiály, obrázky z publikací a www stránek Pijoan, José: Dějiny umění 8, 9,Odeon, Praha 1984 kolektiv autorů: Encyklopedie světového malířství,Academia ČSAV 1975 artmuseum.cz cs.wikipedia.org abcgallery.com dejiny.archii.cz udu.ff.cuni.cz