Sociologie B2 AR 2012/2013 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. Fakulta sociálních studií katedra sociologie

Techniky sběru empirických dat

Pozorování Rozhovor Dotazník Studium písemných pramenů (analýza dokumentů) Experiment

Pozorování 1) Standardizované a nestandardizované pozorování 2) Přímé a nepřímé pozorování 3) Zúčastněné a nezúčastněné pozorování 4) Anonymní a neanonymní (skryté a zjevné) pozorování

Výhody Data se shromažďují v přirozených podmínkách, jsou aktuální Anonymní zúčastněné pozorování poskytuje autentické a nezkreslené informace o sledovaných jevech Umožňuje sledovat sled vztahů a souvislostí zpřístupněný pouze pozorováním Možnost proniknout do hloubky a detailů řešeného problému

Časová a finanční náročnost Problematický záznam dat – zejména v případě anonymního zúčastněného pozorování Zkreslení dat – efekt pozorovatele v případě zjevného pozorování Chyba prvního dojmu (haló efekt)- nežádoucí usměrnění a nežádoucí selekce pozorovaných informací v závislosti na prvním dojmu Etické otázky – metody pozorování, některé skryté formy pozorování bez souhlasu pozorovaných, nutnost zachování soukromí Ztráta objektivity v přístupu badatele při dlouhodobém pozorování v případě zúčastněného pozorování V případě nestandardizovaného pozorování nedostatečná možnost zobecnitelnosti výsledků Nevýhody

Rozhovor 1) Standardizovaný a nestandardizovaný 2) Zjevný a utajený rozhovor 3) Individuální a skupinový rozhovor 4) Měkký, neutrální a tvrdý 5) Hloubkový rozhovor 6) Biografický rozhovor 7) Panelový rozhovor 8) Řízené rozhovory s dotazníkem

Výhody Menší nároky na iniciativu respondenta, je obtížnější vynechat odpovědi na některé otázky Víme, že dotazovaná osoba je ta, která byla vybrána do vzorku Proporce úspěšně dokončených rozhovorů je vyšší, než návratnost dotazníků Standardizované rozhovory – pokrytí velkých souborů respondentů, rychlé a přesné statistické zpracování dat, zobecnitelnost Nestandardizované rozhovory – mnoho detailních informací, autenticita výpovědí, hlubší porozumění

Nevýhody Velice pracná a nákladná technika sběru dat Vyžaduje spolupráci vyškolených tazatelů v terénu (hrozí falzifikace dat, zkreslení osobností tazatele, nepřesné záznamy odpovědí) Výzkum na prostorově rozptýleném vzorku je nákladný Osobní dotazování - anonymita výzkumu je pro respondenty málo přesvědčivá Problém reaktivity - vliv osobnosti tazatele na dotazovaného, možné zkreslení dat

Dotazník 1)Přímé dotazování 2) Dotazník poštou

Základní pravidla při tvorbě otázek v dotazníku – jak se správně zeptat? Otázka musí mít jednoznačnou vazbu na sledované cíle výzkumu a hypotézy Otázka musí být srozumitelná, jednoznačná a nezavádějící Otázka musí stavět na tom, co respondent zná, na co je schopen odpovědět Otázka by měla být emocionálně přijatelná

Základní pravidla při tvorbě otázek v dotazníku – čemu se při konstrukci otázek vyhnout? Neptat se v jedné otázce na dvě věci současně Nenavádět otázkou k určitému typu odpovědí Vyhnout se nespisovným a nesrozumitelným výrazům Vyhnout se dvojitému záporu

Je následující uzavřená otázka správně formulovaná? „Jak jste spokojeni s politikou P. Nečase a zahraniční politikou vlády obecně“? a)ano, zcela spokojen; b) jen částečně spokojen; c) spíše nespokojen; d) zcela nespokojen. Vysvětlete. Přináší následující otázka v dotazníku reliabilní data? „Díváte se často na televizi“? a) ano; b) ne. Vysvětlete.

Výhody Lze postihnout velké soubory respondentů, relativně rychle a při poměrně nízkých nákladech (nízká náročnost na čas a finance) Nízká reaktivita, vysoce přesvědčivá anonymita Rozptýlený vzorek respondentů lze poměrně levně a rychle zachytit pomocí dotazníku poštou Použití techniky dotazníku nevyžaduje vždy přítomnost tazatelů, snižují se náklady na jejich proškolení Kvalita dat není zatížena možnými chybami tazatelů (nepřesné záznamy odpovědí, falzifikace dat)

Nevýhody V případě dotazníku poštou nízká návratnost O dotazníku vyplněného bez přítomnosti tazatele není zřejmé, jestli byl skutečně vyplněn tím, komu byl adresován Vysoké nároky na iniciativu respondenta, objevuje se neúplné vyplnění dotazníků

Experiment Experiment je metodou zjišťování různých jevů a situací, jejich vzájemných vztahů, a to v určitých podmínkách, které jsou záměrně – uměle navozeny nebo vyvolány. Metodu experimentu můžeme charakterizovat jako vědeckou snahu poznání jevů, ve které výzkumník záměrně a účelově manipuluje nebo jinak usměrňuje nezávislou proměnnou a systematicky sleduje efekty těchto manipulací v podobě konkrétních účinků na závislé proměnné, kde k žádným vnějším intervencím ze strany výzkumníka nedochází.

Milgramův experiment

V roce 1963 americký sociální psycholog Stanley Milgram Milgram experimentálně ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu. Výsledky tohoto experimentu byly šokující.

Experiment proběhl na Univerzitě Yale, dobrovolnící byli získání na základě inzerátu, dostali odměnu 4 dolary Respondenti byli informováni, že jde o experiment sledující okolnosti učení Respondenti byli dále rozlosováni do dvojic učitel/žák – losování bylo výzkumníky nastaveno tak, aby se učitelem stal vždy skutečný respondent a žákem člen výzkumného týmu Učitel viděl, jak byl žák odveden do vedlejší místnosti a připoután do křesla

Učitel seděl v místnosti s mikrofonem, reproduktorem a pultem s 30 tlačítky označenými od 15V do 450V 15V – „lehký šok“ 435V- „těžká rána“ 450V – „XX“ Učitelovi bylo řečeno, že bude zkoumán vliv učení na bolest V případě chybné odpovědi měl dát učitel žákovi elektrický šok – bylo učitelům řečeno, že to bude trochu žáky bolet, ale nebude to nebezpečné

Na začátku experimentu se žáci „pletli“ jen málo – s narůstající intenzitou šoků však chyb přibývalo Učitel slyšel následující: 75V - žák začíná naříkat 120V – žák křičí, že to že to bolí 150V - žák volá, „nechci pokračovat“ 180V – žák sténá, nemůže bolest vydržet 270V – výkřiky žáka jsou stále zoufalejší 300V – žák volá, že nebude odpovídat Experimentátor učiteli říká, že mlčení je špatná odpověď! Učitel je nabádán pokračovat. 330V – žák se neozývá, je slyšet ticho.

Experimentátor učitele povzbuzuje: „Prosím pokračujte“ „Experiment vyžaduje, abyste pokračoval“ „Je nezbytné, abyste pokračoval“ „Nemáte jinou volbu, musíte pokračovat“

A výsledky experimentu?

100% učitelů (respondentů dobrovolníků) pokračovalo do stupnice 300V 63% učitelů došlo až na konec stupnice (450V) – i když se trochu zdráhali a vyjadřovali obavy, že žák může zemřít

Reaktivita výzkumných technik Problémem empirických výzkumů jsou různá zkreslení vyvolaná výzkumnými stimuly (žádná technika sběru dat není dokonalá) Problém: měřící aparát ovlivňuje měřený systém (reaktivní a nereaktivní metody sběru informací) Jaké techniky lze považovat za reaktivní či naopak nereaktivní techniky výzkumu???

Pozorování jako reaktivní technika EFEKT POZOROVATELE „Hawtornský experiment“

Dotazník jako reaktivní technika MĚŘENÍ JAKO ZDROJ ZMĚNY MĚŘENÉHO SYSTÉMU STEREOTYP VE VOLBĚ ODPOVĚDÍ „Asijská nemoc“

Představme si, že se objevila zákeřná choroba a očekává se, že v důsledku této nemoci zemře 600 spoluobčanů. Existují zde při tom dvě možnosti, jak se s nemocí vyrovnat.

Program 1 zajistí, že bude 200 lidí zachráněno, Program 2 zajistí, že s 1/3 pravděpodobností přežijí všichni a s 2/3 pravděpodobností zahyne všech 600 lidí. V takto pozitivně zarámovaném problému většina respondentů volí Program 1 a vyhne se rizikovější variantě nabízející Program 2.

Jiná skupina respondentů stojí před stejným problémem, jen volí z jiných typů Programů. Program 3 zajistí, že 400 obyvatel zemře, Program 4 zajistí, že s 1/3 pravděpodobností nikdo nezemře, a s 2/3 pravděpodobností zahyne všech 600 lidí. V takto negativním rámu většina respondentů volí Program 4, tedy variantu rizikovější. Programy 1 a 3 jsou varianty v oboru případech logicky podobné, ovšem vyvolávají odlišné psychologické reakce. Jistota záchrany 200 lidí se zdá být atraktivnější volbou, než jistota úmrtí 400 lidí.

Příklad Čeká vás operace Lékař 1 – z 90% pravděpodobností přežijete Lékař 2 – pravděpodobnost, že zemřete je 10 % Jakého lékaře si zvolíte?

Rozhovor jako reaktivní technika EFEKT VÝBĚRU ROLE

Problematika výběru objektů zkoumání v sociologickém výzkumu Když už známe odpověď na otázku „jak zkoumat“, zaměřme se na otázku „koho budeme zkoumat“

Základní a výběrový soubor Základní a výběrový soubor „populace“ a „vzorek“

Základní soubor – populace (skupina všech nositelů vlastností, které chceme zkoumat) Výběrový soubor – vzorek (skupina jednotek, které skutečně pozorujeme) a) zkoumání vyčerpávajícím způsobem (vyčerpávající šetření) – zahrneme-li všechny jednotky základního souboru b) zkoumání založené na výběrovém postupu (výběrová šetření) – zahrneme-li pouze část jednotek základního souboru

Příčiny zkreslení výběrových šetření – co se při hodnocení studií sleduje? Kdo prováděl šetření? Jaký byla opora výběru? Jak byl vzorek vybrán? Jak byl vzorek veliký? Jaká byla návratnost? Jak byli jedinci kontaktováni? Kdy bylo šetření provedeno? Došlo ke zkreslení odpovědí?

Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti Jaké základní podmínky musíme splnit, abychom mohli zjištění získaná na výběrovém souboru zobecnit na všechny jednotky základního souboru? Co je to reprezentativnost a jak se reprezentativnosti v sociologickém výzkumu dosahuje? Základní podmínky reprezentativnosti !!!!!!!!!! 1) minimální velikost výběrového souboru 2) každá jednotka základního souboru musí mít stejnou pravděpodobnost výběru

Problém reprezentativnosti 1) minimální velikost výběrového souboru Na čem závisí velikost výběrového souboru? Jakým pojmům je třeba rozumět? (velikost populace, variabilita, výběrová chyba, hladina významnosti, směrodatná odchylka)

Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti Krabice (základní soubor) – 80% bílých a 20 % černých kuliček (celkem 1000 kuliček) Chceme dosáhnout reprezentativního výběrového vzorku z hlediska distribuce barev v populaci všech kuliček! S rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi strukturou populace a vzorku …….? Velikost vzorku a interval spolehlivosti ( 95% hladina významnosti pro alternativní znaky při distribuci 50 % a 50 %)

Velikost vzorku Interval spolehlivosti % % ,5%

Problém reprezentativnosti 2) Co se stane, když jednotky základního souboru nemají stejnou šanci výběru? Jak to nevyšlo americkému týdeníku Literary Digest) V letech 1920, 1924, 1928, 1932 se podařilo odhadnout výsledky amerických prezidentských voleb. Respondenti byli vybíráni na základě telefonních seznamů, evidence řidičských průkazů – vzorek zhruba 2 miliony osob V roce 1936 podle týdeníku L.D. měl vyhrát prezidentský kandidát London o 14 % před F. D. Roosveltem Jak to dopadlo, kdo vyhrál? Proč tento odhad L.D. nevyšel ?

Problém reprezentativnosti Problém reprezentativnosti Malá nápověda: F.D. Roosvelt – demokrat, program NEW DEAL (opatření v boji s hospodářskou krizí), podpora slabších sociálních vrstev V předchozích letech sehrávalo důležitou roli v otázce volebních preferencí náboženské vyznání, zeměpisná poloha,..., voličů V roce 1936 – v době krize - byl rozhodujícím faktorem volby prezidentského kandidáta……………????? Krize přivedla k volebním urnám i ……….?????

Výběrové postupy 1) Reprezentativní (náhodné-pravděpodobnostní výběry) 2) Kvazi-reprezentativní (kvótní výběr, výběr na základě dobrovolnosti a dostupnosti) 3) Nereprezentativní (malé výběry, monografická šetření, experimenty)

Reprezentativní výběrové postupy 1) prostý náhodný výběr (losování) 2) systematický výběr (výběr s oporou) 3) náhodný stratifikovaný výběr 4) vícestupňový náhodný výběr

Kvazi reprezentativní výběrové postupy 1) kvótní výběr 2) výběr typů 3) anketární výběr

Nereprezentativní výběrové postupy 1) malé výběry 2) monografická šetření 3) experimentální šetření