METEOROLOGIE Vendula Macháčová

METEOROLOGIE VĚDA ZABÝVAJÍCÍ SE ATMOSFÉROU STUDUJE JEJÍ SLOŽENÍ, STAVBU, VLASTNOSTI, JEVY A DĚJE V NÍ PROBÍHAJÍCÍ, NAPŘÍKLAD POČASÍ METEOROLOGIE JE POVAŽOVÁNA ZA ČÁST FYZIKY KLIMATOLOGIE – OBOR METEOROLOGIE VĚDA O PODNEBÍCH NA ZEMI

METEOROLOGICKÉ PRVKY OBLAČNOST ZÁŘENÍ DÉLKA SLUNEČNÍHO SVITU VÝŠKA A STAV SNĚHOVÉ POKRÝVKY AEROSOLY V OVZDUŠÍ ATMOSFÉRICKÁ ELEKTŘINA RADIOAKTIVITA ATMOSFÉRICKÝ TLAK TEPLOTA VLHKOST VZDUCHU RYCHLOST VĚTRU SMĚR VĚTRU SRÁŽKY VÝPAR

ATMOSFÉRA VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ ČISTÁ ATMOSFÉRA – SMĚS PLYNŮ VODNÍ PÁRA, VODNÍ KAPKY, LEDOVÉ ČÁSTICE ZNEČIŠŤUJÍCÍ PŘÍMĚSI – AEROSOL, KONDENZAČNÍ JÁDRA, AEROSOLY ANTROPOGENNÍHO PŮVODU OTÁZKA: VÍTE JAK ŘÍKÁME AEROSOLŮM S OBSAHEN PEVNÝCH ČÁSTIC A JAK S OBSAHEM KAPALNÝCH ČÁSTIC? ODPOVĚĎ: DÝM, MLHA

VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ATMOSFÉRY TROPOSFÉRA 0-10km tryskové letadla STRATOSFÉRA 10-50km dosah balónů OZONOSFÉRA MEZOSFÉRA 50-80km TERMOSFÉRA 80-500km raketoplán EXOSFÉRA nad 500km družice !OZÓN JE DŮLEŽITOU SOUČÁSTÍ ATMOSFÉRY – ZABRAŇUJE PRŮNIKU UV ZÁŘENÍ! OTÁZKA:KTERÁ VRSTVA ATMOSFÉRY JE NEJVÍCE VYUŽÍVÁNA LIDMI? ODPOVĚĎ: TROPOSFÉRA

ATMOSFÉRICKÝ TLAK HODNOTA JE NEJVĚTŠÍ NA ZEMSKÉM POVRCHU S ROSTOUCÍ VÝŠKOU KLESÁ TLAK S MENŠÍ HODNOTOU – PODTLAK TLAK VĚTŠÍ – PŘETLAK MĚŘÍME RTUŤOVÝMI TEPLOMĚRY, BAROGRAFY JEDNOTKA HEKTOPASCAL hPa OTÁZKA: JAK OZNAČUJEME PROSTOR S NULOVÝM TLAKEM? ODPOVĚĎ: VAKUUM

TLAKOVÉ ÚTVARY TLAKOVÁ NÍŽE (CYKLONA) OBLAST, VE KTERÉ JE ATMOSFÉRICKÝ TLAK NIŽŠÍ NEŽ V OKOLÍ VYTVÁŘENÍ VELKÉ OBLAČNOSTI TLAKOVÁ VÝŠE (ANTICYKLONA) TLAK JE VZHLEDEM K OKOLÍ VYŠŠÍ TYPICKÁ JE MALÁ OBLAČNOST, JASNO ATLAS: PODÍVEJTE SE NA ROZLOŽENÍ OBLASTÍ TLAKOVÉ VÝŠE A NÍŽE NA ZEMI

CORIOLISOVA SÍLA NA ZEMI SE JAKÁKOLIV HMOTA, POHYBUJÍCÍ SE VE SMĚRU POLEDNÍKŮ, ODKLÁNÍ NA SEVERNÍ POLOKOULI DOPRAVA NA JIŽNÍ POLOKOULI PAK DOLEVA VÝZNAMNÉ A JASNĚ VIDITELNÉ JSOU PROJEVY CORIOLISOVY SÍLY V METEOROLOGII NA SEVERNÍ POLOKOULI SE OTÁČEJÍ TLAKOVÉ NÍŽE VŽDY DOLEVA A TLAKOVÉ VÝŠE DOPRAVA, NA JIŽNÍ PŘESNĚ OPAČNĚ.

PROJEVY CORIOLISOVY SÍLY OVLIVNĚNÍ ATMOSFÉRICKÝCH A OCEÁNICKÝCH PROUDŮ ŘEKY TEKOUCÍ ZE SEVERU NA JIH VYMÍLAJÍ VÍCE VÝCHODNÍ BŘEH, ŘEKY TEKOUCÍ Z JIHU NA SEVER PAK BŘEH ZÁPADNÍ. V DŮSLEDKU TOHO ŘEKY V MĚKKÉM PODLOŽÍ VYTVÁŘEJÍ MEANDRY PŘEMÝŠLEJTE: JAK MŮŽEME DOMA POZOROVAT ÚČINKY CORIOLISOVY SÍLY?

VZDUCHOVÉ HMOTY VELKÉ OBJEMY VZDUCHU Z TERMODYNAMICKÉHO HLEDISKA SE VZDUCHOVÉ HMOTY DĚLÍ NA: TEPLÉ (STABILNÍ, INSTABILNÍ) – PŘESUNUJÍ SE NAD STUDENĚJŠÍ OBLASTI, KDE SE OCHLAZUJÍ, STUDENÉ (STABILNÍ, INSTABILNÍ) – PŘESUNUJÍ SE NAD TEPLĚJŠÍ OBLASTI, KDE SE OTEPLUJÍ, MÍSTNÍ (STABILNÍ, INSTABILNÍ) – ZACHOVÁVÁ SI SVÉ VLASTNOSTI, ALE ZÁROVEŇ MŮŽE BÝT RELATIVNĚ TEPLÁ NEBO RELATIVNĚ STUDENÁ VŮČI SOUSEDNÍM VZDUCHOVÝM HMOTÁM.

VZDUCHOVÉ HMOTY Z GEOGRAFICKÉHO HLEDISKA SE VZDUCHOVÉ HMOTY DĚLÍ NA: ARKTICKÉ, RESP. ANTARKTICKÉ – ROZPROSTÍRAJÍ SE OBVYKLE MEZI 60° A 90° Z. Š., POLÁRNÍ, MÍRNÝCH ŠÍŘEK – ROZPROSTÍRAJÍ SE OBVYKLE MEZI 35° A 60° Z. Š., TROPICKÉ – ROZPROSTÍRAJÍ SE OBVYKLE MEZI 10° A 35° Z. Š., EKVATORIÁLNÍ, ROVNÍKOVÉ – ROZPROSTÍRAJÍ SE OBVYKLE MEZI 35° A 60° Z. Š.

FRONTY STUDENÁ FRONTA ROZHRANÍ MEZI STUDENÝM A TEPLÝM VZDUCHEM FRONTA POSTUPUJE RYCHLE A PŘED SEBOU TLAČÍ TEPLÝ VZDUCH PRUDCE DO VÝŠKY VZNIKÁ MOHUTNÁ BOUŘKOVÁ OBLAČNOST BOUŘKY, SRÁŽKY KROUPY, NÁRAZOVÝ VÍTR, TLAK KLESÁ

FRONTY TEPLÁ FRONTA TEPLÁ VZDUCHOVÁ HMOTA SE NASOUVÁ NA STUDENOU TEPLOTA VZDUCHU MÍRNĚ STOUPNE PRO ČR TYPIČTĚJŠÍ STUDENÁ FRONTA

FRONTY OKLUZNÍ FRONTA FRONTA, KTERÁ VZNIKNE, KDYŽ STUDENÁ FRONTA DOSTIHNE TEPLOU VZDUCH ZA PŮVODNÍ STUDENOU FRONTOU JE CHLADNĚJŠÍ NEŽ VZDUCH PŘED PŮVODNÍ TEPLOU FRONTOU - OKLUZNÍ FRONTA CHARAKTER STUDENÉ FRONTY V OPAČNÉM PŘÍPADĚ CHARAKTER TEPLÉ FRONTY

PŘIŘAĎTE A. DÉŠŤ B. MLHA C. BEZE SRÁŽEK D. BOUŘKY 1.CUMULONIMBUSS 2. CIRRUS 3. STRATUS 4. NIMBOSTRATUS

OBLAKA CIRRUS – SLOŽEN Z LEDOVÝCH KRYSTALKŮ STRATUS – NĚKOLIK METRŮ NAD ZEMÍ, NELIŠÍ SE OD MLHY, MRHOLENÍ NIMBOSTRATUS – DEŠŤOVÁ SLOHA, TRVALÉ SRÁŽKY, SNĚŽENÍ CUMULONIMBUSS – BOUŘKOVÝ OBLAK

SRÁŽKY JEDNA Z HLAVNÍCH SOUČÁSTÍ KOLOBĚHU VODY NA ZEMI VOLNĚ PADAJÍ Z ATMOSFÉRY POD VLIVEM ZEMSKÉ PŘITAŽLIVOSTI HORIZONTÁLNÍ SRÁŽKY VERTIKÁLNÍ SRÁŽKY OTÁZKA: DOKÁŽETE VYJMENOVAT JEDNOTLIVÉ DRUHY SRÁŽEK ?

SRÁŽKY VERTIKÁLNÍ DÉŠŤ MRZNOUCÍ DÉŠŤ MRHOLENÍ MRZNOUCÍ MRHOLENÍ SNÍH SNĚHOVÉ KRUPKY SNĚHOVÁ ZRNA KRUPKY ZMRZLÝ DÉŠŤ KROUPY LEDOVÉ JEHLIČKY HORIZONTÁLNÍ ROSA JÍNÍ NÁMRAZA LEDOVKA

VÍTR HORIZONTÁLNÍ PROUDĚNÍ VZDUCHU V ATMOSFÉŘE VYVOLÁNO ROZDÍLY V TLAKU VZDUCHU RYCHLOST VZDUCHU MĚŘENÁ VŮČI ZEMI ANEMOMETR BEAUFORTOVA STUPNICE UDÁVÁ SE V METRECH ZA SEKUNDU

KOUŘ STOUPÁ SVISLE VZHŮRU VÁNEK BEZVĚTŘÍ KOUŘ STOUPÁ SVISLE VZHŮRU VÁNEK KOUŘ UŽ NESTOUPÁ ÚPLNĚ SVISLE, KOROUHEV NEREAGUJE SLABÝ VÍTR VÍTR JE CÍTIT VE TVÁŘI, LISTÍ ŠELESTÍ, KOROUHEV SE POHYBUJE MÍRNÝ VÍTR LISTY A VĚTVIČKY V POHYBU, VÍTR NAPÍNÁ PRAPORY DOSTI ČERSTVÝ VÍTR VÍTR ZVEDÁ PRACH A PAPÍRY, POHYBUJE VĚTVIČKAMI A SLABŠÍMI VĚTVEMI ČERSTVÝ VÍTR HÝBE LISTNATÝMI KEŘI, MALÉ STROMKY SE OHÝBAJÍ SILNÝ VÍTR POHYBUJE SILNĚJŠÍMI VĚTVEMI, TELEGRAFNÍ DRÁTY SVIŠTÍ, NESNADNÉ JEST POUŽÍVAT DEŠTNÍK PRUDKÝ VÍTR POHYBUJE CELÝMI STROMY, CHŮZE PROTI VĚTRU OBTÍŽNÁ BOUŘLIVÝ VÍTR LÁME VĚTVE, VZPŘÍMENÁ CHŮZE PROTI VĚTRU JE JIŽ NEMOŽNÁ VICHŘICE MENŠÍ ŠKODY NA STAVBÁCH SILNÁ VICHŘICE NA PEVNINĚ SE VYSKYTUJE ZŘÍDKA, VYVRACÍ STROMY A NIČÍ DOMY MOHUTNÁ VICHŘICE ROZSÁHLÉ ZPUSTOŠENÍ PLOCHY ORKÁN NIČIVÉ ÚČINKY ODNÁŠÍ DOMY, POHYBUJE TĚŽKÝMI HMOTAMI Tab.1 Beaufortova stupnice

ZÁŘENÍ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ PRONIKAJÍCÍ DO ZEMSKÉ ATMOSFÉRY ZÁKLADNÍ ZDROJ ENERGIE PRO VEŠKERÉ PROCESY PŘÍMÉ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ ROZPTÝLENÉ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ – POZORUJEME JAKO ZÁŘENÍ OBLOHY – KDYBY NEEXISTOVALO – BYLA BY OBLOHA I PŘES DEN ČERNÁ

SPEKTRÁLNÍ SLOŽENÍ ULTRAFIALOVÉ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ VIDITELNÉ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ INFRAČERVENÉ ZÁŘENÍ INSOLACE ROZPTYL ABSORPCE ALBEDO VYPIŠTĚ SI Z UČEBNICE NEBO JINÉHO ZDROJE VLNOVÉ DÉLKY JEDNOTLIVÝCH ZÁŘENÍ A VÝZNAM UVEDENÝCH POJMŮ

OPTICKÉ JEVY HALOVÉ JEVY – ODRAZ NEBO PRŮCHOD PAPRSKŮ PŘES LEDOVÉ KRYSTALKY (MUSÍ BÝT ŠESTIBOKÉ NEBO TVAR HRANOLKU) DUHA – SLUNEČNÍ SVĚTLO PROCHÁZEJÍCÍ KAPKOU, SVĚTLO SE ROZKLÁDÁ NA JEDNOTLIVÉ BAREVNÉ SLOŽKY PŘI VÍCE VNITŘNÍCH ODRAZECH SVĚTLA V KAPCE MOHOU VZNIKAT SEKUNDÁRNÍ DUHY ATD.

POČASÍ STAV VŠECH ATMOSFÉRICKÝCH JEVŮ JEDINEČNÝ STAV ATMOSFÉRY PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PROGNÓZA POČASÍ ZALOŽENÁ NA VYUŽITÍ POZNATKŮ O FYZIKÁLNÍCH ZÁKONITOSTECH ZE KTERÝCH METEOROLOGICKÝCH DRUŽIC ZÍSKÁVAJÍ INFORMACE TELEVIZNÍ PŘEDPOVĚDI POČASÍ?

REKORDY V POČASÍ NEJVYŠŠÍ DENNÍ AMPLITUDA TEPLOTY – 55,6 ºC, 1916, USA NEJVYŠŠÍ SNĚHOVÁ POKRÝVKA – 11,46m, 1969, USA NEJSUŠŠÍ MÍSTO – POUŠŤ ATACAMA NEJVYŠŠÍ TEPLOTA – 57,8ºC, 1922, LIBYE NEJNIŽŠÍ TEPLOTA – minus 58ºC, ANTARKTIDA NEJTĚŽŠÍ KROUPA – 1kg, 1986, BANGLADÉŠ

LITERATURA POČASÍ, BUCKLEY, HOPKINS, WHITAKER, REBO PRODUCTIONS CZ, METEOROLOGIE, JAN BEDNÁŘ, PORTÁL 2003 POČASÍ, BUCKLEY, HOPKINS, WHITAKER, REBO PRODUCTIONS CZ, OBRÁZKY : http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Earth%27s_atmosphere Ciclone.jpg (ONLINE) 2008 http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Ciclone.jpg?uselang=cs Where rainbow rises (ONLINE) 2008 http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:WhereRainbowRises.jpg?uselang=cs Low pressure system over Iceland.jpg (ONLINE) 2008 http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Low_pressure_system_over_Iceland.jpg?uselang=cs Coriolis_effect (ONLINE) 2008 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coriolis_effect09.png Cumulonimbus_NOAA (ONLINE) 2008 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cumulonimbus_NOAA_gov.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chmury_warstwy.jpg Chmury_warstvy (ONLINE) 2008http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Clouds_CL6.jpg Nimbostratus (ONLINE) 2008 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nov20-05-Nimbostratus.jpg Anemometer (ONLINE) 2008 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anemometer.jpg http://avatars.jurko.net/pic/559 http://commons.wikimedia.org/wiki/Halo?uselang=cs