Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Borrélie – úskalí laboratorní diagnostiky
Advertisements

Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití
AUTOPROTILÁTKY V DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH IMUNOPATOLOGICKÝCH
Aster V, König J, Staňková M, Rozsypal H, Procházka B
Obranné vlastnosti krve
TEST AKTIVACE BAZOFILŮ
Rod Helicobacter r popsána spirální bakterie v žaludku
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
JAK LZE PROKÁZAT VIRUS HIV?
Vyšetření parametrů buněčné imunity
Virusneutralizace v diagnostice chřipkové infekce Martina Havlíčková.
Základní imunitní mechanismy
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Eva Žampachová virologie České Budějovice
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
SOUČASNÁ DIAGNOSTIKA HERPETICKÝCH VIRŮ
Detekce spirochet Rod 1. Treponema pallidum – (syfilis) turbidimetrie, latexová aglutinace, elektrochemiluminiscence 2. Leptospira interrogans sensu lato.
Mechanismy specifické imunity
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře
Očkování a imunomodulace
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Autoimunita Kurs Imunologie II.
Průtoková cytometrie základní princip a klinické využití
PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
Virové hepatitidy A RNA virusPicornaviridae /Heparnavirus B DNA virusHeparnaviridae/Hepadnavirus C RNA virusFlaviviridae/Flavivirus D RNA virus HBV dependentní/Deltavirus?
Imunodeficience Kurs Imunologie.
Indikace a interpretace imunologických laboratorních vyšetření (seminář) Doc.MUDr.Petr Čáp,PhD
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Protiinfekční imunita 2
Očkování a imunomodulace
SÉROLOGICKÉ REAKCE reakce mezi antigenem a protilátkou význam in vivo
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Vyšetření komplementového systému
Imunochemické metody řada metod založených na principu reakce:
Ústav klinické imunologie a alergologie
Hepatitis A Olga Bürgerová.
Laboratorní diagnostika
Serologické vyšetřovací metody
VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE V DIAGNOSTICE ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ
Diagnostika autoimunitních onemocnění
IMUNOESEJE.
Přednáška 2hod, ukončení : kolovium – psaní testu Teorie bude použita z odborných knih kombinovaná s vlastní praxí a zkušeností jednotlivých firem a s.
Protilátka (imunoglobulin)
„ The association of infectious agents and schizophrenia“ DANIELA KRAUSE, JUDITH MATZ, ELIF WEIDENGER, JENNY WAGNER, AGNES WILDENAUER, MICHAEL OBERMEIER,
Autoimunita Kurs Imunologie. Poruchy funkce imunitního systému Nedostatečná funkce – imunodeficity Nadměrná reakce na –vnitřní antigeny – autoimunity.
Laboratorní diagnostika PRRS: rutina nebo umění ? Jiří Smola a Vladimír Celer Ústav mikrobiologie a imunologie.
Přejato od studentů:Lucie Částková Michaela Hladká Marie Lengálová.
Aglutinace. 1)Vysvětlete rozdíl mezi precipitací a aglutinací. 2)Uveďte příklady využití aglutinace. 3)Vysvětlete, co je aglutinace na nosičích, uveďte.
Imunologie a alergologie
ÚVOD DO SEROLOGIE PRECIPITACE, AGLUTINACE
MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Ústav klinické imunologie a alergologie
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Ústav klinické imunologie a alergologie
Pátráme po mikrobech Díl X. Reakce se značenými složkami
Serologické vyšetřovací metody
Náplň seminářů III. ročník všeobecné lékařství
IMUNOESEJE.
Laboratorní diagnostika
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Poruchy mechanizmů imunity
Imunofluorescence Nepřímá Přímá slouží k průkazu protilátek (Ab)
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky.
Transkript prezentace:

Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II

Etiologická diagnostika infekčních chorob Průkaz původce choroby kultivační průkaz mikroskopický průkaz průkaz antigenů či nukleové kyseliny Průkaz reakce imunitního systému průkaz protilátek proti původci - sérologie průkaz specifických Th1 lymfocytů

? Základní problém Antigen Imunitní systém Protilátky Imunologie Mikrobiologie Antigen ? Imunitní systém Protilátky

Základní teze místo průkazu původce nákazy prokazujeme reakci části imunitního systému nevíme, zda imunitní systém reaguje dle našich představ (interpretační problémy nevíme, zda metoda zachycuje to, co hledáme (technologické problémy)

Schéma tvorby protilátek

Vliv složení antigenu

Nepřímá („bystander“) aktivace cytokinový signál a částečná aktivace receptorů může aktivovat B lymfocyty s jinou specificitou produkce protilátek proti jinému agens než které vyvolalo onemocnění

Schéma tvorby protilátek

Revmatoidní faktor Autoprotilátky proti vlastním IgG (převážně ve třídě IgM) mohou vyvolávat falešně pozitivní nález zejména IgM proti danému agens nutná pozitivita IgG frekvence v běžných vzorcích cca 1 %

Revmatoidní faktor (schéma)

Vyšetření avidity protilátek vychází z afinní maturace protilátek během sekundární odpovědi přináší stejnou informaci jako vyšetření IgM/IgG (isotypový přesmyk) nejednoznačné výsledky

Falešně negativní výsledky vyšetření je provedeno v začátcích rozvoje choroby pro imunitu k danému mikrobu nejsou protilátky podstatné mikrob napadá buňky imunitního systému pacient trpí poruchou tvorby protilátek vznik imunokomplexů

Falešně pozitivní výsledky protilátky přetrvávají roky či celoživotně u gravidních žen a u pacientů s postižením jater či celkovým metabolickým rozvratem protilátky se mohou začít tvořit i při reakci imunitního systému na jinou infekci (nepřímá aktivace) přítomnost revmatoidního faktoru

Vyšetřovací metody antigen - určuje specificitu metody detekční systém - určuje citlivost (sensitivitu) metody

Aglutinace - princip

Aglutinační metody Výhody robustnost nízká cena Nevýhody nerozliší třídy protilátek nižší citlivost

Komplement-fixace - princip

Komplement-fixační metoda Výhody nízká cena Nevýhody nestandardnost nerozliší třídy protilátek pracnost

ELISA - princip

Reakce se značenou protilátkou Výhody citlivost rozlišují třídy protilátek automatizovatelnost Nevýhody vyšší cena

Blokování účinku antigenu tato skupina je velmi nesourodá, proto nelze jednoduše shrnout její výhody a nevýhody

Průkaz specifických Th1 lymfocytů (QuantiFERON®) inkubace T-lymfocytů se specifickým antigenem změření hladiny interferonu-γ standardním ELISA testem

Praktické provedení indikace odběr krve do tří zkumavek (spec. ag., pos. kontrola, neg. kontrola) rychlý transport do laboratoře inkubace 24 hod. při 37 °C uchování vlastní provedení testu