II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ 24.1.2015 MOTTO: „Nejkrásnější: bránit v čele armády svou vlast. Se zbraní v ruce přivtělit republice, nač měla právo.“ Armádní generál Josef Šnejdárek

Poprvé byla akce konána v roce 2013, jako reakce na poškození pomníku Vzpomínková Akce II. Zimní legiomarš je pořádána v místech bojů 35. pěšího pluku italských legií u města Bystřice nad Olší na hoře Polední, kde se nachází památník věnovaný vrchnímu veliteli Československých vojsk na Těšínsku – armádnímu generálu Josefu Šnejdárkovi.   Poprvé byla akce konána v roce 2013, jako reakce na poškození pomníku neznámými vandaly. Pomník byl před akcí, na náklady KVH I. prapor, opraven a v rámci 94. výročí Sedmidenní války znovu odhalen.

Dobová rumunská uniforma.

Ihned po vzniku Naší republiky se rozhořel mezi ČSR a Polskem územní spor o území Těšínského Slezska. Těšínské knížectví bylo ve svazku s Českými zeměmi od roku 1327, kdy jej znovu připojil český král Jan Lucemburský. V roce 1918 se, na Těšínsku vzniklá, polská Rada Narodowa - snažila o připojení knížetství k budoucímu polskému státu (Polsko bylo jako stát uznáno až na počátku roku 1919). Argumentovala výsledky sčítání lidu z dob Rakousko – Uherska, kdy byli všichni obyvatelé mluvící slezskými nářečími automaticky označeni za Poláky. Na její popud bylo obsazeno území polskými vojsky a 2. listopadu 1918 prozatímně rozděleno na dvě části. Vzhledem absenci armády, musela ČSR, toto nevýhodné rozdělení, prozatímně přijmout a vlastní území ponechat pod cizí správou. Vlastní rozhodnutí mělo být ponecháno mezinárodní komisi.

Pietního aktu se zúčastnilo 140 vlastenců… Hlavní projev měl bratr Adamus.

Šnejdárkova medovina chutnala Moravanům i Slovákům

V lednu 1919 vyvrcholily polské snahy pokusem zavést na Těšínském Slezsku odvody do polské armády a vyhlášením voleb do polského Sejmu, plánovaných na 25.1.1919, které byly v ostrém rozporu s úmluvou. Z toho důvodu vydalo Ministerstvo obrany ČSR rozkaz k vojenskému obsazení Těšínska. Velením operace byl pověřen francouzský důstojník pplk. Josef Šnejdárek. Akce byla zahájena 23.1.1919 útokem z Ostravy, kolem košické dráhy, na Bohumín a Karvinou. 27. 1. bylo obsazeno hlavní město knížectví - Těšín a polské jednotky ustoupily za Vislu. Nejtvrdší boje s polskou armádou sváděla střední skupina československého vojska u Kisielówa před Skoczówem. Poláci byli zatlačeni útočícími Čechoslováky ke Skoczówu, kde svůj ústup zastavili. Celá operace byla ukončena 31.1.1919. O dalším osudu Těšínska měla rozhodovat až plebiscitní komise.

Prsť z míst bojů čs. legií v zahraničí umístěná v průběhu slavnostního aktu pod Mohylu české státnosti…

Zahrabání prsti z míst bojů legií pod Mohylu české státnosti provedli Pavel a Daria

Přítomno bylo celkem 12 bratrů a sester ČsOL Jednoty MSK.

Zápis do pamětní knihy pochodů.

II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ 24.1.2015 Za rok zase…!!!