Čechy za posledních Přemyslovců 13. st. (1197 – 1306)

Přemysl Otakar I. (1197–1230) 1. český dědičný král

Zlatá bula sicilská 1212 zlatá pečeť bula = listina 1. dědičný královský titul pro české panovníky 2. Upravuje vztah českého království k římské říši 3. Čechy + Morava = nedělitelné

Zlatá bula sicilská je souborem tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami. Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Říšskými insigniemi a tím i říšským typářem Fridrich II. na své vlastně první cestě do říše ještě nedisponoval.

Změna znaku: černou orlici střídá stříbrný lev na červeném poli heraldika = nauka o erbech erb = znak Erby starých šlechtických rodů

Stařešinský zákon (vládne nejstarší Přemyslovec z rodu) nahrazen právem prvorozeného (vládne nejstarší syn krále) Razil stříbrné brakteáty Pochován v chrámu sv. Víta

Osobní život Přemysla Otakara I. 1. žena: Adléta Míšeňská (4 děti; rozvod z důvodu příbuznosti ve 4. koleně) 2. žena: Konstancie Uherská (mladá, 9 dětí) Nejvýznamnější děti: Václav I. Anežka Česká (zakladatelka Anežského kláštera a řádu křížovníků s červenou hvězdou) Dagmar (král. dánská)

Václav I. (1230–1253) Vládne v době gotiky, hradů, rytířských turnajů a zakládání měst Zakladatel Prahy (dnešního Starého Města) 1233-4 1241 zastavil vpád Tatarů na Moravu (na obranu  města, zejm. na Moravě)

Osobní život Václava I. Narodil se již 50letému Přemyslu Otakaru I. až po 7 letech manželství (s Konstancií) jako prvorozený syn (2 dcery, 2 synové zemřeli), pověst: jako dítě byl neduživý, vychrtlý, špatně dýchal (česká kojná Nětka, ves Mlékojedy), v dospělosti se bál zvonění Manželka: Kunhuta (5 dětí – 2 d, 2 ch, 1) vášnivý lovec (Křivoklát, Zvíkov), zranění 

Přemysl Otakar II. (1253 – 1278) Přezdívka: král železný a zlatý = mocný (železná jízda), bohatý (stříbro z Jihlavy), vládl v 9 zemích Založil 25 měst (Malá Strana, Nymburk, České Budějovice…), budoval hrady (cíl: zvýšit obranyschopnost země)

Přemysl Otakar. II. Rozšířil Čechy na jih (výboje + sňatky) Získal: Chebsko, Rakousko, Štýrsko, Korutany Čechy sahaly k Jadranu

Boje a bitvy 1254 – kříž. výprava proti Prusům v Pobaltí ( Královec = Kaliningrad) 1260 b. u Kressenbrunnu s uhers. Bélou IV. (vítěz PO, sňatek s vnučkou Bély: Kunhutou) Boj o říšskou korunu 1278 b. na Moravském poli s Rudolfem Habsburským ()

Bitva na Moravském poli 1278 Zrada Vítkovců = pánů z Růže (Záviš z Falkenštejna) Smrt krále v bitvě – probodnut oštěpem, pak 17 dalšími ranami (podle kronik) Tělo 30 týdnů veřejně vystaveno ve Vídni, převezeno do Znojma, prostý pohřeb bez obřadů, po 18 letech pohřben v chrámu sv. Víta

Osobní život Přemysla Otakara II. 1. žena: Markéta Babenberská (o 30 let starší, zisk Rakouska, bezdětné manželství) Milenka: Anežka z Kuenringu zv. Palceřík (1. hist. doložená milenka českého krále, dvorní dáma Markéty B., 3 levobočci později uznaní papežem za legitimní, bez nároku na trůn, nejznám. Mikuláš Opavský) 2. žena Kunhuta Uherská (po 10 letech manželství syn Václav 1271)

Přemysl Otakar II. Z Gelhausenova kodexu

Čechy po  Přemysla Ot. II. Období Braniborů v Čechách – 5 let = období drancování a plenění Čech, bezvládí a hladomoru Ota Braniborský = strýc a poručník nezletilého Václava (7letý); Václav vězněn na Bezdězu a v Braniborsku, pak vykoupen šlechtou Morava odtržena – pod vládou Rudolfa Habsburského

Václav II. (1283 – 1305) Nastoupil na trůn ve 12 letech (2. poručník otčím Záviš z Falkenštejna) Uvážlivý a prozíravý panovník – vrchol přemyslovské slávy Razil pražské groše v Kutné Hoře Nechal vypracovat horní zákoník (uznávaný ve stř. Evropě) Pokusil se založil univerzitu v Praze 1300 se stal polským králem (sňatkem) Pro syna Václava III. Získal uherskou korunu

Osobní život Václava II. 1. žena: Guta (Jitka) Habsburská – dcera Rudolfa Habsburského (10 dětí) 2. žena: Eliška Rejčka – polská princezna Nejznámější děti: Václav III. Anna Eliška Přemyslovna

Václav III. u hrobu svého otce na Zbraslavi

Václav III. (1305-1306) Na trůn nastoupil 15letý Král český, uherský a polský Při tažení do Polska byl za dosud nevysvětlených okolností zavražděn v Olomouci Poslední Přemyslovec 1306 vymírají Přemyslovci po meči 1310 nastupují Lucemburkové (Václavova sestra Eliška Přemyslovna uzavřela sňatek s Janem Lucemburským)

Pokus o rekonstrukci vraždy Václava III. Večer 4. srpna 1306, „oděn jen v košili a plášť“, zůstal král Václav III. v domě olomouckého děkana o samotě. Jistě tehdy přemítal o polském tažení, na nějž se přes odpor české šlechty vydal, a jistě ho ani nenapadlo, že tikají poslední minuty jeho krátkého pozemského života. Z ničeho nic se totiž do jeho komnat vřítil neznámý útočník a smrtelně ho třikrát bodnul. Soudobí kronikáři obviňovali z úkladné vraždy buď nespokojenou českou šlechtu, římského krále Albrechta Habsburského, nebo stoupence pretendenta polské koruny Vladislava Lokýtka.