ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky ICT AUTOR: Jana Rykrová TEMATICKÁ OBLAST: Dějepis NÁZEV DUMu: Čína POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 16 KÓD DUMu: JR_DĚJEPIS_16 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Prezentace byla použita v dějepisném semináři jako součást tématu „Moderní dějiny“. Je to prezentace výkladová. Soustřeďuje se na situaci v Číně ve 2. polovině 20. století, ale v souvislosti s předchozím vývojem.

ČÍNA

19. století Opiové války Industrializace Čínská buržoazie Xenofobie Povstání boxerů Soupeření s Japonskem a Ruskem 1894: čínsko-japonská válka o Koreu 1900: rusko – japonská válka (Mandžusko)

Buržoazní revoluce Poč. 20. století Strana: Kuomintang Představitel: Sunjatsen Heslo: nacionalismus, demokracie, blaho lidu Povstání na různých místech země 1912 – republika, (pád císařství)

Meziválečné období  1925: zemřel Sunjatsen, nástupce Čankajšek Občanská válka: Kuomintang X Komunistická strana Číny  1931 – Japonsko obsadilo Mandžusko (součást Číny)  Válka mezi Čínou a Japonskem do r. 1945

Druhá světová válka  1931 – Japonsko obsadilo Mandžusko (součást Číny)  válka mezi Čínou a Japonskem do r  vnitročínské rozpory ustoupily do pozadí  Čína patří mezi vítězné státy  po porážce Japonska občanská válka pokračuje

Vítězství komunistické strany Občanská válka končí vítězstvím komunistické strany 1949 Čínská lidová republika Mao ce-tung Čankajšek - uprchl na Tchaj-wan - vyhlášena Čínská republika - člen OSN, legitimita

Čínská lidová republika diktátorský, totalitní režim Mao ce-tung (1976 zemřel) kolektivizace znárodnění rozpory se SSSR – Čína neuznává hegemonní postavení SSSR v socialistickém bloku, normalizace vztahů až 1989

Politika velkého skoku 50. léta „velký skok“ ke komunismu komuny– samosprávné oblasti, hospodářská soběstačnost, rozdělování rovným dílem, vlastní armáda, školství katastrofální následky – na poč. 60. let rozvrat hospodářství, hladomor

Kulturní revoluce 1965 – 69 cíl: vymýtit buddhismus, konfucianismus odstranit Maovy odpůrce rudé gardy – zfanatizovaní mladí lidé (studenti, dělníci) - teror ničení památek, likvidace inteligence ve školách – jen Maovo učení 10-20? milionů obětí

Kulturní revoluce skončila zásahem armády proti rudým gardám.

Masakr na náměstí Nebeského klidu demonstrace, hlavně studenti červen 1989 požadavek demokratizace součást rozsáhlejšího povstání (duben – červen) brutální zásah armády, tanky důsledky: vyhoštění zahraničních novinářů cenzura reakce západních států: embargo na dovoz zbraní

Současnost hlavní představitel: Teng Siao-pching ekonomické reformy – socialistická tržní ekonomika (povoleno soukromé vlastnictví, liberalizace trhu, zahraniční investice) kontakty se Západem (ekonomický potenciál Číny) okupace Tibetu porušování lidských práv jaderné zbraně

Shrnutí 1.Kdy proběhla v Číně buržoazní revoluce? 2.Kdo vedl v meziválečném období občanskou válku? 3.Kdy vznikla Čínská lidová republika? 4.Jaké „experimenty“ byly uskutečněny v 50. a 60. letech? 5.K jaké události došlo v červnu 1989? 6.Jaké jsou současné vztahy Číny a Západu?

Zdroje: Vlastní práce autora