Emise skleníkových plynů v ČR a ve světě Dušan Vácha a Jan Pretel Český Hydrometeorologický Ústav

Obsah Skleníkové plyny Zdroje skleníkových plynů přírodní x antropogenní Světové emise Emise v EU Emise v ČR Indikátory emisí skleníkových plynů

Skleníkové plyny Přímé Přímo se podílejí na skleníkovém efektu, mají schopnost pohlcovat dlouhovlnné záření Vodní pára CO2, CH4, N2O, F-plyny (HFC, PFC a SF6) – Kjótské plyny Freony, halony a další plyny kontrolované Montrealským protokolem a jeho dodatky „Nové skleníkové plyny“ (NF3; SF5CF3; HFE)

Skleníkové plyny F-plyny Freony HFE SF6 Částečně fluorované uhlovodíky – HFC HFC-23 = CHF3; HFC-245ca = CH2FCF2CHF2 Zcela fluorované uhlovodíky – PFC CF4; C6F14; Freony CFC-11 = CFCl3 HFE HFE-125 = CF30CHF2; HFE-7100 = C4F90CH3

Skleníkové plyny Nepřímé Látky ovlivňující klimatický systém Bez přímého vlivu na skleníkový efekt, tj. bez radiační účinnosti, ale chemicky ovlivňují přímé skleníkové plyny NMVOC, CO, NO, NO2 Látky ovlivňující klimatický systém Ostatní látky absorbující či rozptylující sluneční záření Aerosoly a látky přispívající k jejich vzniku

Skleníkové plyny - GWP Jednotlivé skleníkové plyny mají odlišnou schopnost pohlcovat a vyzařovat dlouhovlnné záření Potenciál globálního ohřevu je poměr radiační účinnosti daného plynu a CO2 GWP pro CO2 = 1 CH4 = 21 N2O = 310 Fluorované látky = 12 až 23 000 Pro GWP jsou udávány odlišné hodnoty pro časové horizonty 50, 100, 200 let; hodnoty publikované SAR, TAR se odlišují, pro UNFCCC a KP se používají hodnoty SAR

Přírodní procesy Biologické procesy Fotosyntéza – propad CO2 Respirace – emise CO2 Budování vápenatých schránek Metanogeneze – zatopená území – emise CH4 Enterická fermentace (skot, velbloudi, …) Termiti Sopečná činnost

Přírodní procesy Fyzikální procesy Geologické procesy oxidace (spalování – požáry) – zdroj CO2; oxidace CH4 v atmosféře – zdroj CO2 a propad CH4 Geologické procesy Dlouhodobé uložení C (uhlí, ropa, vápenec)

Koloběh uhlíku – přírodní cyklus Zásobníky uhlíku (PgC), toky uhlíku (PgC/rok) IPCC TAR

Koloběh uhlíku – vliv člověka Zásobníky uhlíku (PgC), toky uhlíku (PgC/rok) IPCC TAR

Antropogenní zdroje Spalovací procesy (fosilní paliva) Veškeré spalovací procesy, např. výroba elektrické a tepelné energie, doprava – CO2 Používání katalyzátorů v automobilech – N2O Emise z činností souvisejících s těžbou, úpravou a distribucí paliv – CH4 Emise ze spalování biomasy jsou uhlíkově neutrální, tj. stejné množství CO2 je během růstu biomasy pohlceno a uloženo, ale spalování biomasy přispívá k emisí CH4

Antropogenní zdroje Průmyslové procesy a použití látek Procesy při nichž se plyn uvolňuje jiným způsobem než hořením, např. výroba vápna, odsiřování – CO2, výroba kyseliny dusičné - N2O, výroba H2 (hydrogenací CH) - CO2 Výroba a použití fluorovaných látek, např. jako média pro chladící aparáty, zařízení pro elektro-energetiku, výroba hliníku, nadouvadla, náplně hasících zařízení, plazmatické leptání, hnací plyny aerosolů, rozpouštědla – HFC, PFC, CFC, SF6

Antropogenní zdroje Zemědělství Trávicí pochody skotu (enterická fermentace), nakládání s odpady – CH4 Nakládání s odpady, pěstování rýže, denitrifikační procesy v půdě – N2O Vypalování travnatých ploch, zemědělských zbytků – CH4, N2O

Antropogenní zdroje Využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví Množství C obsaženého v živé (nadzemní i podzemní) i mrtvé biomase, resp. změny zásob C využíváním krajiny a při změně využívání krajiny – CO2 Emise (CH4, N2O) ze spalování organické hmoty (spalování potěžebních zbytků, vypalování lesů a pralesů, požáry)

Antropogenní zdroje Nakládání s opady Spalování odpadů – CO2 Skládkování – CH4 Čištění odpadních vod – CH4 a N2O

Zdroje dat o emisích Světové emise Emise EU Emise v ČR Vědecké studie, částečně výsledky inventarizací, databáze IEA Emise EU Výsledky inventarizací, databáze IEA, CAIT Emise v ČR Výsledky inventarizací, databáze IEA. CAIT CAIT data pro 160 států Často jsou emise uváděny bez LULUCF, někdy ale pouze jako spalovací procesy Údaje jsou přepočítávány a meziročně se tak údaje mohou měnit (v některých sektorech i výrazně +- 50%) Údaj o emisích je nutno vždy zkontrolovat Z jakého pochází zdroje Které zdroje a procesy a emise jakých plynů jsou započítány Použité jednotky a přepočetní koeficienty (GWP) Ročník dat

Emise CO2 Emise uhlíku (PgC/rok) IPCC TAR 23,1 Pg CO2/rok = 23 100 000 Gg CO2/rok

Emise CH4 Emise CH4 (TgCH4/rok) IPCC TAR 600 Tg CH4/rok = 12 600 Tg CO2 ekv/rok = 12 600 000 Gg CO2 ekv/rok

Emise N20 Emise N2O (TgN/rok) IPCC TAR

Antropogenní emise celkem CO2 ……………….. 23 100 000 Gg CO2 / rok CH4 …………......... 8 400 000 Gg CO2 ekv / rok N20 ……………….. 2 900 000 Gg CO2 ekv / rok Celkem …………... 34 400 000 Gg CO2 ekv / rok

Podíly emisí - Evropa

Podíly emisí - USA

Podíly emisí – „Rozvojové státy“

Podíly emisí - vývoj ČHMÚ UN FCCC

Emise CO2 Gg CO2 1990 UN FCCC Stát Hodnota % z CO2 United States of America 4 998 516 21,6% European Community EU-25 3 900 000 14,5% Čína 3 000 000 13,0% Rusko (Brazílie 75% LULUCF) 1 500 000 6,5% Japan 1 119 319 4,8% Germany 1 014 501 4,4% Indie 800 000 3,5% United Kingdom 592 496 2,6% Canada 471 563 2,0% France 394 067 1,7% Australia 355 991 1,5% Brazílie 290 000 1,3% Spain 227 233 1,0% Czech Republic 163 990 0,7% Netherlands 159 630 Belgium 117 966 0,5% Greece 85 777 0,4% Finland 62 466 0,3% Austria 62 297 Denmark 52 635 0,2% Switzerland 44 405 Norway 35 163 Gg CO2 1990 UN FCCC

Geografické rozdělení

Geografické rozdělení

Kumulativní emise 1950-2000 CAIT United States of America   212 825,9 26,67% 738,0 2 European Union (25) 176 148,5 22,07% 388,1 3 Russian Federation 77 120,1 9,66% 535,3 4 China 71 765,6 8,99% 56,0 5 Germany 47 314,0 5,93% 573,4 6 Japan 37 264,7 4,67% 292,5 7 United Kingdom 29 843,3 3,74% 503,9 8 Ukraine 20 767,9 2,60% 426,3 9 India 18 771,6 2,35% 17,9 10 France 18 649,7 2,34% 313,5 11 Canada 17 423,8 2,18% 555,6 12 Poland 15 887,0 1,99% 415,5 13 Italy 14 670,0 1,84% 254,3 14 South Africa 10 201,7 1,28% 225,0 15 Mexico 9 397,8 1,18% 93,2 16 Australia 9 188,3 1,15% 467,3 17 Kazakhstan 8 546,1 1,07% 574,5 18 Spain 7 684,8 0,96% 187,8 19 Brazil 7 442,5 0,93% 42,7 20 Korea (South) 6 932,5 0,87% 145,5 21 Czech Republic 6 774,3 0,85% 664,1 Tg CO2 Emise pouze z energetiky Rozvojové země, v podstatě nemají šanci rozvinuté země v kumulativní produkci dohnat V roce 2030 Čína dožene v kumulativních emisích EU-25, ale s 3 násobným počtem obyvatelstva Pokud by do výpočtu byly zahrnuty i emise ze sektoru LULUCF, tak by Brazílie, kde jsou z tohoto sektoru velmi vysoké emise a pokud by vývoj pokračoval stálým tempem okolo roku 2030 předstihla Rusko

Emisní trendy CAIT

Indikátory - t CO2 / obyv CAIT Emise pouze z energetiky 2002 World Development Indicators, 2005 (World Bank)

Indikátory - t CO2 / GDP PPP CAIT Emise pouze z energetiky 2002 GDP PPP World Development Indicators, 2005 (World Bank) rank country tons of CO2 / mill. intl. $ 1 Uzbekistan 3 025 2 Mongolia 1 955 3 Trinidad & Tobago 1 751 7 Russian Federation 1 370 8 Ukraine 1 359 14 Saudi Arabia 1 101 16 Estonia 1 028 29 Czech Republic 738 30 Poland 731 31 Nigeria 706 34 Australia 624 35 China 616 36 Slovakia 615 38 Canada 592 39 United States of America 575 58 Turkey 451 59 Finland 449 73 European Union (25) 367 74 Japan 362 79 United Kingdom 351

Vývoj v ČR ČHMÚ UN FCCC

Vývoj v ČR ČHMÚ UN FCCC

Děkuji za pozornost a případné dotazy Mgr. Dušan Vácha Oddělení emisí a zdrojů Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17, Praha 4, 143 06 tel.: +420 244 032 706 fax : +420 244 032 415 email: dvacha@chmi.cz www.chmi.cz/cc/