Plynárenství v roce 2014. Dopady ukrajinské krize do plynárenství Plynárenství v roce 2014. Dopady ukrajinské krize do plynárenství. Nové plynovody, zásoby ZP. Těžba a využití břidlicových plynů

Spotřeba zemního plynu v ČR celkem

Podíl celkového množství plynu na HPS pro ČR a pro zahraničí

Spotřeba plynu a počty zákazníků dle jednotlivých regionů ČR 2013

Zákazníci dle jednotlivých kategorií

Switching

Vývoj počtu aktivních obchodníků

Dovoz plynu – podíly jednotlivých obchodníků 2013

Dodávka plynu konečným zákazníkům – podíly obchodníků 2013

Vývoj kursu USD/Kč

Bezpečnost a spolehlivost dodávek 1. Diverzifikované zdroje plynu 2.Diverzifikované dopravní cesty 3. Podzemní zásobníky plynu 4. Reversní schopnosti přepravní soustavy 5. Bezpečnostní standard infrastruktury 6. Bezpečnostní standard dodávek plynu

Kritérium bezpečnosti technické infrastruktury N - 1

Posílení energetické bezpečnosti od ledna 2009 v regionu střední Evropy

Simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace přes území Ukrajiny – I. Počátkem července požádala Komise členské státy, smluvní strany Energetického společenství a Gruzii, jakož i Švýcarsko a Turecko, aby sestavily model dopadu různých možných scénářů, podle nichž by se mohlo na jejich území vyvíjet přerušení dodávek plynu letos v zimě. Tyto státy byly dále požádány, aby popsaly již zavedená opatření, jimiž mají být výpadky v dodávkách řešeny. Komise dále požádala Norsko o sdělení, nakolik je schopno reagovat na takovéto přerušení navýšením dodávek svého plynu. Komise navrhla ustavit tři pracovní skupiny, které by se konkrétně věnovaly regionům, v nichž by se přerušení dodávek projevilo pravděpodobně nejvýrazněji. Jmenovitě se jednalo o jihovýchod EU (Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko a Rumunsko), Pobaltí spolu s Finskem a dále smluvní strany Energetického společenství. Orgány těchto států přes léto usilovně shromažďovaly potřebná data a prováděly v krátkých termínech hodnocení. V srpnu a září 2014 pak předložily Komisi své zprávy. Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav ENTSO-G rovněž sestavila model dopadu, jaký by přerušení dodávek mělo na celounijní plynárenskou soustavu. Své příspěvky předložilo i několik plynárenských sdružení, Mezinárodní energetická agentura, skupina G7 a další významné partnerské země. Smluvními stranami jsou Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Moldavská republika, Republika Černá Hora, Republika Srbsko, Ukrajina a Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244. Gruzie je kandidátem na přistoupení k Energetickému společenství. V případě Pobaltí a Finska byly tyto zprávy za jednotlivé státy nahrazeny zprávou společnou. Mezinárodní energetická agentura předložila komplexní analýzu trhu se zkapalněným zemním plynem.

Simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace přes území Ukrajiny – II. Scénáře, které Komise všem účastníkům testování navrhla, uvažovaly přerušení tranzitu plynu po trase přes Ukrajinu a přerušení veškerých toků ruského plynu do Evropy v období jednoho měsíce a šesti měsíců (od září do února). Tyto scénáře dále v každém jednotlivém případě předpokládaly průměrné zimní podmínky. Síť ENTSO-G navíc zpracovala dílčí scénář, který předpokládal, že v únoru bude po dva týdny panovat extrémně chladné počasí, aby zjistila, jaký efekt by měla špička poptávky na již tak zatížený systém dodávek. Tyto návrhy vycházely ze zkušeností z minula a z nutnosti otestovat, jak by se evropské energetické soustavy vyrovnávaly s velmi náročnými podmínkami, tj. s přerušením veškerých toků zemního plynu od hlavního vnějšího dodavatele, jehož Evropa má. Scénáře přerušení tranzitu přes Ukrajinu i úplného přerušení dodávek z Ruska by měly velmi podobné účinky v zemích jihovýchodní Evropy, do nichž dodávky směřují právě především přes Ukrajinu. Na Pobaltí a Finsko nemá vliv modelované přerušení tranzitu přes Ukrajinu. Komise tedy v celé zprávě hovoří povětšinou o účincích scénáře, při němž by byly na šest měsíců přerušeny dodávky plynu z Ruska, a to jednak za předpokladu normálních podmínek, jednak při extrémně chladném počasí.

Simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace přes území Ukrajiny Z  výsledků simulace vyplývá, že při variantě přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu po dobu měsíce února 2015 by s vysokou pravděpodobností neměla hrozit tuzemským zákazníkům žádná omezení jejich dodávek a nehrozila by ani žádná tranzitní omezení. Rovněž při variantě přerušení dodávek přes Ukrajinu na dobu 6 měsíců (září – únor) lze konstatovat, že s vysokou pravděpodobností žádná omezení dodávek plynu pro tuzemské zákazníky ani žádné tranzitní omezení nehrozí v případě, že import z přesměrovaných dodávek z Ruské federace na jiné dopravní trasy (zejména Nord Stream) nebo dodávek získaných ze západní Evropy bude minimálně v průměru 20 mil. m3/den a za podmínky, že plyn ze zásobníků plynu na území České republiky bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu.

Simulace zátěžových testů při přerušení dodávek plynu z Ruské federace do EU. Při variantě situace přerušení dodávek z Ruské federace do celé EU na období února 2015 s vysokou pravděpodobností žádná omezení dodávek plynu pro tuzemské zákazníky nehrozí v případě, že podzemní zásobníky plynu budou naplněny k 1. únoru 2015 na cca 95 %. V minulých třech letech však průměrná naplněnost zásobníků k 1. 2. 2015 měla hodnotu 55 %, proto lze předpokládat, že bude nutný dodatečný import z neruských zdrojů prostřednictvím HPS na hranicích se Spolkovou republikou Německo anebo bude nutné u části zákazníků zavést regulaci dodávky plynu tak, aby bylo zajištěno bezproblémové zásobování chráněných zákazníků (domácností, maloodběratelů, tepláren zásobujících domácnosti, nemocnic, objektů potravinářského průmyslu apod.). Při variantě přerušení dodávek z RF do EU na dobu 6 měsíců (září – únor) lze konstatovat, že dodávky tuzemským zákazníkům plynem ze zásobníků lze bez jakéhokoli jiného importu zajistit pouze v případě regulace odběru plynu na úrovni stupně č. 10, tj. dodávce plynu pouze pro domácnosti, uplatněné od začátku období a to pouze v případě, že bude období s průměrnými teplotami. I v případě importu z neruských zdrojů je potřeba zavádět regulaci odběru plynu, i když na nižší úrovni. Taková situace by měla i značný negativní dopad na ekonomiku ČR

Náhrada plynu z RF v případě šestiměsíčního přerušení dodávek do EU (odhad pro EK – zdroj: ENTSO-G)

Posílení energetické bezpečnosti od ledna 2009 – jihovýchodní Evropa

Dopad dlouhodobého přerušení přepravy plynu přes Ukrajinu

Plynovody South Stream a Nabucco

Schéma plynovodů Nabucco west, TANAP a TAP

Plynovod Eastring

Světové zásoby zemního plynu Mezi lety 2012 a 2013 se podle IEA zvýšily odhadované světové zásoby zemního plynu ze 773 bil. m3 na 810 bil. m3, tedy o 5 %. Rozčlenit je lze do tří skupin: Ověřené (prokázané) zásoby 186 bil. m3 – jsou těžitelné konvenčními technologiemi. Nekonvenční zdroje 343 bil. m3 – zahrnují technicky vytěžitelné zásoby břidlicového plynu(shale gas, 212 bil. m3), plynu z málo propustného pískovce (tight gas, 81 bil. m3) a plynu sorbovaného na uhelné sloje (coal bed methane, 50 bil. m3). Pravděpodobné zásoby 282 bil. m3 – odhad dalších zásob těžitelných konvenčními technologiemi; tyto zásoby dosud nebyly přesně stanoveny, případně čekají na objevení.

Světové zásoby plynu

Světové zásoby plynu a jejich rozložení

Světové zásoby břidlicového plynu - rozložení

Světové zásoby břidlicového plynu - objem

Těžba břidlicového plynu v USA

Historie a predikce těžby plynu v USA

Vývoj světových cen ropy

Těžba břidlicového plynu USA – budoucnost ? Kvantitativní uvolňování v době, kdy byla americká ekonomika v recesi, vedlo k toku kapitálu do spekulativních odvětví, jako je právě těžba břidlicového plynu. V roce 2011, kdy byla samotná těžba ztrátová, dosáhla hodnota fúzí a akvizic v odvětví hodnoty 46,5 miliardy dolarů. Společně s třiceti lety dotací se to promítlo do přebytku nabídky a poklesu cen zemního plynu. Ale vzhledem k tomu, že vrty na břidlicový plyn se vyčerpávají v průměru z 60 procent v prvním roce a za dva roky jsou přibližně z 80 procent prázdné, je tento stav neudržitelný. Zadlužené těžařské firmy jsou však i při nízkých cenách nucené expandovat a šířit svou reklamu, aby měly alespoň na splacení úroků z půjček. Dynamika odvětví tak vykazuje podobné rysy, jako distribuce elektřiny před krachem firmy Enron nebo trh amerických hypoték před rokem 2007. Ani tentokrát není vyloučeno, že rizikové finanční produkty skončí v portfoliích evropských penzijních fondů.

Těžba břidlicového plynu USA – budoucnost ? (2) Co se týče důvěryhodnosti odhadů, na kterých reklama těžařů stojí, jeden příklad za všechny: v květnu 2014, kdy se v našich médiích psalo o potenciálním exportu amerického plynu do Evropy, byly odhady množství břidlicové ropy ve formaci Monterey v Kalifornii sníženy o 96 procent (Reuters, 2014). I velcí hráči vykazují známky problémů. Například firma Royal Dutch Shell odepsala 1,9 miliardy dolarů (Bloomberg, 2014). Od počátku břidlicové horečky odepsaly velké firmy aktiva týkající se břidlicového plynu a ropy z nízkopropustných písků za přibližně 35 miliard dolarů, což naznačuje, že ne všechna naleziště naplňují technická a obchodní očekávání (Oxford Energy, 2014). Zdroj: http://energetika.tzb-info.cz/11859-proc-je-malo-pravdepodobne-ze-by-bridlicovy-plyn-mohl-vyresit-energetickou-otazku

Těžba břidlicového plynu USA – budoucnost ? (3) Podle analytiků současný pokles cen ropy výrazným způsobem zahýbe boomem těžby z břidlicových formací, který především v USA narostl do nevídaných rozměrů.V současnosti se novodobý fenomén v USA podílí na celkové ropné produkci cca 55%. Domácí produkce se zvýšila na 29leté maximum. Podle analytiků společnosti Sanford C. Bernstein při poklesu cen ropy na trzích k 80 USD bude až třetina břidlicových těžařů v mínusu respektive se stane neekonomickou. Rozuměno tak, že nejde jen o samotný zisk či ztrátu těžaře, ale o obecnou návratnost investice do něj. Podle analytiků brokerské společnosti Marcquire Group letos propad cen způsobí, že břidlicoví těžaři poprvé od roku 2010 nezvýší meziročně svou produkci. Analytici IEA poznamenávají , že břidlicová těžba je mnohem citlivější na obecný vývoj cen, protože vrty s touto technologií se mnohem rychleji vyčerpávají, než v případě konvenční těžby. Při nízkých cenách ropy se tedy nevyplatí budovat nové vrty, které by nahradily těžbu z vrtů již vyčerpaných. Takový postup klade vysoké nároky na financování a dostatečný cash flow. Při cenách kolem 80 USD by břidlicová produkce rostla pouze o 5% oproti dříve obvyklým cca 12%. Pro cenách kolem 75 USD za berel se růst těžby zbrzdí o plných 56% na pouhých 500 000 barelů. Při ceně 70 USD by se už růst zcela zastavil.

Ministerstvo průmyslu a obchodu Děkuji za pozornost Ing. Jan Zaplatílek zaplatilek@mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, Praha 1 www.mpo.cz