● ATMOSFÉRA řec. atmos = pára → vzdušný (plynný) obal Země připoután gravitační silou a větší část se účastní zemské rotace ▪ význam: jedna z podmínek života na Zemi přetváří zářivou energii Slunce na tepelnou energii rozptyluje sluneční záření: 58% je pohlcováno atmosférou, hydrosférou, litosférou 42% se odráží zpět do kosmického prostoru → průměrná teplota Země = 15°C (bez atmosféry = -18°C)

▪ fyzikální a chemické vlastnosti: vzduch = směs plynů (molekulární forma), tekutých a pevných částic (atmosférické aerosoly) fyzikální: teplota - tlak - vlhkost - hmotnost s rostoucí vzdáleností od zemského povrchu jejich hodnoty klesají chemické: plyny → lehké (vodík, helium) - stoupají → těžké (CO, CO2) - klesají ▪ složení: dusík (N2; 78,08%) kyslík (O2; 20,95%) → ozon (O3 - pohlcuje krátko- vlnné, hlavně ultrafialové záření) vzácné plyny (argon 0,93%; neon, helium, krypton, xenon) vodní pára oxid uhličitý (CO2; 0,034% - proměnlivé), metan (CH4) - pohlcují dlouhovlnné infračervené záření → skleníkový efekt (intenzita = 33°C) atmosférické aerosoly

▪ vertikální členění: 5 soustředných sfér (liší se fyzikálními vlastnostmi) → troposféra do 11 km (póly 8-9 km, rovník 17-18 km) = 80-90% hmotnosti a. probíhá tu počasí (vodní páry, oblaka, srážky), žijí organismy teplota (póly -45- -65°C; rovník -75°C) → stratosféra do 50-60 km ozonosféra (25-35 km) 1% utrafialového záření teplota do 30 km (póly -45- -65°C; rovník -75°C), pak roste až na +20°C (pohlcování utrafialového záření) → mezosféra do 80-85 km; teplota až -100°C

ionosféra (plyny v ionizovaném stavu, 4 vrstvy) → termosféra do 800 km teplota až 1 500°C ionosféra (plyny v ionizovaném stavu, 4 vrstvy) - odraz a šíření radiových vln → exosféra okrajová vrstva (horní hranice a. = 20 000-40 000 km) atomy vodíku a helia unikají do meziplanetárního prostoru přechodné vrstvy (pauzy): tropo-, strato-, mezo-, termo- Nejdůležitější pro život na Zemi troposféra a stratosféra (po ozonosféru) - patří do FGS (výměna hmoty a energie) - probíhají zde počasí a podnebí.

▪ Počasí a podnebí • Počasí - okamžitý stav atmosféry (troposféry) v určitém místě, vyjádřený meteorologickými prvky - meteorologie - věda o počasí → synoptická (předpověď počasí) - meteorologické prvky charakterizují počasí, stanice, pří- stroje sluneční záření 7% krátkovlnné (ultrafialové) 48% viditelné záření 45% dlouhovlnné (infračervené) pyranometr (intenzita), slunoměr (délka s. svitu) teplota vzduchu teploměr (°C) , 2 m nad zemským po- vrchem izoterma

tlak vzduchu (atmosférický tlak) síla vyvolaná hmotností vzduchového sloupce tlakoměr - hektopascaly (hPa) průměrná hodnota při mořské hladině a teplotě 15°C = 1 013,27 hPa - klesá s přibývající výškou (do 700 m n.m. o 1 hPa/8 m) chladnější vzduch = těžší = pomalejší pokles důležitý ukazatel vývoje počasí izobara – vymezuje na synoptických (povětrnostních) mapách oblasti tlaku: vysokého → tlakové výše (V, anticyklony) nízkého → tlakové níže (N, cyklony)

podmíněno rozdíly tlaku vzduchu na zemském povrchu proudění vzduchu podmíněno rozdíly tlaku vzduchu na zemském povrchu vítr = proudění vzduchu z V do N větrné růžice (směrovky; směr) - podle světových stran (odkud vane) - ve stupních (0°-360°) anemometry (síla, rychlost; m.s-1, km.h-1) Beaufortova [boufortova] stupnice (12) Proudění vzduchu v V a N je ovlivňováno třením a uchylující silou zemské rotace (Coriolisovou) → ne přímočaře, ale spirálovitě.

• anticyklona (tlaková výše; V) vzduch proudí ze středu k okrajům na SP ve směru hodino- vých ručiček (x JP opačně) jasné suché počasí • cyklona (tlaková níže; N) vzduch proudí od okrajů do středu na SP proti směru hodino- velká oblačnost, vydatné srážky Tropické cyklony vzdušné víry - malý rozsah (200-500 km), velká rychlost (až přes 100 m.s-1) → ničivé účinky (přívalové srážky), předvídání místní názvy: hurikány (Amerika), tajfuny (Asie), orkány, cyklony (Indický oceán)

atmosférické srážky produkt kondenzace vodních par v ovzduší → tekuté (mrholení, déšť) → pevné (kroupy, sníh) srážkoměr (dešťoměr) - množství srážek ombrograf (intenzita) úhrn srážek = výška vodního sloupce v mm 1 mm = 1 litru vody na plochu 1 m2 (bez V+V+O) izohyeta (stejné množství srážek)

• Podnebí (klima) - dlouhodobý režim počasí v určité oblasti, vytváří se působením klimatogeografických činitelů → zeměpisná šířka → obecný oběh atmosféry (cirkulace) → vzdálenost od oceánů a moří → oceánské proudy → vlastnosti zemského povrchu (nadmořská výška) → činnost člověka 1-4 určují makroklima (podnebí velkých oblastí světa), 5-6 místní klima (město, svahy pohoří) a mikroklima (louka, les, jeskyně)

- relativně stálé, změny v delších časových úsecích poslední: starší čtvrtohory (pleistocén) - glaciály a interglaciály věda o podnebí = klimatologie ▪ všeobecný oběh atmosféry (planetární) - proudění vzduchu nad zemským povrchem v planetárním měřítku - vyvolán: nerovnoměrným rozložením radiační bilance rozložením pevnin a moří rotací Země, třením, Coriolisovou silou tropy, subtropy rovník = pás rovníkových tišin (bezvětří; 200-300 km) stálý nízký tlak (výstupné proudy, srážky každý den)

antipasáty od rovníku k obratníkům ve výšce 8-12 000 km subtropické oblasti vysokého tlaku vznik pouští pasáty od obratníků při zemském povrchu SP (SV), JP (JV), stálá rychlost (6-8 m.s-1) z pevniny (suché), z oceány (vlhké) mírný pás západní větry nejvíce na JP = „řvoucí čtyřicáté šířky“ studený pás východní větry póly = vysoký tlak polární kruhy = nízký tlak

• sezónní větry - během roku mění svůj směr (o 180°) - vyrovnávání rozdílného tlaku vzduchu mezi pevninou a mořem monzun = J, JV, V Asie → letní – z chladnějšího oceánu (V) na teplejší pevninu (N) - srážky, ochlazuje, oddobí dešťů → zimní - z pevniny na oceán = suchý, chladný, období sucha • místní větry - na malém území, vliv tepelných (tlakových) rozdílů pobřežní vítr (bríza) - na březích jezer, moří den (moře → pobřeží), noc (opačně) fén - nárazovitý, teplý, suchý, z hor do údolí (Alpy, Kavkaz)