Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Autor: Mgr. Marcela Kubištová Materiál: VY_62_INOVACE_FG4.01 Téma: Vznik bankovek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Klíčová slova: historická platidla, výměnný obchod, bankovky Anotace: Prezentace, která seznamuje žáky se vznikem bankovek, objasňuje výměnný obchod, představuje některá historická platidla, mince a bankovky.

VY_62_INOVACE_FG4.01 Autor: Mgr. Marcela Kubištová Datum: Ročník: 3. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika Tematický okruh: Závislosti, vztahy a práce s daty Téma: Seznámení s bankovkami, historie obchodování Anotace: Prezentace, která seznamuje žáky se vznikem bankovek, objasňuje výměnný obchod, představuje některá historická platidla, mince a bankovky. Použitý zdroj: sada nástrojů Microsoft office

V dnešní době se v obchodě platí převážně platební kartou, nebo bankovkami. Bylo tomu však i v minulosti? Není překvapením, že lidé obchodovali už v hluboké minulosti. Obchodovalo se tím, že si lidé vyměňovali zboží podobné hodnoty. Tomu se říkalo

Dříve se obchodovalo tím způsobem, že se vyměňovaly věci, zvířata a výrobky, které vyrobili různí řemeslníci. Tomu se říká zboží. Obchodovalo se nejčastěji na tržištích, kde pekaři, hrnčíři, pláteníci, sedláci, mlynáři, perníkáři, kováři, ševci, dráteníci a jiní řemeslníci směňovali své zboží. To, co vlastnili s tím, co potřebovali.

Při výměnném obchodu se hodnoty zboží těžko porovnávaly.Za zboží větší hodnoty se směňovalo více kusů zboží nižší hodnoty.Bylo nutno stanovit ceny zboží. Cena je číslo, které vyjadřuje peněžní hodnotu zboží. Nejdříve se používala různá platidla.Byly to věci (kožešiny, mušle, zlato...), které se dobře přenášely a nebylo snadné je napodobit. Aby se porovnávání hodnot různých druhů zboží usnadnilo, začaly se razit mince, které se používaly k placení.Během doby se mince měnily dukáty, krejcary, groše..),jejich podoba i hodnota.

Prapůvodní bankovky se objevily v sedmém století ve staré Číně. Lidé zjistili, jak nepraktické je nosit s sebou těžké kovové mince, a tak je raději nechávali u obchodníků. Ti jim vždycky při převzetí vystavili stvrzenky, které pak sloužily při obchodování. V Evropě obchodníci těmto stvrzenkám říkali úvěrové úpisy, nebo směnky. Banky tyto směnky vykupovaly a vyměňovaly za směnky vlastní –