Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky RANÉ KŘESŤANSTVÍ

ČASOVÁ OSA 1. - 6.stol.n.l. s centry v Jeruzalémě, Římě, Alexandrii, Antiochii, Efezu a dalších městech Středomoří od 4. stol.n.l. také Konstantinopolis a Milán od 5. stol.n.l. také Ravenna ostatní oblasti: jižní Francie, Sýrie, Egypt, severní Afrika

RANÉ KŘESŤANSTVÍ

RANÉ KŘESŤANSTVÍ

RANÉ KŘESŤANSTVÍ Historické souvislosti Ve 3.stol. prožívalo římské císařství velikou krizi. V říši se počalo velmi silně šířit křesťanství. Křesťané byli ovšem, zvláště zpočátku, silně pronásledování a to bránilo prvním křesťanům vyznávat víru veřejně a budovat náboženské stavby. Proto se křesťanská architektura začala objevovat teprve na začátku 4. století, když Konstantin v roce 313 povolil zákonné vyznávání křesťanství. Skupiny věřících se zpočátku shromažďovaly v soukromých domech (např.: Dúra Európos na Eufratu). První formy křesťanského umění se vyvinuly v katakombách, podzemních pohřebištích s množstvím chodeb, jejichž stěny byly pokryty malbami a v nichž byly uloženy sarkofágy se skulpturální výzdobou. V Římě samém postavili nejstarší katakomby židé. Křesťané používali těchto pohřebišť jako shromaždiště, a když byl ve 4. století povoleno křesťanství, byly katakomby nahrazeny bazilikami a martyrii. Od té doby se staly poutními místy, ale sloužily jen jako pohřebiště. V katakombách se neobjevuje kříž, který se sám o sobě začal používat od 4. století. Rozklad západořímské říše se stal významným milníkem lidských dějin, s postupným zánikem otrokářství dochází k radikální reorganizaci společnosti v Evropě.

Druhy staveb / Církevní stavby KOSTELY V DOMĚ - Se vzrůstem počtu věřících přestávalo toto řešení dostačovat BAZILIKY změna římské světské stavby (tržnice) na základní typ křesťanského kostela s podélným půdorysem orientace v ose západ (vstup) - východ (oltář) vstup přes nartex (předsíň), někdy před průčelím atrium třílodní nebo pětilodní, střední loď vyšší a širší a ukončená apsidou bazilikální osvětlení a obyčejně plochý strop samostatně stojící zvonice (kampanila) CENTRÁLNÍ STAVBY – baptisteria, martyria, mauzolea

KOSTELY V DOMECH Raně křesťanský kostel v obytném domě Dura Europos, Sýrie / 230 n.l.

KOSTELY V DOMECH Raně křesťanský kostel v obytném domě Dura Europos, Sýrie / 230 n.l. - srovnání s domem Vettii v Pompejích (vlevo)

BAZILIKA postupná proměna ze světské stavby antického Říma (tržnice) / vlevo na základní typ podélné křesťanské stavby / vpravo

BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě (dnes Vatikán) vybudoval císař Konstantin v letech 324 – 335 n.l. zbořeno 1450 n.l.

BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě

BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě

BAZILIKY Bazilika sv.Petra v Římě

BAZILIKY Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě / cca 335 n.l.

BAZILIKY San Vitale v ravenně

CENTRÁLNÍ STAVBY půdorys budovy tvoří kruh, čtverec nebo osmiúhelník zastropení plochým stropem nebo kupolí většinou baptisteria (křest), martyria (památka mučedníků) a mauzolea (náhrobní stavby) bohatá umělecká výzdoba – mozaiky, plastiky

CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel Sta Costanza v Římě nejstarší a nejlépe zachovalá raně křesťanská náhrobní stavba (mauzoleum), změna na kostel r.1256 postavil ji císař Konstantin pro svou dceru v ochozu se na valené klenbě a v nikách zachovaly mozaiky ze 4.století

CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel Sta Costanza v Římě

CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel S.Lorenzo (Maggiore) v Miláně 355-372 n.l.

CENTRÁLNÍ STAVBY Kostel S.Lorenzo (Maggiore) v Miláně 355-372 n.l.

CENTRÁLNÍ STAVBY Mauzoleum Gally Placidie v Raveně ( 402-425 n.l.)

CENTRÁLNÍ STAVBY Mauzoleum Gally Placidie v Raveně ( 402-425 n.l.) - původně navazovalo na velký nartex (široká pravoúhlá předsíň) - půdorys ve tvaru kříže, jedno z nejvýznačnějších stavebních děl 5.století - slepé oblouky a klenební pásy – první pokus o obohacení stěn architektonickým prvkem

STAVEBNÍ MATERIÁLY

STAVEBNÍ MATERIÁLY Dřevo - stropy, krovy, truhlářské výrobky Kámen svislé nosné konstrukce, hlavice sloupů umělecká výzdoba Hlína - pálené cihly, keramické tašky, mosaika

STAVEBNÍ KONSTRUKCE

STAVEBNÍ KONSTRUKCE Svislé nosné konstrukce - zdivo kamenné, cihelné a smíšené - poměrně tenké, nezatěžované tolik klenbami - pilíře – kamenné nebo cihelné - sloupy – kamenné, s vyšším plintem, štíhlejším dříkem, bez zúžení (entáse)

STAVEBNÍ KONSTRUKCE Vodorovné nosné konstrukce KLENBY – málo používané KUPOLE – málo používané, napojení kupole na čtvercový nebo polygonální půdorys pomocí trompů a později pandantivů STROPY PLOCHÉ – nejčastěji dřevěné trámové SEDLOVÉ nebo PULTOVÉ STŘECHY

STAVEBNÍ KONSTRUKCE ARCHITRÁVOVÉ a ARCHIVOLTOVÉ ARKÁDY – řada otvorů s rovným nebo půlkruhovým nadpražím