Pohyby Země Planeta Země se pohybuje obrovskou rychlostí, kterou lidé vůbec nevnímají

Planeta Země vykonává 2 základní pohyby: Otáčí se kolem zemské osy Obíhá kolem Slunce

1. Otáčení kolem zemské osy Střídání dne a noci Země se otáčí kolem osy od ZÁPADU na VÝCHOD tedy proti směru hodinových ručiček A jak to připadá nám? Ráno se Slunce objeví nad východním obzorem Stoupá (tzv. vrcholí) K večeru klesá až zapadá za obzorem na západě Během roku se u nás délka světelného dne mění v závislosti na střídání ročních období

1. Otáčení kolem zemské osy Střídání dne a noci 1 otočení trvá Zemi 24 hodin = 1 den přesněji23 hod 56 min 4 sec Všechny body na zemském povrchu se otočí o 360o za 24 hod Úhlová rychlost otáčení Země je 15o

Časová pásma: Na světě je 24 časových pásem a každé měří 15o Při přechodu z 1 do 2. časového pásma je třeba posunout ručičku o 1 hodinu: Směrem na V přičítáme hod Směrem na Z odčítáme hod První pásmo, ve kterém platí světový čas, je kolem nultého poledníku (Greenwich) Časová pásma zohledňují hranice států a jejich velikost

Časová pásma:

Datová hranice: Nachází se na 180o Jejím překročením ze Z na V přidáváme 1 den k datu Opačně se datum o 1 den sníží Letní čas: o 1 hod více než čas středoevropský Používá se k uspořádání energie Začíná v dubnu a končí v říjnu

2. Oběh kolem Slunce Střídání ročních období Během roku mění Slunce svou polohu nad Zemí Pohybuje se v rozmezí 2 bodů Ty se nacházejí 23,5o od rovníku na S (obratník raka) a na J (obratník kozoroha) Když je Slunce nad S polokoulí, je zde léto, když je naopak nad J polokoulí, je zde zima. Je-li na rovníku, je zde jaro či podzim. Země oběhne kolem Slunce za 1 rok = 365 dní, 5 hodin, 49 minut Země obíhá Slunce proti směru hodinových ručiček

Hraniční dny 21. března: jarní rovnodennost 21. června: letní slunovrat 23. září: podzimní rovnodennost 21. prosince: zimní slunovrat

21.6. den letního slunovratu, začíná léto, den dlouhý, noc krátká, za S polárním kruhem nastávají bílé noci 23.9. den podzimní rovnodennosti, stín prochází přesně středem Země 21.12. den zimního slunovratu, na J začíná léto, den krátký, noc dlouhá 21.3. den jarní rovnodennosti

Sklon zemské osy Sklon zemské osy (23,5 stupně) je důvodem, proč se u nás střídají čtyři roční období Osa je nakloněna neustále stejným směrem V průběhu roku se mění úhel dopadu slunečních paprsků na zemský povrch Mění se tak množství energie (tepla), které zemský povrch dostává

Dráha Slunce na různých místech naší Země

Otázky a úkoly Je to správně? Přestupný rok trvá 366 dní. Zeměkoule má průměr méně než 12 000 km. Rotace kolem vlastní osy trvá Zemi 24 hodin. Sklon zemské osy má za následek střídání dne a noci. Během jarní a podzimní rovnodennosti jsou u nás dny a noci stejně dlouhé. Během letního slunovratu 21.6. dopadají sluneční paprsky kolmo na obratník Raka. Když je u nás zima je zima i v Austrálii. Pomocí glóbu předveďte, jak Země obíhá kolem Slunce i kolem své osy. Popiš a vysvětli hraniční dny a co se během nich mění.