03 FUNKCE, NÁSTROJE A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POLTIKY Sociální politika 03 FUNKCE, NÁSTROJE A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POLTIKY

Témata přednášky Funkce sociální politiky Nástroje sociální politiky Financování sociální politiky

Funkce sociální politiky Funkce sociální politiky se utvářely postupně v souladu s historickými podmínkami v jednotlivých zemích. V čase měly různou váhu. Funkcemi sociální politiky můžeme rozumět schopnost sociální politiky dosáhnout vymezeného cíle.

Funkce sociální politiky Vymezujeme následující funkce : ochranná funkce, rozdělovací, stimulační, preventivní a homogenizační. K historicky nejstarším patří funkce ochranná (základní) a rozdělovací.

Funkce sociální politiky Další fce odvozené jsou zabezpečovací, vyhledávací, kontrolní Často se v praktickém uplatňování setkáváme s nesnadnou harmonizací těchto funkcí. Úkolem státu je sladit fce v praktickém politickém dění.

Funkce sociální politiky DEFINICE Funkcí sociální politiky je vyvolávat určité efekty na straně objektů působením subjektů.

1) ochranná funkce Považována za historicky nejstarší. Tato funkce tvoří tradiční a stabilní prvek sociálních politik a je ji třeba neustále posilovat. Zmírňování a odstraňování důsledků, jež vznikají sociální událostí (nezaměstnanost, invalidita, …)

2) Funkce přerozdělovací snaží se zmírňovat sociální nerovnosti ve společnosti řeší co, jak, komu, podle jakých kritérií rozdělovat. hlavním garantem přerozdělování je stát (který vybírá daně a příspěvky do pojišťovacích fondů).

2) Funkce přerozdělovací Prvotní rozdělení se děje na trhu, sekundární přerozdělení pak představuje sociální politika (daně, přerozdělení prostředků potřebným).

2) Funkce přerozdělovací zajistit všem rovné šance (stejné startovací podmínky a garantovat nezbytný minimální životní standart) zabezpečit „bezporuchové“ fungování společenského systému spotřebou veřejných statků (školství, ochrana, justice,…)

2) Funkce přerozdělovací odstraňovat nedokonalosti konkurence otázka nerovnosti a rovnosti je jednou ze základních záležitostí politického státu a jeho příslušných států přerozdělováním se zmírňuje výchozí nerovné postavení lidí, v té míře, kterou společnost uznává za žádoucí rozdělovací funkce se uskutečňuje pomocí daní a transferů

2) Funkce přerozdělovací k hlavním nástrojům patří: státní rozpočet, veřejné rozpočty, soustavy pojištění, a další instituce (nadace, církev)

3) Homogenizační funkce cílem je dosahovat vyššího stupně stejnorodosti (uspokojování základních životních potřeb, zájmů, hodnost, atd.)

3) Homogenizační funkce spočívá ve snaze poskytovat obyvatelstvu stejné šance spočívá tedy v poskytování stejných šancí vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví. Snaží se tedy, aby nebyly rozdíly v šancích v přístupu k těmto statkům.

4) Stimulační funkce snaží aktivizovat člověka, aby se sám postaral o sebe a eventuelně pomáhal druhým. Obecně řečeno je jejím posláním podporovat, podněcovat, vyvolávat žádoucí sociální jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni.

4) Stimulační funkce jedná se o opatření vzdělávací politiky, zdravotní politiky, politika zaměstnanosti, adt…

5) Preventivní funkce snaha předcházet nepříznivým sociálním situacím jedná se opatření směřující k odstranění příčin, nepříznivých sociálních situacích,které brání integraci člověka do společnosti Obecně je tedy snahou předcházet nepříznivým sociálním situacím, např. chudobě, rozvodovosti, nezaměstnanosti, kriminalitě...

5) Preventivní funkce tato funkce plní všechny oblasti sociální politiky funkce dnes neobyčejně sílí, předpokládá rozsáhlou osvětovou činnost a poradenství všeho druhu

Diskuze … ….k zamyšlení O přínosu funkcí ochranné, preventivní, stimulační nebývá příliš pochyb. Na druhou stranu velikým „jablkem sváru“ vždy byla a je otázka redistribuce. Je redistribuce spravedlivá? Komu co náleží a za jakých podmínek? Proč má někdo „doplácet“ na někoho jiného?

Nástroje sociální politiky základní subjekty: 1) právo 2) instituce 3) finance

1) právo - má normativní povahu - základním rámcem uplatnění sociální politiky jsou právní normy - definuje celkový rámec poskytování soc.nároků - zaručuje rovnost v nárocích - právní předpisy definují způsoby, jakými budou sociálně politické záměry realizovány

1) právo - u pracovního, zdravotního a práva sociálního zabezpečení jde o bezprostřední souvislost - občanské právo reguluje vztahy mezi lidmi, tím se dotýká se i SP, zvlášť rodinné - správní právo reguluje činnost institucí státní a veřejné správy - v praxi SP se uplatňují i nástroje nižší právní síly (vyhlášky, apod.)

2) instituce stát a jeho orgány - Ministerstvo práce a soc.věcí, úřady práce, OSSZ aj. zaměstnavatelé - zabezpečují opatření stanovená státem a jeho orgány zaměstnavatelské, zaměstnanecké odborové orgány místní komunity, jejich orgány a instituce občanské iniciativy, dobročinné organizace, charitativní instituce církve

3)finance regulace: nutí subjekt - jiné subjekty aby: něco daly (odvod daní, pojistného) něco konaly se zdržely určitého konání strpěly konání jiných (pro nemoc, vzít si dovolenou); do konání řadíme peněžitého a věcného plnění (dávky) a poskytování služeb

3)finance Peněžní dávky - jsou základem soc. politiky - vyplácí se na základě nároku, nebo je nárok nějak podmíněn - jde o nejjednodušší způsob pomoci

peněžité dávky obnosy, vyplácené těm, kdo na ně mají nárok; dávka poskytnuta jako nenávratné plnění nebo jako návratná půjčka Dávka může být: jednorázová (porodné, pohřební,…) opakovatelná (starobní důchod…)   druhy dávek: obligatorní dávka (jsou nárokové, vzniká ze zákona na ně nárok) fakultativní (dobrovolné) podmínky pro přiznání dávky: věcné (člověka postihne sociální událost) systémové (náležitost, účast v systému) formální (podání žádosti a procesní způsobilost)

3)finance Vyplácení peněžních dávek 1) na základě nároku - obligatorní dávky (např. starobní důchod, nemocenská) 2) nárok je podmíněn úředním výrokem na základě žádosti (např. dávky soc. péče - příspěvek na auto invalidům, přídavky na děti)

MEZI DALŠÍ NÁSTROJE SOCIÁLNÍ POLITIKY ŘADÍME SLUŽBY VĚCNÉ DÁVKY ÚLEVY A VÝHODY SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY TRIPARTITA VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY STÁTNÍ REGULACE CEN SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ

1) služby Funkcí služeb je uspokojování specifických potřeb určitých skupin obyvatelstva - nejen sociální služby, tj. spojené s péčí o nemohoucí, sociálně narušené, ale také služby ve sféře zdraví, vzdělávání, bydlení, poradenství - jedná se o služby zajišťující základní potřeby až po vysoce specializované okruh služeb se v posledních 20-ti let neobyčejně rozrostl  

1) služby rozdělení podle poskytovatele 1) státní 2) nestátní   zda jsou poskytováné ústavou nebo domácností občana, nebo jde-li o službu laickou či profesionální

1) Služby přehled služeb: poradenství (např. nezaměstnanost) denní pobyty (denní stacionář) stravování (rozvoz jídla) pečovatelská služba (v souvislosti s péčí o seniory, ale i dětem a rodinám) zařízení pro občany závislé na alkoholu, atd. zařízení sociální péče (dříve termín ústavy sociální péče, dnes sanatoria atd.)

2) věcné dávky - jsou spojeny s ochranou zdraví - jde především o léky, zdravotní pomůcky (berle, protézy) a ochranné pracovní pomůcky - uplatňují se také v případech, kdy není zaručeno, že peněžité pomoci bude účelně využito

3) úlevy a výhody - poskytované různým skupinám (např. mladistvým, studujícím, důchodcům)

4) sdělovací prostředky - tisk, TV, rozhlas, internet aj. (podílejí se na formování názoru a postojů veřejnosti k sociál. problémům)

5) tripartita - kolektivní vyjednávání

6) vzdělávací aktivity - umožňují snazší zapojení na trhu práce, brání chudobě

7) státní regulace cen spotřebního zboží - byla významným nástrojem SP zejména v době centrálně plánované ekonomiky

Financování sociální politiky sociální činnost má náklady 2 druhů: náklady na správu potřebnou k činnosti (mzdy…) náklady na činnost (služby a dávky)

kdo financuje sociální politiku: 1) stát (hlavní subjekt) financuje z daní, ale i z jiných příjmů a majetku nejčastěji daně přímé – jsou to buď obecné daně z příjmů daňových poplatníků nebo jako účelové daně od určitých daňových poplatníků (příspěvky na bydlení, pojištění) nepřímé – DPH, spotřební daň, daň z převodu majetku, atd.; jsou důležitějším příjmem státního rozpočtu než přímé

kdo financuje sociální politiku: 2) Obce, regiony, samospráva z prostředků buď ze státního rozpočtu občanů z poplatků, které mohou vybírat obce od obyvatel z darů

kdo financuje sociální politiku: 3) zaměstnavatel povinni přispívat zaměstnancům na pojištění a hradí některé náklady na sociální ochranu nařízenou státem

kdo financuje sociální politiku: 4) občan přispívá na povinou solidaritu s jinými občany (nazýváno: redistribuce v sociálním prostoru) a zároveň si přispívá na vlastní budoucí sociální zabezpečení (=redistribuce v čase) občané mohou dobrovolně přispívat na sociální účely sponzorstvím  

Literatura BRDEK, M.; JÍROVÁ, H. (1998). Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha: CODEX Bohemia MORAWSKI, V. (2005). Ekonomická sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. POTůČEK, M. (1997). Nejen trh. Praha: Sociologické nakladatelství.