Filozofie a věda, náboženství a umění Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Filozofie a věda, náboženství a umění Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_02 Autor Mgr. Eva Adamíková Datum 25. 11. 2012 Vzdělávací oblast Člověk ve společnosti Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Dějiny světové filozofie Ročník 3. ročník gymnázia www.zlinskedumy.cz

Filozofie a věda, náboženství a umění Copyright © Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Co se dozvíte? co je to věda, co je náboženství, jaký je význam náboženství pro život člověka v 21. století, co je víra, co je církev, co to je umění, jaký význam má pro lidský život umění

Filozofie a věda Obrázek 1.

Věda je užití systematických metod empirického zkoumání, teoretické analýzy dat a logického vyhodnocení argumentů za účelem vytvoření souhrnu znalostí v určité oblasti

A. Vědy postihující obsah myšlení Aristotelovo dělení: A. Vědy postihující obsah myšlení Vědy teoretické: - tzv. první filozofie (též teologie) - fyzika (druhá filozofie) - matematika Vědy praktické: - politika - ekonomika - etika Vědy poetické: - řemesla - umělecká činnost

B. Vědy postihující formu myšlení a sdělování Logika Rétorika

Dělení věd podle Arno Anzenbachra: Reálné vědy: Přírodní: fyzika, chemie, astronomie atd. Kulturní: duchovní – historie, náboženství ,lingvistika, vědy o umění sociální a ekonomické vědy Formální vědy: logika, matematika Předmětem formálních věd je čistá forma, struktura souvislostí

Reálné vědy podávají popis a výklad Jsou zkušenostní Tematicky redukované Metodicky abstraktní, téma postihují tak, jak to připouští metoda Filozofie Ptá se na podmínky zkušeností Není tematicky redukovaná Nemá předpokládanou metodu, metodou filozofie je život sám

Tři pojetí vztahu filozofie a vědy: Scientismus Absolutní autorita vědy Filozofie je služkou reálných věd Analyzuje výpovědi reálných věd Filozofie předpokládá výsledky reálných věd Zpracovává je v syntézu Také scientistický základ Filozofie je vůči reálným vědám autonomní Zkoumá podmínky možnosti zkušenosti v celku

Filozofie a náboženství Obrázek 2.

Filozofie – věda rozumu Náboženství – citový vztah k posvátnému, k Bohům či Bohu. Jeho zdrojem je údiv, úžas i bázeň před tajemstvím světa. (život, smrt) Vděčnost a hledání adresáta této vděčnosti Náboženství zakládá hodnotovou orientaci, rozlišení dobra a zla Navazuje na něj morálka, právo a politika

Víra – je spolehnutí se na to, co nevíme a nevidíme Každé lidské jednání míří do budoucnosti a vyžaduje jakousi víru Spolehnutí se na něco, co nelze empiricky ani logicky prokázat Je to dar, vyvolenost, milost Církev – společenská instituce

Náboženství a filozofie nemají nic společného Každá oblast má své pravdy a problémy Mezi náboženstvím a filozofií je rozpor M. Luther: “Rozum je děvka ďáblova“ L. Feuerbach: “Ne Bůh stvořil člověka, ale člověk Boha“ K. Marx: “Náboženství je opium lidstva“ Náboženství a filozofie tvoří jednotu Svatý Augustin: “Věřím, abych rozuměl“ Náboženství a filozofie jsou různé oblasti, ale jsou ve vzájemném vztahu

Filozofie a umění Obrázek 3.

Umění je zobrazování skutečnosti uměleckou cestou Jeho kritériem je pravda a krása Umění musí být: pravdivé, svobodné a komunikativní Filozofie se vyjadřuje jazykem, jediným kritériem je pravda

Filozofie plní své funkce v médiu rozumu Umění plní své funkce v médiu smyslovosti Umění a filozofie zobrazují skutečnost jako celek Usilují o poznání a o kritiku

Otázky: Co mají společného umění a filozofie? Jak vnímáte vztah mezi vědou a filozofií? Jak vnímáte vztah mezi náboženstvím a filozofií? Může být vědec věřící člověk? Jaký je rozdíl mezi vírou a náboženstvím? Jak vnímáte postavení církví v dnešním světě?

Odpovědi Umění a filozofie zobrazují každodenní život jako celek, nahlížejí realitu ze všech úhlů pohledu. Věda zkoumá vždy jen část reality a užívá předem dohodnuté metody zkoumání, filozofie se zabývá veškerou lidskou realitou a jejím metodou nazírání je život sám. Vztah mezi filozofií a náboženstvím je subjektivní, záleží na osobnosti posuzovatele…

Vědec může být věřící člověk, jak dokazují osobnosti např. astronoma J Vědec může být věřící člověk, jak dokazují osobnosti např. astronoma J. Grygara, matematika P. Vopěnky a dalších. Náboženství je systém, nauka, rituály… Víra je něco vnitřního, velmi intimního, osobního. Je to dar, milost, vyvolenost. Postavení církve jako instituce je v 21. století velmi problematické…(dogmatismus)

Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN 80-40-25414-4. BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 90-7182-064-4. BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN 80-7182-147-0. STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4.

TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN 8O-901588-4-6. Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Albert_Einstein_Head_Cleaned_N_Cropped.jpg Obrázek 2.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/ReligijneSymbole.svg Obrázek 3.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/DaVinci_MonaLisa1b.jpg