VYTRVALOST SÍLA RYCHLOST SPORTOVNÍ VÝKON KOORDINACE atd.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie- dýchací systém v zátěži
Advertisements

KARDIORESPIRAČNÍ ADAPTACE NA TRÉNINK
ÚNAVA A ZOTAVENÍ.
Reakce a adaptace oběhového systému na zatížení
Fyziologické aspekty PA dětí
Žena a sport Mgr. Lukáš Cipryan.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek.
ZÁTĚŽOVÉ VYŠETŘENÍ Robergs a Roberts – EXERCISE PHYSIOLOGY.
METABOLICKÁ ADAPTACE NA TRÉNINK
Fyziologie tělesné zátěže-oběhový systém
K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové
Reakce a adaptace dýchacího systému na fyzickou práci
C licence FAČR Biomedicínské aspekty pohybových aktivit.
Pohybové schopnosti Vytrvalostní schopnosti Obratnostní schopnosti
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Michal Lehnert Osnova přednášky:
Fyziologie zátěže úvodní hodina
RESPIRAČNÍ REGULACE BĚHEM ZÁTĚŽE
Trénink podle prahových hodnot
Trénink atletických skoků
FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY PLAVÁNÍ Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI. VYTRVALOST SCHOPNOST PROVÁDĚT POHYBOVOU ČINNOST PO DLOUHOU DOBU SCHOPNOST ODOLÁVAT ÚNAVĚ PŘEKONÁVAT VZDÁLENOST URČITOU INTENZITOU.
Žena a sport.
Dřeň nadledvin - katecholaminy
Fyziologie zátěže úvodní hodina
Funkční testy sportovců
Fyziologické Aspekty Sportovních Her PhDr. Michal Botek, Ph.D.
Fyziologické aspekty cyklických sportů: SILNIČNÍ CYKLISTIKA SILNIČNÍ CYKLISTIKA PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc.
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM A ZATÍŽENÍ
Měření anaerobní kapacity
Anaerobní testy ? (pouze ilustrace pro přednášky) Jan Novotný, Martina Novotná FSpS MU, Brno.
Norský model Rozvoj aerobních schopností. Organizace - principy.
Trénink běžeckých disciplín
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
RYCHLOSTNÍ SCHOPNOSTI. Struktura přednášky –Charakteristika rychlostních schopností –Taxonomie rychlostních schopností –Biologické předpoklady –Ontogeneze.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
BĚHŮ NA KRÁTKÉ, STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE
Aerobní zdatnost Školení trenérů licence A
Fyziologické aspekty rozvoje
Fyziologie zátěže CHR-test
Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
Fyziologické aspekty pohybu
Hana Fialová Daniela Šlapáková Tereza Zemanová
VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek.
Energetické krytí. Energetické krytí 1) Systém ATP - CP Rychlostní zatížení s dobou trvání výkonu přibližně 15 s využívá jako hlavní energetický.
Fyziologické Aspekty Cyklických Sportů
© Tom Vespa. Měkota Je to soubor předpokladů provádět aktivitu: a) určitou nižší intenzitou co nejdéle b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou.
Motorické schopnosti (Physical Abilities, Motorische Eigenschaften)
VYTRVALOST Mgr. Michal Botek, Ph.D. Centrum kinatropologického výzkumu.
ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD.
Dýchací systém.
Fyziologické dispozice dětí, žen a seniorů pro cvičení a sport
METABOLISMUS.
SPECIFICKÉ ADAPTACE NA ZÁT Ě Ž ADAPTACE ENERGETICKÝCH ZÁSOB FUNKČNÍ ADAPTACE (aerobní, anaerobní kapacita) FUNKČNÍ ADAPTACE (smysly) MORFOLOGICKÉ ZMĚNY.
Název a kód: FYZIOLOGIE ASEBS Rozsah: Konzultační hodiny: Ukončení: ???? Mgr. Bernaciková – pouze po domluv ě mailem 8x p ř ednáška + 8x seminá ř za semestr.
Fyziologie sportovních disciplín
Metodická komise OSÚ-ZL Cvičitel lyžování © 2010.
Transportní systém PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého.
PLAVÁNÍ V KONDIČNÍCH PROGRAMECH Lekce č. 26 Irena Čechovská Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky.
MUDr. Zdeněk Pospíšil MUDr. Kateřina Kapounková. Detrénink je částečná nebo úplná ztráta fyziologických a morfologických mechanizmů,které vlastní trénink.
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
Fyziologie zátěže úvodní hodina
Zátěžové testy aerobních schopností Stanovení ANP W170 VO2max
Neurofyziologie a pohybový systém 8.seminář
Anaerobní práh.
Kondiční příprava ve sportu
VYTRVALOST Michl Lehnert.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
Křivky dodávky kyslíku
Transkript prezentace:

VYTRVALOST SÍLA RYCHLOST SPORTOVNÍ VÝKON KOORDINACE atd.

VYTRVALOST Mgr. Michal Botek, Ph.D.

Obsah semináře Vymezení pojmu a dělení b) Fyziologická podstata c) Metody rozvoje d) Adaptace e) Diagnostika d) Aplikace ve sportu

Vymezení pojmu a dělení

SPORTOVNÍ VÝKON JE LIMITOVÁN ÚNAVOU

VYTRVALOST Komplex předpokladů provádět požadovanou činnost co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném časovém intervalu. (Dovalil et al., 2002) VYTRVALOST DLOUHODOBÁ STŘEDNĚDOBÁ KRÁTKODOBÁ RYCHLOSTNÍ OBECNÁ VYTRVALOST SPECIÁLNÍ VYTRVALOST

VYTRVALOST >10 min AF GL, GLU, LA, Lip 8–10 min AF GL, GLU, LA Čas Zisk ATP VYTRVALOST DLOUHODOBÁ >10 min AF GL, GLU, LA, Lip STŘEDNĚDOBÁ 8–10 min AF GL, GLU, LA KRÁTKODOBÁ 2–3 min AF + AG GL, GLU, LA RYCHLOSTNÍ 20–30 s ATP-CP, AG, AF ATP, GL, GLU, LA AF – aerobní fosforylace; GL – glykogen; GLU – glukóza; LA – laktát; AG – anaerobní glykogenolýza, CP – kreatin fosfát ATP – adenosintrifosfát; Lip – lipidy.

Fyziologický základ

tělesná stavba - somatotyp Co je nezbytné pro dosažení vysoké úrovně vytrvalosti ? GENETICKÉ DISPOZICE typ svalových vláken maximální spotřeba kyslíku (VO2max) tělesná stavba - somatotyp . TRÉNOVATELNOST

(Wasserman, 1999) ATP O2 CO2

Typy svalových vláken  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : vyšší obsah myoglobinu : větší počet mitochondrií, enzymy aerobního metabolismu : odolávají únavě, vysoce kapilarizované  TYP II. A – rychlá oxydativní (fast oxidative) : snižuje se obsah myoglobinu : vyšší počet glykolytických enzymů než v I. : méně kapilarizovaná  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) : vysoká koncentrace a aktivita glykolytických enzymů : rychle unavitelná : vysoká schopnost generovat svalovou sílu

DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN: POPULACE vs SPORTOVCI podíl II.B vláken (%) GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !

SOMATOTYP A VYTRVALOST

Spotřeba kyslíku (VO2max) . Spotřeba kyslíku (VO2max) Výkonnost pulmonálního + kardiovaskulárního systému + svalová buňka (periferní oblast) Fickova rovnice VO2 = Q x Da-v . Q = SV x SF Da-v = rozdíl O2 v arteriální a venózní krvi

Spotřeba kyslíku (VO2) VO2 = Q x Da-v . Klid (NT): VO2 = (70 x 70) x 50 (50 ml O2 na 1 L krve) VO2 = 245 ml.kg-1.min-1 Člověk 70 kg: 245 : 70 = 3,5 ml O2/min/kg (1 MET) Maximální zátěž (NT): VO2max= (200 x 120) x 157 ml VO2max= 3140 ml.kg-1.min-1 člověk 70 kg: 3140 : 70 = 45 ml.kg-1.min-1

Maximální spotřeba kyslíku - VO2max : L.min-1 : ml.kg-1.min-1 : ml.tep-1.min-1 Průměrně (20 let): ♀ 35 ml.kg-1.min-1 ♂ 45 ml.kg-1.min-1 Trénovaní: až 90 ml.kg-1.min-1 (běh na lyžích) : s věkem klesá : nižší u ♀ než u ♂

Maximální spotřeba kyslíku - VO2max : běžci na lyžích 80-90 ml/min/kg : cyklisti silniční 70-80 ml/min/kg : plavci 60-70 ml/kg/min : tenisti 55-60 ml/min/kg : gymnasti 50-55 ml/min/kg : netrénovaní ???? ml/min/kg

GENETIKA A LIMITY : potenciál organismu pro zvyšování VO2max je omezený! : absolutní hodnoty vzrostou max. o 10 až 30 % (50 %)

VO2max závisí na: velikost transportních orgánů (plíce, srdce,…) (Wasserman, 1999) ATP O2 CO2 VO2max závisí na: velikost transportních orgánů (plíce, srdce,…) a místa využití (sval) Robustnější jedinci mají vyšší VO2max (L.min-1) / ml.kg-1.min-1 Nevýhoda :například běh, chůze Výhoda :veslování, cyklistika (ne vrchaři) :dráhový cyklisti, běžci na lyžích

ROZVOJ VYTRVALOSTI

ROZVOJ VYTRVALOSTI : kdy je optimální začít s rozvojem ? : mezi 11 až 13 rokem věku – proč? VO2 výrazný slabý Typy reakcí na vytrvalostní trénink čas

ROZVOJ VYTRVALOSTI V TRÉNINKOVÉ PŘÍPRAVĚ PERIODIZACE OBJEM INTENZITA PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ PŘE-ZÁVODNÍ PŘECHODNÉ

Metody nepřerušovaného zatížení (kontinuální) Důležitou roli sehrávají INTENZITA A OBJEM ZATÍŽENÍ : inverzní vztah (vysoká intenzita – nízký objem) Metody nepřerušovaného zatížení (kontinuální) : při 90 % VO2max od 15-20 min : při 80 % od 40-45 min : při 60 % do 200 min : Souvislá : Střídavá : Fartleg (hra s intenzitou) : využití převážně při stimulaci obecné vytrvalosti .

SF čas 200 150 100 50 SF čas 200 150 100 50

2. Metody intervalového zatížení (zatížení-zotavení) : manipulace s dobou zatížení a zotavení : plný interval odpočinku : optimální interval odpočinku : zkrácený interval odpočinku : stimulaci krátkodobé (KV) a rychlostní (RV) vytrvalosti : doba zatížení u KV: od 20 s do 3 min, 90-95% VO2max : zotavení od 2-8 min : 3-5 opakování v 10-20 sériích : doba zatížení u RV: 5-20 s 95-100% VO2max : zotavení 1:4 : 15-20 opakování v 5-10 sérií, odpočinek 5-10 min

SF čas 120 SF 120 čas

APLIKACE KYSLÍKOVÉHO DEFICITU A DLUHU DO TRÉNINKU

? VO2max [ml/kg/min] ? ? Vznik kyslíkového deficitu splácení kyslíkového dluhu AnP 3.5 Čas [min] 5 30 Př. stav Iniciální fáze Setrvalý stav

,,Anaerobní“ práh (ANP) Intenzita, při které dochází k porušení dynamické rovnováhy mezi tvorbou a spotřebou laktátu laktát IZ odpovídající ANP VO2 2-8 mmol/l %MTR

INTERVALOVÝ TRÉNINK : krátký interval zatížení 15 s : 15 s zotavení : založený na dynamice VO2 : krátký interval zatížení 15 s : 15 s zotavení – zvyšování aerobní kapacity 1:1 – zvyšování anaerobní kapacity 1:1 (60-240 s) : nízká produkce laktátu, není porušena rovnováha !!! VO2max čas laktát 2 mmol/L Z 15 s O 15 s

PŘÍKLAD TRÉNINKOVÉ STRATEGIE Výhoda intervalového tréninku: aktivace všech typů vláken : u submax. zatížení průměrně shodné IZ pouze vlákna typu I. : po kontinuální submaximálním zatížení (60-70 %VO2max) – totální vyčerpání glykogenu – až 48 hod. zotavení : u submax. zatížení průměrně shodné IZ pouze vlákna typu I. : následující intervalový trénink – vlákna II.A a II.B

ROZVOJ VYTRVALOSTI: TRÉNOVATELNOST : akcentována kvantitativní část (objemová) zatížení : je aktuální schopnost organismu přijímat tréninkové i mimotréninkové stresové (adaptační) podněty : je charakteristická velkou dynamikou : geneticky podmíněna TRÉNOVATELNOST tréninkové jednotky

ADAPTACE

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM Zvýšení objemu krve Zvýšení systolického objemu Pokles SF v klidu i během submaximálního zatížení Regulativní dilatace bez výraznější hypertrofie LK Zvýšená kontraktilita myokardu

PULMONÁLNÍ SYSTÉM  zvyšuje se síla a celková výkonnost dýchacích svalů zlepšuje se propustnost membrány sklípků a kapilár pro O2 v mladším věku se zvyšuje i VC zlepšená ekonomika dýchání zvýšená extrakce O2 z alveolárního vzduchu

ZMĚNY V PERIFERNÍ OBLASTI Zvětšení a zmnožení buněčných orgánů aerobního metabolismu Zvýšená aktivita oxidativních enzymů a koncentrace myoglobinu Zlepšená kapilarizace a prokrvení svalových vláken Zlepšená extrakce O2

Spotřeba kyslíku (VO2) VO2 = Q x Da-v TRÉNOVANÝ ČLOVĚK . Klid : VO2 = (40 x 120) x 50 (50 ml O2 na 1 L krve) VO2 = 245 ml/ min Člověk 70 kg: 245 : 70 = 3,5 ml O2/min/kg (1 MET) Maximální zátěž : VO2max= (200 x 175) x 170 ml VO2max= 5950 ml/min člověk 70 kg: 5950 : 70 = 85 ml/min/kg TRÉNOVANÝ ČLOVĚK

VYTRVALOSTNÍ VÝKON A ENERGIE : př: maratónský běh : běh na úrovni MLSS (2,5 – 8 mmol/L) : mezi 25 – 35 km dochází ke krizi – proč? nastává úplné vyčerpání sacharidových zdrojů Stimulace výkonu: : doplnění GL : kofein (100 mg) (CNS+FFA) : L-karnitin : chlad - A+NA

VYŠŠÍ NADMOŘSKÁ VÝŠKA A VYTRVALOSTNÍ VÝKON : klesá spotřeba kyslíku - snížen i vytrvalostní výkon od 1200 m.n.m. : Mexico 1968 (2300 m.n.m.): běhy >400 m horší výkony : 1500 m o 3 % : 5 a 10 km o 8 % : VO2max – pokles o 15 % : snížení parciálního tlaku O2 : iniciace zvýšení produkce EPO : trénink ve vyšší nadmořské výšce – hypobarická hypoxie

VÝZNAM ? TRÉNINK VE VYŠŠÍ NADMOŘSKÉ VÝŠCE : aplikace metody ,,living high – training low“ VÝZNAM ? : aklimatizace na pokles pO2 a trénink s vyšším %VO2 : pobyt ve 2500 m.n.m a trénink v 1300 m.n.m. po dobu 4 týdnů : zlepšení výkonnosti v běhu na 5 km o 1,5 % po návratu na 0 m.n.n : 4 týdenní pobyt ve 2500 m.n.m zvýšilo o 9 % ERT a o 5 % VO2max : pobyt 3-4 týdny v 2000-3000 m.n.m zvýší EPO a ERT : žádné zvýšení ERT při simulaci spánku ve 3000 a TR na 600 m.n.m!

METODY ZVYŠUJÍCÍ AEROBNÍ VÝKON : normobarická hypoxie (dusíkový stan) X : EPO – CERA : krevní doping

FENOMÉN KEŇSKÝCH BĚŽCŮ : dominují na tratích delších než 800 m a speciálně na 5 a 10 km : postupně vyhráli 50 % všech medailí na MS a OH (30 mil. lidí) : 75 % všech medailí vyhráli příslušníci 1 kmene - Kalenjin ? DŮVOD ?

: 6:30 trénink v pralese, na Mt. Kenya, vysoká vlhkost, 20 C: : celé generace žijí ve vyšší nadmořské výšce (přes 2000 m.n.m.), rovníková zeměpisná šířka – teplé dny, chladné noci, nízká vlhkost. : 6:30 trénink v pralese, na Mt. Kenya, vysoká vlhkost, 20 C: muži 14 km, ženy a dorost 10 km : jsou a byli pastevci : energie - škroby : tajemství Kalenjiňanů spočívá ve specif. tréninkovém režimu: obří vzdálenosti, vysoká intenzita a osobitý přístup jednotlivce : chlapci (14 let) žijící ve 2000 m.n.m: (Saltin et al., 2007) : NT VO2max=47 ml.kg-1.min-1 : PA VO2max=62 ml.kg-1.min-1 : T VO2max=68 ml.kg-1.min-1 a =80 ml.kg-1.min-1 (na úrovni moře)

DIAGNOSTIKA

DIAGNOSTIKA VÝKONNOSTI : kdy má smysl provádět diagnostiku? PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ (PO) PŘE-ZÁVODNÍ PŘECHODNÉ PO ZÁVODNÍ PŘECHOD

Vlastní závod nebo utkání Kontrolní testy (v průběhu sezony) : laboratorní testování (kolo, běhátko, bazén) : terénní testování

Stanovení VO2max u sportovců

Stanovení VO2max u plavců protiproudové plavecké tunely - ,,the flume“

Protokol testu do vita maxima

Protokol testu do vita maxima

Metody hodnocení ANP a jeho využití

Metody hodnocení ANP a jeho využití

Metody hodnocení ANP a jeho využití

aerobní SF čas SF 120 čas ANP aerobní anaerobní ANP 200 150 100 50 laktát

MONITOR SRDEČNÍ FREKVENCE okamžitou kontrolu SF během tréninku zatížení v individuálně definovaných tréninkových zónách zvýšit efektivitu tréninkového zatížení

FYZIOLOGICKÁ KŘIVKA Zpětná kontrola aplikovaného zatížení

Odhad hodnotyVO2max podle terénních testů 1. Člunkový běh – Shuttle run test 2. Cooperův test VO2max = 22,36 × km -11,29

VYTRVALOST VE SPORTECH

DĚKUJI ZA POZORNOST michal.botek@upol.cz