5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Hospodářské aspekty první světové války Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

Evropa v letech 1867-1918

Válečné konflikty Americko-španělská válka duben - srpen 1898 Rusko-japonská válka 1904–1905 1. a 2. balkánská válka 1912-1913

První světová válka válka zemí Trojspolku (neboli Ústředních mocností) a Dohody

Válečné hospodářství podřízení veškeré výrobě ve státě válečným cílům uskutečňováno skrze centrální plánování, koncentraci a monopolizaci podnikání mimořádná zaměstnanost žen inflační emise oběživa růst vnitřních a vnějších půjček

Hospodářské a společenské důsledky dlouhotrvající války politická destabilizace přechod od válečné konjunktury k postupnému úpadku narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů šíření šovinistických a xenofobních nálad zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva (po 1. sv. válce španělská chřipka s 25-50 mil. oběťmi) přechod k válečné ekonomice

Technologické inovace jako důsledek první světové války zejména zbraňové systémy (kulomety a těžká děla, chemické zbraně) transportní technika (nákladní auta, traktory, letadla) komunikační technika (telefonní spojení)

Růst významu feminismu jako jeden z důsledků války

5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století Evropa v meziválečném období

Poválečná recese projevila se zejména v USA, ale také v některých evropských státech (Německo, Československo) Co bylo příčinou recese?

Problémy poválečné Evropy V období let 1913-1920 klesla celková průmyslová produkce v Evropě o ¼. Zatímco v roce 1913 se na světové průmyslové výrobě podílela 53 %, v roce 1920 to bylo již jen 41 %. splácení válčených dluhů, které vycházely z půjček inflačních peněz a ne reálných úspor – kolotoč inflace

Jak se jednotlivé země snažily předejít rozvrácení svých financí? První skupina: znovuzavedení zlatého standardu Druhá skupina: devalvace Třetí skupina: pol. nestabilita s následným finančním chaosem Splácení zahraničních dluhů evropských států stěžovala celní politika Spojených států (Fordney-McCumberův sazebník)

Versailleský mírový systém ministr zahraničí Německa, hrabě Brockdorff-Rantzau před smrtí: „Zničili všechno – vlastně jsem zemřel již ve Versailles.“

Výmarské Německo – útvar, který neměl existovat? Alexandrovo a Postupimské náměstí, srdce nové metropole

Velkou hyperinflaci zastavilo v roce 1923 zavedení tzv. rentové marky. Hyperinflace do roku 1923 „vyrobila“ novou vrstvu velkopodnikatelů a zbohatlíků (např. Hugo Stinnes). Jak to bylo možné? Po roce 1923 nastalo oživení hospodářství s 2 strategickými nedostatky: velké investice a kupování akcií

Stabilizace hospodářství Německo mělo splácet po dobu 30 let sumu 132 miliardy marek. Dawesův plán Youngův plán Charles G. Dawes Owen D. Young

Co probudilo velký rozmach „zlatých dvacátých let“? nízká míra inflace vyšší mzdy rozvoj nových průmyslových odvětví převratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba

Vývoj německé společnosti v souvislosti s hospodářskými problémy KRIZE X ÚTĚK OD REALITY Vývoj německé společnosti v souvislosti s hospodářskými problémy Anita Berber

Zánik Výmarské republiky od začátku třicátých let boj o moc mezi komunisty a nacisty 1932: vláda H. Brüninga prohlubuje krizi svou devalvační politikou Posledním úspěchem výmarské diplomacie je konference v Lausanne.

Francie a Velká Británie – záruka Versailleského míru Obě země zajišťovaly životaschopnost Společnosti národů a bezpečnost malých zemí spojeneckými smlouvami.

Velká Británie Fenomén nezaměstnanosti: - 1921 2 mil. - 1921-1939 průměrně mírně pod 1 mil. Projevuje se útlum hlavních odvětví 19. století – textilnictví, těžba uhlí, loďařství - v období 1. světové války místo v exportních trzích zabraly jiné země

Důsledky Velké deprese pro VB 1929-1931: snížení průmyslové výroby o 16 % 1931: „Going off gold“-devalvace 1932: Import duties act znamenal opuštění prinicpu svobodného mezinárodního obchodu a zavedl protekcionismus 1937: náznaky oživení

Francie Do roku 1924 překonala poválečné těžkosti zejména: rozšířením elektrifikace cíleným zvyšováním využívání ropy Využíváním koncernu Comité de Forges (1864-1940) Mezi léty 1924 a 1931 prudký vzestup chemického a automobilového průmyslu: Renault, Peugeot, Citroën

stagnace zemědělství a proměna Francie na průmyslově agrární stát Provedení daňové reformy 1925 Matingonské dohody (1936): zavedení 2 týdnů placené dovolené, 40hodinového pracovního týdne, kolektivních smluv atd. S jakými problémy se potýkala Francie meziválečného období?

Projevy krize ve Francii pokles průmyslové výroby po celá třicátá léta největší ústup v textilním, automobilním a kovoprůmyslu Krize postihla nejvíc malé a střední podniky, čímž uspíšila koncentraci výroby velkými podniky: Monoprix, Prisunic, Schneider, De Wendel zhoršení demografického vývoje

5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století Střední Evropa mezi demokracií a totalitarizmem na příkladě Rakouska a nástup fašizmu v Evropě

Německé Rakousko jako stavovský stát: příklad nefunkční demokracie Rakousku chyběla po roce 1918 národní identita. vzniklo jako silně sociální stát – během let 1918-1920 zákon o sociálním pojištění zákon o 8-hodinové prac. době Hyperinflace byla zastavena v roce 1925 zavedením rakouského šilinku (Alpendollar).

Austrofašismus (1933-1938) se opíral o korporativizmus a katolickou církev. Engelbert Dollfuß (1892–1934)

Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie? POZOR! Fašismus a nacismus není totéž. Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?

nespokojenost s výsledkem Velké války strach podnikatelů a konzervativců před socialistickou revolucí a volání po „pevné ruce“ málo industrializovaná země se statusem nejslabší evropské mocnosti (40 % HDP tvořilo zemědělství) polovinu příjmů italská rodina vydávala na potraviny, ve kterých Itálie nebyla soběstačná

Principy italského fašismu hierarchická korporativní diktatura jedné strany ochranářská politika a dotace zemědělství (přímé dotace, výkup obilí, vysušování močálů) prosazování politicko-hospodářských cílů prostřednictvím: IRI: Istituto per la ricostruzione industrialem (1933-2000) IMI: Istutito mobiliare Italiano (1931) Consiglio delle Corporazioni (1934)

Estado forte - Estado Novo V roce 1933 vznikla přijetím nové ústavy unitární a korporativní republika, neboli tzv. Nový stát

Portugalskou diktaturu rozdělujeme do několika fází: 1926-1932: vojenská diktatura 1932-1968: salazarismus 1968-1974: marcelismus Jaké byly hlavní prvky portugalského „Nového státu“?

hrdost na historickou roli portugalského národa (Koloniální akt) korporativismus neutralita impérium Státní policie PIDE - Národní pracovní statut, který reglementoval výrobní a sociální vztahy Autarkní hospodaření: „Beber o vinho é dar comer á milhão dos portugueses./Pít víno znamená dát práci milionu Portugalců.“ (A.O. de Salazar)

Portugalsko jako poslední koloniální impérium „V Sagres jako v Beiře, v Praii jako na Terceiře, v Dílí, Macau, Bolamě, v Angole i ve Funchalu všude volá sama země: tady je Portugalsko!“

Frankismus neboli frankistický autoritativní režim (1939-1975): potlačoval společenské změny jako emancipaci žen, výstřední módu, ateizmus nebo možnost rozvodů manželství Obnova poválečné ekonomiky: Národní průmyslový institut (INI) - hutní kombinát ENSIDEA - rafinerie Calvo Sotelo - let. společnost Iberia - nák. a os. Vozy ENASA, SEAT

Až do konce diktatury se nepovedlo snížit procento obyvatelstva pracujícího v zemědělství, pasivní obchodní bilanci vůči zahraničí, odtranit disproporce státního rozpočtu a zmenšit regionální rozdíly (Madrid x Galicie). Kdy umírá generalissimus F. Franco a kdo se stal jeho následníkem? (zákon o následnictví 1947)

Juan Carlos I. de Borbón y Borbón-Dos Sicilias

5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Vznik Sovětského svazu a jeho vývoj do 2. světové války

Rusko na počátku 20. století

Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S. Witteho a premiéra P. Stolypina. V roce 1914 bylo Rusko pořád samoděržavím, přesto existoval parlament (Duma) a pomalu se rozvíjel průmysl. 1891-1901 postavena Transsibiřská magistrála

Sovětský svaz do roku 1941 Ideologicky vycházel z marxistického ideálu utopického socialismu: - beztřídní společnost - nepotřebnost státu - společné vlastnictví výrobných prostředků Karl Marx (1818-1883)

V praxi se bolševická politika ve společnosti a ekonomice projevovala: - třídní nenávist - šíření strachu - machiavellismus Vystřídaly se tři generace bolševických vůdců:

Upevnění Stalinovy moci V roce 1928 byl ukončen projekt tzv. nové ekonomické politiky z dvou hlavních důvodů: a) podle Stalinova vedení zpomalovala industrializaci a modernizaci země b) oslabovala kontrolu bolševiků nad venkovem Co bylo nejvýznamnějším znakem modernizace v každodenním životě za Leninovy vlády?

Období po roce 1929 se označuje za tzv Období po roce 1929 se označuje za tzv. druhou revoluci (rovněž stalinskou revoluci), která znamenala: mohutnou industrializaci budování moderní armády budování nových socialistických měst Jak byly budovány obrovské metalurgické závody a traktorové stanice?

Moderní technika ze zahraničí měla být financována exportem obilí, což mělo být dosaženo kolektivizací (od roku 1929). Ke zlomení odporu sloužila tzv. Čeka (později NKVD, NKGB, KGB) a cílený hladomor – v letech 1932-1933 umřelo na 8 milionů lidí (!!!) 1932: kláskový zákon

Hospodářský systém Sovětského svazu se ve třicátých létech stabilizoval na třech principech: 1. princip otrokářského přinucení (GULAG) 2. feudální princip (kolektivizace) 3. státně kapitalistický princip (stát – zaměstnavatel)